OTEVŘENÝ dopis Václavu Klausovi, prezidentivi České republiky týkající se porušování lidských práv na seniorech v ČR

Více o diskriminaci seniorů v České republice na www.duchodci.webz.cz

Prezident České republiky Václav Klaus

Praha – Hrad

119 08

V Roudnici nad Labem dne 22. listopadu 2005

Pane prezidente,

píši Vám tento otevřený dopis, neboť ve městě Roudnici nad Labem, okres Litoměřice, Ústecký kraj dochází k porušování lidských práv na seniorech, které záměrně zavinili nečestní zastupitelé města Roudnice nad Labem.

Protože jsem zjistil, že k porušování lidských práv na seniorech dochází v celé České republice a je cílené a kryté Ministerstvem práce a sociálních věcí (dále MPSV) napsal jsem petici proti diskriminaci seniorů v České republice.

Petici proti diskriminaci seniorů v České republice podepsali tito občané:

XXXXXXX

XXXXXXX, Domov důchodců Roudnice n.L., Sámova 2481, 413 01 Roudnice nad Labem

XXXXXXX Roudnice nad Labem

XXXXXXX

XXXXXXX Praha 2

XXXXXXX Roudnice nad Labem

XXXXXXX Dům s pečovatelskou službou v Mostě, 434 01 Most

nájemníci Domu s pečovatelskou službou v Mostě, ulice XXXXX, 434 01 Most: XXXXXXX

XXXXXXX

senioři z města Most navíc dokládají leták města v němž jsou stanoveny podmínky plateb při přijetí do ústavu sociální péče

nájemníci Penzionu pro seniory Uherské Hradiště, Kollárova 1243, 686 01 Uherské Hradiště:

XXXXXXX

XXXXXXX, Dům s pečovatelskou službou, ul. Šimáčkova čp. 585, 460 01 Liberec

XXXXXXX, Dům s pečovatelskou službou, ul. Janovská čp.486, 110 00 Praha 10.

Dále vám pane prezidente zasílám prohlášení několika seniorů, kde senioři stvrzují svým podpisem okolnosti jejich přijetí do ústavů sociální péče, které dokládá porušování lidských práv.

Prohlášení každé jednotlivě vypověděli a podepsali tito senioři:

XXXXXXX

Str.1

XXXXXXX

Také zasílám potvrzení několika seniorů z Klubu seniorů v Roudnici nad Labem ze dne 21.2.2005, kteří svým podpisem stvrzují, že pozvaný Václav Svoboda, ředitel Domova důchodců v Roudnici n.L. a vrchní sestra domova důchodců Ivana Šustrová v klubu seniorů dne 15.3.2004 řekli všem přítomným členům klubu, že podmínkou přijetí do Domova důchodců v Roudnici n.L. je zaplacení vstupního poplatku 55.500,-Kč a měsíční poplatek v domově důchodců, že činí 8.000,- Kč.

Výše zmíněný dokument potvrdili tito senioři:

XXXXXXX

Podpisy svědčí o porušování lidských práv seniorů, kteří jsou vydíráni a diskriminováni identicky stejným způsobem po celé České republice, ke kterému dochází ve městě Roudnici nad Labem. Po dohodě se seniory, kteří podepsali petici, kdy jsme se shodli, že Vám napíši dopis s přiloženými kopiemi podepsaných petic nyní žádám za seniory, abyste tento dopis, pane Václave Klausi, prezidente České republiky, považoval jako poslední naději seniorů domoci se svých práv v České republice. Jistě Vám není lhostejné, jak je zacházeno s občany, zvláště seniory, kteří jsou oslabeni věkem a nemocemi.

K porušování lidských práv na seniorech ve městě Roudnici nad Labem dochází následovně. Město Roudnice nad Labem postavilo ze státní dotace 144,715 mil. Kč domov důchodců (dále DD), město Roudnice n.L ke státní dotaci přispělo částkou 5,385 mil. Kč. Protože na dovybavení domova důchodců chybělo, nebo se někam ztratilo 7.260.000,- Kč souhlasilo Zastupitelstvo města Roudnice n.L., že ztracenou částku 7.260.000,- Kč zaplatí budoucí klienti Domova důchodců v Roudnici n.L.. Ztracenou částku 7.260.000,- Kč vydělili zastupitelé počtem lůžek 132 a tím vyšla částka 55.000,-Kč později byla částka upřesněna na 55.500,-Kč, které musel zaplatit každý senior pokud chtěl být přijat do domova důchodců, jestliže senior nezaplatil nebyl přijat do domova důchodců. Domov důchodců v Roudnici n.L. byl slavnostně otevřen dne 1.10.2003. Protože domov důchodců zřizuje a provozuje město Roudnice n.L. svou příspěvkovou organizací Domov důchodců v Roudnici n.L. rozhoduje o jeho provozu Zastupitelstvo města Roudnice n.L..

Nyní Vám, pane prezidente, napíši hlavní body, kdy byli občané seznámeni s povinností platit vstupní poplatek 55.500,- Kč do Domova důchodců v Roudnici n.L. L.. Tyto body jsou velmi důležité.

O povinnosti platit vstupní poplatek do domova důchodců 55.500,- Kč byli všichni občané informováni na veřejných zasedání Zastupitelstva města Roudnice n.L., zejména na veřejném zasedání Zastupitelstva města Roudnice dne 22.9.2003 se zastupitelé ptali proč se platí vstupní poplatek do domova 50.000,- Kč. Na otázku odpověděl pan Krajník spoluvlastník Podřipské nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným a radní v jedné osobě, který řekl:

„Už jsme si to tu několikrát řekli, v současné době se otevírá DD v Kobylisích, kde vstupní poplatek je 110 tis. Kč, není to nic mimořádného. Bohužel DD bez tohoto vstupního poplatku není možné zprovoznit, chybí tam některé základní věci, které nebyly součástí projektu, to už se teď ovlivnit nedá. Jediná možnost je to tímto způsobem vyřešit. Mluvíme tady o tom už asi po čtvrté nebo po páté“.

Radní primář Krajník občany a zastupitele podvedl když říkal nepravdu (dále jen „lež“), protože v Kobylisích je jen jeden DD a to v ulici Mirovická č.19. Já jsem navštívil tento domov důchodců dne 11.11.2003 a mám písemně potvrzeno od ředitelky domova důchodců v Kobylisích PhDr. Jany Torové, že domov neotevírají, že je provozován od roku 1959 a žádné vstupní poplatky nejsou oprávněni od klientů vyžadovat. Měsíčně dvoulůžkový pokoj stál v té době za pobyt a stravu 5280 ,- Kč a ne 8.000,-Kč jako v Roudnici n.L.. Telefon je 28 46 817 31.

Str.2.

Domov důchodců v Kobylisích je v provozu vlastně od roku 1959 a nemusí se vybavovat, naproti tomu v Roudnici se ztratila někam nebo zapomněla státní dotace 7 milionů korun a proto ji musí zaplatit důchodci.

Také ředitel Domova důchodců v Roudnici n.L. pan Václav Svoboda na podzim roku 2003 na veřejném zasedání Zastupitelstva města Roudnice n.L. objasnil zastupitelům a občanům proč se musí platit vstupní poplatek 55.500,- Kč a zastupitelé s tím souhlasili.

V roudnické televizi v lednu roku 2004 v pořadu „Co vás zajímá“ vystupuje pan Václav Svoboda, který je ředitelem domova důchodců, se Svobodou v pořadu vystupuje radní spolumajitel soukromé Podřipské nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným MUDr. Josef Krajník. Radní Krajník v pořadu zastupuje radnici města Roudnice n.L. L. a s panem Svobodou objasňují výši poplatků v domově. Oba pánové tvrdí, že měsíčně klient v domově platí 8.000,-Kč a při přijetí do domova musí zaplatit částku 55.500,-Kč. Radní Krajník říká „dohodli jsme se v radě a zastupitelstvo to odhlasovalo, že město 7 milionů na dotaci nemá, z důvodů, že to nebudou jen klienti z Roudnice, ale že to budou i jiní klienti a, že si myslíme, tak jako v ostatním civilizovaném světě, že se klient musí podílet na platbách v domově, to je ta částka 55.000,- Kč. Nazývá se sponzorský dar, protože naše legislativa jinou možnost plateb neumožňuje“. Dále pan Krajník říká „těch osm tisíc měsíčně je doplatek na skutečnou cenu lůžka, když od toho odečteme státní a krajskou a ostatní dotaci“. Klienti domova tedy musí platit sponzorským darem částku 55.500,-Kč a musí darem zaplatit měsíčně částku, která dorovná měsíční osmitisícový poplatek za pobyt v domově jak vysvětlují pan Krajník s panem Svobodou. Jenomže nařizovat někomu platit dar je protizákonné.

Do ústavů sociální péče v celé České republice, která jsou dotovaná státem se nesmí jako podmínka přijetí určit žádný vstupní poplatek ani dar. Přijímání se řídí vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb. , kde podle § 75 jsou do ústavů přijímáni občané, kteří potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotnímu stavu ústavní sociální péči. Navíc Zastupitelstvo města Roudnice n.L. rozhodlo, že za seniora který vrátí městu městský byt město Roudnice n.L. zaplatí za seniora celý vstupní poplatek ve výši 55.500,-Kč. Takže ten senior, který se celý život snažil a postavil si dům a vytvářel hodnoty je poškozen nebo spíše potrestán, že musí zaplatit vstupní poplatek do domova důchodců 55.500,-Kč. Ten senior, který se nesnažil nebo spokojeně žil v městském bytě a nevytvářel žádné hodnoty je nakonec odměněn tím, že za něho město Roudnice n.L. zaplatí vstupní poplatek 55.500,-Kč pokud městský byt městu vrátí. Takto Zastupitelstvo města Roudnice n.L. zvráceně odměňuje občany, kteří spokojeně žili v městských bytech a trestá občany co se celý život snažili ušetřit peníze, aby pro sebe a své děti něco vybudovali.

Nakonec na veřejném zasedání Zastupitelstva města Roudnice n.L. konaného dne 9.5.2005 se zastupitelé usnesli, že nikdy nebyl podmínkou přijetí do Domova důchodců vstupní poplatek 55.500,-Kč.

Jestliže v roce 2003 souhlasili s podmínkou přijetí do domova důchodců vstupním poplatkem 55.500,-Kč , stížnosti mého otce a moje, aby věc přešetřili jen ignorovali a nechali seniory vydírat dál není možné, aby 9.5.2005 se usnesli, že vstupní poplatek 55.500,-Kč není podmínkou přijetí, když do té doby podmínkou přijetí byl. Navíc byl senior nucen platit měsíčně 8.000,-Kč což přesahuje zákonem stanovenou hranici až o 2.000,-Kč, podle vybavenosti pokoje. Přesto ještě na konci roku 2005 stále při přijetí do DD senioři museli platit 55.500,- Kč.

Zastupitelé města Roudnice n.L. volebního období roku 2002 -2006 tímto jednáním podvádí občany, kdy v roce 2003 souhlasí s povinností platit vstupní poplatek 55.500,-Kč do Domova důchodců v Roudnici n.L. a 9.5.2005 se usnesou, že vstupní poplatek 55.500,-Kč nebyl nikdy povinný. Zastupitelé města Roudnice nad Labem jsou společenství podvádějící občany města, proto tvrdím, že zastupitelé města Roudnice n.L. jsou podvodníci ! Zastupitelé města Roudnice nad Labem volebního období roku 2002 -2006 ve složení 21 zastupitelů jsou: Zdeněk Kubínek, MUDr. Josef Krajník, MUDr. Martin Rathouský, MUDr. Eva Chocholatá, MUDr. Karel Dvořák, ing. Jíří Jelen, ing. Václav Sochr, Mgr. Miroslav Pém, Mgr. Miroslav Franc, Mgr. Alena Machová, Mgr. Miloslav Mann, Mgr. Václav Kautský, MVDr. Josef Šitanc, Vlastimil Dvořák, Pavel Šrytr, Luboš Matek, Jiří Vogl.

Str.3.

Z této skutečnosti mi nezbývá nic jiného než tvrdit, že Zastupitelstvo města Roudnice nad Labem je zločinné spolčení, které účelově poškozuje klienty Domova důchodců v Roudnici n.L. a seniory podřipského regionu..

Toto zločinné spolčení bylo od samého otevření domova důchodců 1.10.2003 občany upozorňováno na protizákonný vstupní poplatek do DD a protizákonné navýšení měsíčních plateb nad zákonnou hranici, avšak toto zločinné spolčení věc nedalo přešetřit a nezjednalo nápravu v domnění, že se občané nedomůžou svých práv proti tomuto zločinnému spolčení, které kryjí orgány státní správy a tím mu napomáhají k porušování lidských práv na seniorech. Nikdy se žádný zastupitel veřejně do dnešního dne seniorů nezastal, byť byli o to požádány mým otcem, mnou a ostatnímy občany.

Nyní Vám dále opisuji vyjádření mého otce:

"Dne 15.10.2005 bylo uspořádáno setkání příbuzných klientů Domova důchodců v Roudnici nad Labem s vedením a personálem domova důchodců. Václav Svoboda, ředitel domova důchodců (dále jen DD) informoval, že co se týká placení tyto podmínky zůstávají stejné jak u vstupního poplatku darem ve výši 55.500,-Kč, tak měsíční úhrady 8.000,-Kč. Ještě informoval jak je v dnešní době všechno drahé a proto platby 55.500,-Kč a 8.000,-Kč musí senioři platit. Ředitel dále vysvětlil, že dotace kterou poskytuje stát domovu důchodců plus povinná měsíční platba od důchodce, která je asi 6.400,- až 6.900,-Kč a nepokrývá oněch 8.000,-Kč tak zbytek do 8.000,-Kč kolem 1.500,-Kč musí platit klient DD a pokud na to nemá musí platit příbuzní.

Pak jsem dostal slovo já, Jiří Krejza starší. Jakmile jsem začal mluvit já skočila mi do řeči doktorka, která pro DD pracuje a dlouze mluvila a já tak nemohl přednést své vyjádření. Když skončila doktorka s projevem a já jsem chtěl pokračovat ihned dal ředitel slovo jedné příbuzné klienta DD, která mne začala hned pomlouvat jak jsem špatný a jak ona ráda zaplatila dary proto aby byl její tatínek přijat do domova důchodců a další dary měsíční dorovnávající 8.000,-Kč za měsíc. Tato žena chválila domov důchodců, že po zaplacení daru 55.500,-Kč byl její tatínek ihned bez čekání mimo pořadník přijat do DD a že je s tímto postupem přijímání naprosto spokojena.

Po jejím nevychovaném a nepravdivém projevu jsem se hlásil podruhé. Po udělení slova, když jsem reagoval na sdělení ředitele a pomluvy paní, byl jsem upozorňován a osočován ředitelem, že se už o tom nemám bavit, že to sem nepatří. Po dohadování mne nechali přečíst z měsíčníku Doba seniorů ze dne 1.10.2005 roč.1/č.1 rozhovor s předsedou vlády Jiřím Paroubkem, kde pan Paroubek tvrdí to samé co já, že pokud jsou povinně placeny dary v domovech důchodců je to porušování zákonů.

Když jsem skončil domníval jsem se, že se o tomto bude diskutovat, ale ředitel dlouze chválil domov důchodců. Dál už nikomu nedal slovo a honem setkání ukončil.

Takové setkání příbuzných klientů domova důchodců s vedením a personálem domova důchodců nebylo k ničemu, když nebylo umožněno diskutovat nad platbami a jinými věcmi související s chodem DD."

To znamená, že senioři měsíčně jsou nuceni platit 1.000,- až 1.500,-Kč měsíčně darem, aby dorovnali částku 8.000,-Kč, kterou stanovil ředitel DD. Proč tedy pan Václav Svoboda, ředitel Domova důchodců v Roudnici nad Labem notoricky lže a podvádí seniory sdělením o povinnosti platit poplatky, které jsou protizákonné a odporují usnesení Zastupitelstva města Roudnice nad Labem, které se dne 9.5.2005 usneslo, že podmínkou přijetí není vstupní poplatek ve výši 55.500,- Kč.

Na schůzi se vyjádřil i můj otec Jiří Krejza starší, který sdělil, že je protizákonné vyžadovat vstupní poplatek do DD ve výši 55.500,-Kč a měsíčně nutit klienty doplácet darem do 8.000,- Kč měsíčně. Schůze byla účelově řízena a zmanipulována vedením DD, aby byli senioři opět lživě informováni o poplatcích, čímž došlo k záměrnému dezinformování seniorů. Tato schůze probíhala tak, že se vyjadřovalo vedení a personál. Mezi klienty je i dost těch, kteří si uvědomují jak jsou podváděni vedením DD a Zastupitelstvem města Roudnice nad Labem, ovšem ze strachu raději mlčí. Z toho vyplývá, že Václav Svoboda, ředitel DD účelově podvádí.

Str.4.

Z této schůze je zřejmé, jak je používán velmi pečlivě, na profesionální úrovni, systém politickoúřednického teroru, který do dnešních dnů se velmi úspěšně používá k dosažení suverenní nadvlády nad občany. Ten kdo za tímto politickoúřednickým terorem se skrývá jsou politici stojící v čele orgánů státní správy a místní samosprávy. Pan Václav Svoboda, ředitel Domova důchodců v Roudnici nad Labem je pouhým nastrčeným člověkem (bílým koněm), který zrůdnost politickoúřednického teroru vykonává na občanech. Pan Václav Svoboda, ředitel Domova důchodců v Roudnici nad Labem nic takového jak podvést občany nevymyslel, on je pouze člověk u kterého chybí mravní vychování, ochotný spolupracovat na podvodu. Politiky stojícími v čele orgánů státní správy a místní samosprávy jsou jako ředitelé a vedoucí organizací jim podléhající dosazováni právě takové typy lidí, u který chybí buď zcela nebo částečně mravní vychování. Pan Václav Svoboda nemůže být jiný člověk než jakým je Zdeněk Kubínek, starosta města Roudnice nad Labem nebo radní MUDr. Josef Krajník a jiní.

Pane prezidente, tímto zdlouhavým úvodem jsem Vám přiblížil jak dochází k vydírání a diskriminaci seniorů v Roudnici nad Labem. Tento úvod tohoto dopisu je důležitý, protože naprosto stejným způsobem byli a stále jsou vydíráni a diskriminováni senioři v celé České republice, kteří se hlásí k přijetí do ústavů sociální péče, kterými jsou „domy s pečovatelskou službou, nebo domovy důchodců“ a jiné, převážně zřizované a provozované městy.

V domovech důchodců celkové náklady na jedno lůžko seniora činí v republikovém průměru okolo 12 až 13.000,- Kč na měsíc. Senior je chráněn a zároveň i povinen platit podle vyhlášky č.82/1993 Sb. o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče a podle vyhlášky č.83/1993 Sb. o stravování v zařízeních sociální péče. Částka kterou má zaplatit senior měsíčně za pobyt v domově důchodců je přibližně 40% z 13000,- Kč. Tyto vyhlášky přesně stanovují výši plateb seniora, která i za ten nejlépe vybavený pokoj v domově důchodců nedosahuje výše 8.000,- Kč. Pokud senior i přesto má důchod menší než stanovují tyto vyhlášky musí seniorovi zůstat alespoň 30% částky životního minima stanovené v § 3 odst. 2 zk. č. 463/1991 Sb. o životním minimu to je 708,- Kč. Jestliže by seniorovi nezbylo 708,- Kč tuto částku k doplacení měsíčního pobytu v domově důchodců je povinen doplatit odbor sociálních věcí na příslušném úřadě.

Částka kterou má zaplatit senior měsíčně za pobyt v domově důchodců je přibližně 40% z 13000,- Kč. Píši slovo přibližně 13000,- Kč měsíčně na klienta, protože každý sociální ústav má svá specifika způsobená nestejnou rozlohou areálu, kapacitou lůžek a personálu, druhem lůžek jestli převažují klienti nepohybliví nebo soběstační, typem například vytápění, některé ústavy soc. péče mají dokonce i krytý bazén pro klienty apod. Těmito rozdíly se celkové náklady na provoz liší, ale v republikovém průměru náklady na jedno lůžko v domovech důchodců jsou přibližně těchto 12 až 13000,- Kč ze kterých Ministerstvo práce a soc. věcí ví kolik ze zákona hradí klient, což je přibližně 40%, dalších tedy 40% dotuje stát a zbývající finance je povinný uhradit zřizovatel ústavů soc. péče, tedy města a kraje, tato částka se pohybuje okolo 20% .

Stát přes Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje domovům důchodců nenárokovou dotaci, která činí tedy přibližně měsíčně 40% z 13.000,- Kč což je 5.500,- Kč měsíčně x 12měsíců = 66.000,-Kč ročně na jedno lůžko, 40% hradí senior, zbývajících 20% má povinnost uhradit provozovatel domova důchodců, zpravidla jsou provozovateli kraje nebo města. V případech provozovatelů měst nechtějí města zaplatit zbývajících 20% provozních nákladů, přitom ze zákona mají povinnost uhradit tuto částku jako zřizovatelé. Této povinnosti hradit zbylých 20% nákladů na lůžko měsíčně se zřizovatelé snaží vyhnout. Města se snaží ušetřit svůj městský rozpočet na úkor domovů důchodců a tak se města snaží těch 20% provozních nákladů získat od klientů domova důchodců v podobě vstupních poplatků za přijetí a dokonce vynucované navýšení měsíčních plateb, které se provádí v různých formách příspěvku sponzorských darů. Senioři oslabeni věkem a stářím netuší, že je jim strháváno z důchodu více než stanoví zákon.

Str.5.

Tomuto záměrnému okrádání klientů objektů sociální péče napomáhá ta skutečnost, že je požadováno vedením domovů důchodců, aby si klienti nechávali posílat přímo na účet domovů důchodců své měsíční důchody a domovy důchodců si sami strhávají od klientů navýšené částky bez vědomí seniora. Domovy důchodců se samozřejmě vymlouvají, že jim to usnadňuje práci, nebo nějakými jinými výmluvami, že když senior nechá posílat svou měsíční výplatu přímo na účet domova důchodců je placení snadnější a rychlejší. Samozřejmě, že v domovech důchodců jsou připraveni i na případnou kontrolu z Ministerstva financí, Ministerstva práce a sociálních věcí a finančních úřadů a tak mají od neznalého zákonů a nic netušícího seniora podepsanou darovací smlouvu nebo jiný dokument potvrzující souhlas s navýšeným poplatkem, který senior oslaben věkem a nemocemi podepíše. Nebo seniorovi napíší, že si objednal nadstandardní službu či jinou formu papírového doložení navýšení měsíční platby, jako je neúměrné navýšení poplatku za topení v domech s pečovatelskou službou, započítání do poplatku klientům výplatu zaměstnanců a podobně. Takto například jsou podváděni senioři v Domě s pečovatelskou službou v Polepech okres Litoměřice, podle v Deníku Litoměřicka z července roku 2005.

Protože domovů důchodců a domů s pečovatelskou službou je v České republice málo napomohl tento stav k povinnému protizákonnému vstupnímu poplatku formou sponzorského daru, kdy ten kdo zaplatí tuto povinnou protizákonnou platbu bude přijat do domova důchodců. Takže lidé kteří ze zdravotních důvodů potřebují být přijati do domova důchodců jsou z finančních důvodů diskriminováni a předběhnuti těmi, kteří zaplatí požadovaný protizákonný vstupní poplatek, v podobě jakéhosi sponzorského daru a jsou přijati téměř ihned.

Tímto upřednostněním přijetí seniora, který až po zaplacení, protizákonného vstupního poplatku obdrží od příslušného odboru sociálních věcí r o z h o d n u t í o přijetí je porušena vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb. kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, kde podle § 75 se do ústavů přijímají občané, kteří potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotního stavu ústavní sociální péči. Tímto jsou přijímáni jen senioři bohatí a třeba i zdraví, takže ten kdo potřebuje sociální a zdravotní péči je diskriminován a nemá naději na přijetí jestli bude chudý.

Města jako Uherské Hradiště vydají r o z h o d n u t í o přijetí seniora jen tehdy, když senior písemně potvrdí, že po vydání rozhodnutí zaplatí vstupní poplatek darem na účet města.

Tímto jsou diskriminováni a ponižováni všichni ti kteří mají zájem o přijetí do domovů důchodců a poctivě se zapíší do pořadníku, ale když jim pracovnice na příslušném odboru sociálních věcí sdělí, že je povinný vstupní poplatek a měsíční platba je neúměrně záměrně navýšena, nezbývá než seniorovi oslabeného nemocemi a věkem se odhlásit, nebo se dál o přijetí nezajímat, protože věří, že to co říká pracovnice na městském úřadu a starostové měst je pravda, protože senior tolik peněz nemá.

Města, která zřizují a provozují ústavy sociální péče, kterými jsou „domy s pečovatelskou službou, domovy důchodců, nebo penziony pro seniory“ nechtějí provoz těchto ústavů vůbec financovat a tak se snaží, aby celý provoz ústavů sociální péče hradili pouze klienti a stát. Takže města a obce, která mají povinnost hradit zbylých 20% provozních nákladů, nutí seniory aby tyto náklady platili za ně. Protože města porušují zákon a nepřispívají na provoz těchto sociálních zařízení, spousta domovů důchodců a domů s pečovatelskou službou jsou před krachem. Starostové měst veřejnosti a v médiích říkají, že státní dotace nestačí na provoz, což je lež. Státní dotace od Ministerstva práce a soc. věcí je pouze ve výši přibližně 40% provozních nákladů a město má povinnost zbývajících 20% uhradit samo, které nehradí.

Protože některá města nechtějí dofinancovávat ústavy sociální péče je v České republice mnoho domovů důchodců a jiných ústavů sociální péče před krachem, nebo odpojením od dodávky energie pro dluhy apod., jako v Domově pro seniory v Netolicích a jiných.

Tímto města, jako zřizovatelé ústavů uměle vytvářejí prostředí, kdy záměrně nedofinancovávají ústavy a občanům zapírají, že vlastně města nesou vinu na finančních problémech ústavů sociální péče. Toho, že občané se dobře neorientují v zákonech využívají města, aby mylně informovala občany, že státní dotace nestačí na provoz ústavů sociální péče a proto musí vybírat dary

Str.6.

od klientů a připravují situaci, že budou převádět domov důchodců na jinou právní organizaci podobně jako kraje chtějí převádět nemocnice na akciové společnosti.

Také je hloupost, aby senior musel vracet městu městský byt, když se senior vystěhuje z městského bytu. Jestliže má senior trvalé bydliště například v Domově důchodců v Roudnici n.L. tak nemůže mít trvalé bydliště ještě jedno v městském bytě a ten pak automaticky jestliže je byt města je města stále a prázdný. Senior nemůže nakládat s městským bytem třeba tak, aby ho prodal, protože stále byt patří městu. Takže je naprostá hloupost zvýhodňovat seniory, kteří žijí v městském bytě, jestli senior chce nebo nechce vrátit městu městský byt, vždy je městský byt pouze města a vracet nic senior nemusí, automaticky pokud senior dostane trvalé bydliště v DD je volný byt města stále.

Velmi spolehlivý lživý argument orgánů státní správy a místních samospráv je, že seniora se chce zbavit jeho rodina, aby získala po seniorovi rodinný domek, byt v osobním vlastnictví a jiné nemovitosti a seniora se tak zbavila a rodina na tom vydělala. Pane prezidente, ještě jsem nikdy neslyšel ani se nesetkal s tím, že by nějaká rodina v Roudnici n.L. chtěla na seniorovi vydělat a zbavit se ho. Za to jsem, jak sám čtete, zjistil a zdokumentoval, že jediný kdo podvádí a obohacuje se na seniorech jsou města, tedy samosprávy měst a obcí v České republice.

Alespoň v Domově důchodců v Roudnici n.L. se 132 klienty není ani jediný případ, kterým argumentuje starosta města Roudnice n.L., že se chce nějakého seniora rodina zbavit, aby se rodina obohatila. Spíše naopak rodiny za seniory dochází a mají zájem na tom aby seniorům bylo dobře. To znamená, že 132 případů je prokázaných, kdy byli senioři cíleně podvedeni městem Roudnice n.L. a žádný případ, kdy by na přijetí seniora chtěla vydělat rodina. 132 proti 0 vypovídá jak obrovskou úspěšnost mají samosprávy měst v podvodech na seniorech

Další spolehlivou lží, která dobře působí na občany je, že seniora rodina dává do ústavů sociální péče. Senioři jsou ve velké míře lidé svéprávní a sami z důvodů zdravotního stavu a sociálních podmínek se hlásí do těchto ústavů. Protože jsou oslabeni věkem a nemocemi je jasné, že požádají své nejbližší, aby jim přijetí do ústavů sociální péče vyřídili. Těžko senior o berlích a na vozíčku si bude sám vyřizovat přijetí do ústavů soc. péče. Nelze tímto tvrdit, že se seniora rodina zbavuje, když seniorovi vyřizuje formality, protože byla rodina seniorem o to požádána. Proti vůli seniora by násilné donucení k nastěhování bylo nemožné, navíc senior podepisuje dokumenty, kdyby si přijetí nepřál nepodepsal by je. Mnohdy žijí senioři sami v jiném místě než příbuzní, takže se nedá říci, že seniora z domu někdo vyhání.

Nakonec, podle mého názoru, argument asi nejzrůdnější, a to ten když pracovnice odboru sociálních věcí příslušného úřadu nebo ústavu sociální péče řekne seniorovi, že senior vychoval své děti a odkázal dětem dům, nebo garáž, který má milionovou hodnotu a děti nechtějí za seniora zaplatit ani povinný vynucovaný (protizákonný) dar vstupního poplatku při přijetí do domova důchodců.

Toto, pane prezidente, považuji za vrchol podlosti, když seniora oslabeného věkem a nemocemi citově ovlivňují pracovnice městských úřadů a domovů důchodců a tím starší generaci poštvávají proti generaci mladší. To má za následek naprostého rozvrácení rodiny. Pracovníci úřadů a ústavů sociální péče tak záměrně citově ovlivňují seniora oslabeného věkem a nemocemi. Široká veřejnost si sama neumí vysvětlit tento zvrácený argument a je natolik manipulovatelná, že ho považuje za správný.

Dokonce pracovníci na úřadech a v ústavech navádí seniory, aby tedy prodali nějakou svou nemovitost, aby měli na povinný (protizákonný) vstupní poplatek. Pracovníci v sociální sféře znají dobře mentalitu starší generace a vědí, že jim nikdo nikdy tuto podlost neprokáže. A mladší generace (potomci seniorů) jsou natolik zastrašovány, že se bojí podpisem stvrdit prohlášení, které by dokazovalo toto citové vydírání, které seniora dožene až k slzám, když se senior dozvídá od pracovníků ústavů nepravdy, že jejich děti jsou tak špatné, že nechtějí zaplatit vstupní poplatek v hodnotě desítek tisíc korun, když jim nechali senioři byt, nemovitost apod. za několik milionů korun.

Str.7.

Tuto skutečnost vidím jako hrozbu naší společnosti, když se systematicky téměř po celé republice takto citově vydírají senioři, což má za následek rozvrácení rodin, nejen těch, které jsou takto záměrně poškozováni, ale i celé společnosti, která je sdělovacími prostředky mylně informována a neustálým opakováním v médiích se dostává do podvědomí lidí.

Státní orgány a místní samosprávy tak směšují záměrně dohromady manželský pár seniorský, manželský pár dětí a manželský pár vnoučat. Po stránce rodové jsou jedna rodina, ale po stránce právní jsou to tři nezávislé rodiny a není možné říkat, že za seniora má platit vstupní poplatek vnuk nebo syn, když vnuk nemá nic společného s tím, že například dědeček se chce přihlásit do domova důchodců. Každý člověk je odpovědný sám za sebe a tak je to i s přijetím klienta do ústavu sociální péče, je pouze posuzován podle vyhlášky MPSV č. 182/1991 Sb. kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, kde se posuzuje zdravotní stav a sociální podmínky seniora a ne vnuka nebo jeho rodiny. Jestli vnuk ukradl peníze, také není náhrada požadována po dědečkovi protože je příbuzný. Když je příbuzný zavřený ve vězení také jeho rodina neplatí pobyt vězně ve vězení. Ten argument, že senior vychoval syna a syn nechce platit za seniora vstupní poplatek , který je navíc protizákonný, je zcestný. Každý kdo má děti je povinen se postarat o řádnou výchovu dětí a děti až dospějí jsou povinni také se postarat zase o své děti. Děti seniorů mnohdy žijí v jiném městě nebo dokonce státě, nemohou všeho nechat a odstěhovat se k zestárlým rodičům a starat se o ně. Ani to rodiče (senioři) nevyžadují a chápou, že to nejde. Není možné takové potomky považovat za špatné děti.

Navíc takový zákon není, aby nařizoval dětem platit dary za své zestárlé rodiče. Neustálím tlakem politiků a spřízněných médií se možná v budoucnu takový zákon uzákoní. Tím se docílí následně toho, že ušetří státní pokladna, protože povinnost, kterou má stát (město) vůči seniorům se tak přenese na příbuzné seniorů, tedy na občany republiky. Všechny politické diskuze na toto téma k tomuto směřují, přenést odpovědnost státu na občany i v jiných oblastech (školství, zdravotnictví atd.).

Město Roudnice nad Labem již v dřívějších dobách stanovilo pro seniorské pacienty podmínku placení měsíčních darů v Léčebně dlouhodobě nemocných v Roudnici n.L. za doby kdy byl starostou pan Antonín Rous (ODS) a místostarostou pan Zdeněk Kubínek (ODS). Po léta osvědčený podvod na seniorských pacientech v Léčebně dlouhodobě nemocných nyní praktikuje nové Zastupitelstvo města Roudnice nad Labem v domově důchodců, ale již za starostování pana Zdeňka Kubínka. V zavedených podvodech na seniorech v Léčebně dlouhodobě nemocných nyní místo města Roudnice n.L. pokračuje soukromá organizace radního MUDr. Josefa Krajníka Podřipská nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným.

Když město Roudnice n.L. léta podvádělo seniory za starostování pana Antonína Rouse (ODS) nyní město nerušeně pokračuje v podvodech na seniorech dál za starostování pana Zdeňka Kubínka (ODS).

Ing. Jiří Šulc (ODS), hejtman Ústeckého kraje tvrdí v deníku Právo ze dne 9.3.2005 str.4 na podvodem zamítnutou žalobu ze dne 13.5.2005 jednací číslo: 15C 159/2004 proti Domovu důchodců v Roudnici n.L.:

"Souhlasím s paní soudkyní. Náš právní systém je v této oblasti zkostnatělý. Vybírání vstupních poplatků je podle mě jen náhražka za nekvalitní zákony. Co já považuji za nemorální, je skutečnost, že děti se nestarají o své rodiče, ačkoliv je to jejich povinnost, a strčí je na náklady státu nebo nás ostatních do domova důchodců."

Ing. Jiří Šulc (ODS), hejtman Ústeckého kraje považuje porušování lidských práv na seniorech za náhražku platných zákonů, se kterými on nesouhlasí. Kdyby v České republice bylo více takových nemravně uvažujících hejtmanů, kteří by podle svého uvážení vědomě schvalovali porušování zákonů s odůvodněním, že stávající platné zákony se jim nelíbí, stali by se senioři nejvíce poškozovanou skupinou v České republice.

Ing. Jiří Šulc (ODS), hejtman Ústeckého kraje neváhá pomlouvat děti seniorů, tím má na mysli mého otce (když mluví o uvítání podvodného rozsudku ze dne 8.3.2005 jednací číslo: 15C 159/2004 - 172 Okresního soudu v Litoměřicích), když tvrdí, že děti mají povinnost se postarat o své rodiče a strčí je raději do Domova důchodců. Tím hejtman pomlouvá nejen mého otce jako nedobré dítě, ale i pana Zdeňka Lžičaře, advokáta žalovaného Domova důchodců v Roudnici n.L., který

Str.8.

sehnal místo v roudnickém domově důchodců pro svého tatínka Zdeňka Lžičaře staršího, protože v Praze by místo pro svého otce v domově důchodců nesehnal a také ostatní příbuzné klientů ústavů sociální péče v České republice, kteří podle pana hejtmana Šulce strčili rodiče na náklady státu do ústavů sociální péče.

Naše rodina se o moji babičku Marii Krejzovou stará a navíc moje babička se sama rozhodla zažádat o přijetí do DD, protože sama usoudila, že její zdravotní stav je vážný a doma nemůže mít takovou péči jako v domově důchodců. Místo, aby se hejtman poškozených seniorů zastal a já jsem o to ing. Jiřího Šulce (ODS), hejtmana Ústeckého kraje žádal dopisem ze dne 08.12.2003 a Zastupitelstvo Ústeckého kraje žádal dopisem ze dne 24.04.2004, on naopak uvítal podvodný rozsudek ze dne 8.3.2005 Okresního soudu v Litoměřicích a Zastupitelstvo Ústeckého kraje ignoruje moji žádost o projednání ze dne 24.4.2004 i přes moje ústní upozornění na 6. veřejném zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje dne 29.6.2005.

Ostatní politici a duchovní, na které jsem se doposud obrátil ohledně porušování lidských práv na seniorech jen nečinně těmto podvodům přihlíží a tím protiprávní, deliktní jednání umožňují.

Stát umožnil dítěti vzdělávat se, dítě, které dospělo a dosáhlo patřičného vzdělání, za to, že mu bylo umožněno se vzdělávat státu vrací tento dluh svou celoživotní prací. Čím více stát podporuje, aby bylo vychováno více vysokoškolsky vzdělaných lidí, tím má takový stát větší úspěšnost prosadit se mezi podobně vyspělými státy. Podobné je tomu u seniorů, senior za svůj život řádně platil daně, zdravotní a sociální pojištění a pro Českou republiku svým dílem něco udělal, něco vybudoval a stát Česká republika se nakonec odvděčí seniorovi, že seniora podvádí na všech úrovních státní správy a místní samosprávy. Politici se tak snaží podvod zamaskovat tvrzením, že děti seniorů jsou špatné a nechtějí platit dary (které jsou protizákonné), nebo ještě hloupějším tvrzením, že zákony se porušují, protože jsou staré. To jen dokazuje neochotu Vlády České republiky řešit daný problém a zjednat nápravu ve věci porušování lidských práv na seniorech, který se řeší tím, že jsou podváděni senioři v poklidu dál.

Není možné tak, jako to bylo v dobách totalitního režimu, že se lidé posuzovali podle movitého a nemovitého majetku a ten kdo měl majetku víc než jiný tak mu majetek byl znárodněn. Dnes se nezabaví majetek, ale diskriminuje se takový senior tím, že se po něm bude vyžadovat vstupní poplatek do domova důchodců, což je nesmysl. Domovy důchodců nebo spíše jeho zřizovatelé dobře vědí, že jestli je senior v takové bezvýchodné situaci a nedobrém zdravotním stavu, potřebuje přijetí do ústavů sociální péče. Tímto je senior doslova týrán a vydírán, protože seniorovi nezbývá nic jiného než vstupní poplatek zaplatit. Nikdo seniora tedy nebije ani žádné násilí není potřeba k dokonání zrůdnosti činu a senior sám přinese peníze a sám podepíše, že dobrovolně daroval vstupní poplatek do ústavu sociální péče. Dokonce je senior natolik zastrašován, že potvrdí jak rád dal dobrovolně dar, který byl povinný, ve výši několik tisíc korun. Tento zrůdný argument lze spatřit u starosty města Roudnice nad Labem pana Zdeňka Kubínka, který tvrdí, že všech 132 seniorů dalo rádo dobrovolně dar, asi se náhodou senioři shodli na stejné výši 55.500,- Kč. Z toho lze usoudit, že jim dary byli nařízené jinak by nebyli přijati do DD v Roudnici n.L.. To že jim byli poplatky nařízené je prokazatelné z petic.

Není možné, aby se u seniora, který se hlásí do ústavu sociální péče zjišťoval stav peněz na bankovním účtu, u koho má senior vklady, druh nemovitostí, její výměra a lokalita, informace o občanech, kteří žijí se seniorem ve společné domácnosti, např. o jejich stavu, zaměstnání, počtu nezaopatřených dětí jaký vlastní majetek, čím pracují děti seniora a jakou zastávají funkci, nebo dokonce, který potomek je lepší apod. jako se to zjišťuje v Domově důchodců v Roudnici nad Labem.

Takto dochází k tomu, že domov důchodců má přesný přehled o majetku seniora a jeho rodiny a podle toho přijme jen movité seniory nejlépe bez dětí, aby movitý majetek mohl být odkázán na ústav sociální péče. Kdyby se zkontrolovalo kolik seniorů tak darovalo ústavům sociální péče nebo jejich zaměstnancům majetku a peněz, potvrdilo by se moje tvrzení.

Města se tak dopouští protiprávního jednání, že neplní to co ze zákona vyplývá a navíc nechávají chátrat tyto objekty. Za jednání města je odpovědné zastupitelstvo města, zastupitelstvo

Str.9.

města je si vědomo, že může beztrestně porušovat zákon a podvádět občany, jako je tomu v Roudnici nad Labem. Kontrolu v domovech důchodců provádí ministerstvo práce a sociálních věcí, které kryje toto porušování zákonů podobně jako kontrola Ministerstva financí a jiných.

Nyní Vám, pane Václave Klausi, prezidente České republiky uvedu několik příkladů povinnosti platit dary při přijetí do ústavů sociální péče.

Abych Vám, pane prezidente, co nejlépe věc vysvětlil opíši doslovně vyjádření paní XXX XXXXXX, které stvrdila paní XXXXXXX svým podpisem na Petici proti diskriminaci seniorů dne 1.července roku 2005 a kopii petice zasílám také v příloze.

„Moje sestra XXXX XXXXXX žijící ve městě Vrchlabí již bez manžela je částečně nesoběstačná a podala si žádost o přidělení bytu v Domě s pečovatelskou službou ve Vrchlabí. Protože je oslabena věkem a nemocemi požádala mne abych přijetí do Domu s pečovatelskou službou za ní vyřídila. Z Městského úřadu ve Vrchlabí ze správy majetku města – bytový odbor paní Ivana Formanová dopisem ze dne 15.3.2004 č.j.74/04/F sdělila jestli nadále trvá přijetí do Domu s pečovatelskou službou ve Vrchlabí ulice Pražská 1343, abych se ozvala.

Ihned jsem osobně jednala s paní Ivanou Formanovou, která mi sdělila, že jestli moje sestra chce být přijata do Domu s pečovatelskou službou ve Vrchlabí musí zaplatit poplatek ve výši 100.000,-Kč (slovy jednostotisíckorunčeských) jinak nebude moje sestra přijata. Na můj opakovaný dotaz mě paní Formanová odkazovala, že se to platit musí protože o tom rozhodla Rada města Vrchlabí a abych se obrátila na ing. Jana Sobotku, starostu města Vrchlabí. Paní Formanová mi sdělila číslo účtu Města Vrchlabí na který mám 100.000,-Kč zaplatit a abych s dokladem o převodu těchto peněz přišla na Městský úřad ve Vrchlabí k předložení. Dne 29.3.2004 jsem v České spořitelně zaplatila částku 100.000,- Kč za moji sestru XXXX XXXXXX, protože ona tolik peněz neměla a s pokladním dokladem zašla zpět na Městský úřad ve Vrchlabí za paní Ivanou Formanovou, která si okopírovala doklad o zaplacení částky z České spořitelny a řekla mi abych se dostavila druhý den opět na městský úřad.

Druhý den dne 30.3.2004 jsem se dostavila na přání ze správy majetku města – bytového odboru paní Ivany Formanové na Městský úřad ve Vrchlabí kde mi byl předložen k podpisu doklad o poskytnutí daru 100.000,-Kč na zeleň města Vrchlabí, který jsem podepsala. Až doma jsem zjistila, na dokumentu není napsáno, že 100.000,-Kč je to pro vstup do penzionu pro seniory, ale pro zeleň města Vrchlabí darem.

Je mi podivné proč senioři musí platit 100.000,-Kč formou daru, který je určen na zeleň města Vrchlabí, aby byl seniorovi přidělen byt v penzionu pro seniory.

Dne 31.3.2004 obdržela moje sestra XXXX XXXXXX z Městského úřadu ve Vrchlabí rozhodnutí o přijetí do Penzionu s byty pro důchodce.

Výše uvedené stvrzuji svým podpisem dne 1. července 2005 v XXXX. XXXX XXXXXX

trvalé bydliště: XXXX XXXXXX

Pane prezidente, z toho co uvedla paní XXXX XXXXXX jednoznačně vyplývá, že se jedná o cílené a velmi dobře promyšlené podvedení seniorů s cílem bezdůvodného obohacení na úkor seniorů. Města se snaží od seniorů získat finanční částku, kterou nelze získat jinak než podvodem. Města jsou si vědoma svého jednání a tak požadují vstupní poplatek za přijetí, který je protizákonný, ale nikde není na žádném dokumentu zapsáno jeho požadování, že je to opravdu povinnost, pouze se vstupní poplatek požaduje ústní formou, aby věc neměla důkaz a byla tudíž nenapadnutelná.

To znamená, že v první fázi je paní XXXX XXXXXX informována pouze ústně od pracovnice městského úřadu Ivany Formanové, že musí zaplatit vstupní poplatek 100.000,-Kč do domu s pečovatelskou službou za svou sestru. Jenomže paní Popikové se to zdálo podezřelé a chtěla vysvětlení, jenomže protizákonný vstupní poplatek nemůže mít vysvětlení a paní Formanová z městského úřadu ve Vrchlabí to dobře ví, tak říká, že to rozhodla Rada města Vrchlabí a zase pouze ústně, nepředloží ani usnesení, protože takové není a když už neví jak odbýt paní Popilkovou tak ji

Str.10.

posílá za starostou města Vrchlabí panem ing. Janem Sobotkou. Většinou na seniory autoritativně platí si hezky popovídat se starostou a pouze se vše zase odehrává jen ústně. Takto se podvádí senioři již několik let a tak úřady mají velmi dobře nastudovanou psychologii seniorů, kteří jsou snadno manipulovatelní.

Druhá fáze spočívá v zaplacení povinného vstupního poplatku 100.000,-Kč na účet města Vrchlabí dnem 29.3.2004 a s potvrzením od bankovního ústavu, že k zaplacení skutečně došlo paní XXXX XXXXXX musí druhý den znovu na Městský úřad ve Vrchlabí, kde je starostou města Vrchlabí panem ing. Janem Sobotkou připravena k podpisu darovací smlouva k financování veřejné zeleně města Vrchlabí. Senior bez problémů a jakéhokoliv podezření vše podepíše. Druhý den proto, protože jestli má město opravdu peníze na účtě si může město zkontrolovat až druhý den. V jiných domovech důchodců jako je v Roudnici nad Labem chtějí peníze pouze a jen v hotovosti, protože tak nemusí senior znovu docházet podepisovat darovací smlouvu, kterou někdy ani podepsat nepřijde a domov důchodců tím ztrácí důkaz dobrovolného daru. Proto domovy raději požadují platby v hotovosti kdy seniorům ihned dají podepsat darovací smlouvu.

Třetí fáze spočívá v tom, že je seniorovi vystaveno r o z h o d n u t í o přijetí až po zaplacení povinného vstupního poplatku. Datum zaplacení povinného vstupního poplatku obyčejně předchází datumu vystavení rozhodnutí o přijetí, pokud není rozhodnutí podvodem antidatováno. Uherské Hradiště tento podvod dělá zase tak, že než MěÚ vydá rozhodnutí o přijetí musí mít písemné potvrzení od seniora, že po vydání rozhodnutí o přijetí do ústavu sociální péče senior zaplatí dar. To považuji za jeden z důkazů požadování povinného vstupního poplatku do ústavů soc. péče. V Roudnici n.L.. na některé darovací smlouvy nepíší z těchto a jiných důvodů datum vůbec, jako u paní XXXX XXXXXX z DD v Roudnici n.L..

Čtvrtá fáze nastává, když některému seniorovi je podivné, že na smlouvě není napsáno, že zaplatil vstupní poplatek do ústavu sociální péče, ale dar na veřejnou zeleň, což je opravdu podezřelé.

Postupem času města (píší města, ale tento podvod vymyslel někdo jiný) tento podvod zdokonalili tak, že dary rovnou vybírá a požaduje ústav sociální péče a vystavuje darovací smlouvy. Tímto jakoby vše jde mimo město a ředitel ústavu soc. péče říká seniorům, že to nařídilo město a město zase říká, že to nařídil ředitel domova důchodců. V dnešní době je lhaní věcí zcela běžnou ve státní správě a samosprávě měst a obcí a tito úředníci to nepovažují za věc nemravnou nýbrž nutnou k udržení si nadvlády státní správy a samosprávy nad občany, kteří nemají tak naprosto žádnou naději domoci se svých práv. Takto posílají seniory na městský úřad a odtamtud k řediteli ústavu až to senior prostě vzdá, protože je oslaben věkem a nemocemi. Některý senior ještě napíše stížnost na Ministerstvo práce a soc věcí, jako to udělal pan XXXXXX z Domova – penzionu pro seniory v Uherském Hradišti, kde je panu XXXXXX sděleno, vysvětlení, ale o prošetření a zjednání nápravy se Ministerstvo práce a sociálních věcí záměrně nezajímá a tak vše skončí. Pouze seniorovi doporučují obrátit se na soud.

Pátá fáze je když senior podá žalobu pro bezdůvodné obohacení a žádá 100.000,-Kč zpět jako to udělal například pan XXXXXX z Domova – penzionu pro seniory v Uherském Hradišti. Protože senior nesmí tento spor vyhrát je vždy senior v soudním sporu nějakým způsobem poškozován jak ze strany žalované samosprávy města, tak soudce. Pan XXXXXX je poctiví člověk a věří soudkyni a ostatním, vůbec netuší jakým způsobem je podváděn. To, že u soudu žalovaná nemluví pravdu, je samozřejmostí. Nakonec byl vynesen rozsudek v neprospěch seniora, tedy pana XXXXXX, který pod tíhou zaplacení veškerých výloh žalované Městu Uherské Hradiště se raději pan XXXXXX s vědomím, že je podveden přesto neodvolává a rozsudek tak nabývá právní moci. Ještě soudce panu XXXXXX po skončení procesu radí, aby se neodvolával, že to stejně prohraje. Z těchto důvodů v žalobě mého otce zastupuji já místo advokáta, protože já se podvádět soudem a žalovaným Domovem důchodců Roudnice n.L. nenechám a na lži soudu a žalovaného upozorním včas.

Domnívám se, že pan XXXXXX se svou ženou jsou jediní v celé České republice, kteří našli v sobě tolik odvahy a postavili se bezpráví.

Str.11.

Samozřejmě, že s touto variantou soudního sporu města i Ministerstvo práce a soc. věcí počítá , protože již předem vědí jak soud dopadne, a že soudem poškozený senior se u soudu prvního stupně neodvolá a tím odradí i další seniory, kteří by se chtěli domoci svých práv. Tímto způsobem se bezezbraně a násilí v tichosti terorizují občané, aby bylo dosaženo suverenní nadvlády zločinného spolčení. Zločinné spolčení v tomto případě zní poněkud tvrdě, ale není možno jinak nazvat všechny ty, kteří poškozují záměrně občany společně s těmi, kteří napomáhají a podvody kryjí toto politické terorizování. Jako účinná obrana tohoto politického (úřednického) terorizování se stalo říkat, že je to demokratické a koho si občané zvolili, ten dnes rozhoduje a jestli jsou občané nespokojeni tak ať si demokraticky v příštích volbách zvolí někoho jiného (kdo občany bude podvádět).

Stejným způsobem je poškozován i můj otec Jiří Krejza starší, který za svou matku Marii Krejzovou zaplatil vstupní poplatek 55.500,-Kč do Domova důchodců v Roudnici n.L. Můj otec podal žalobu ze dne 13.5.2005 jednací číslo: 15C 159/2004 u Okresního soudu v Litoměřicích na příspěvkovou organizaci Domov důchodců v Roudnici n.L. pro bezdůvodné obohacení. U soudu mého otce zastupuji já Jiří Krejza mladší.

Nejen, že žalovaný Domov důchodců v Roudnici n.L. uvedl několik lží, ale stejným způsobem jako u pana XXXXXX v Uherském Hradišti i soudkyně okresního soudu v Litoměřicích JUDr. Martina Lorencová lhala a cíleně poškozovala mého otce. Nakonec vynesla rozsudek, kterým zamítla žalobu mého otce. Odůvodněním rozsudku soudkyně Lorencová upřednostňuje jednání deliktní Domova důchodců v Roudnici n.L. před zákony České republiky. Doslovně uvedla, „že se jedná o průkopnický a novátorský způsob financování domova důchodců“, což jako důvod je nepřijatelné odporující právním normám.

Soudkyně JUDr. Martina Lorencová z okresního soudu v Litoměřicích je soudce podvodník. Jen člověk takovýchto nízkých mravů může podvodem krýt porušování lidských práv v Domově důchodců v Roudnici nad Labem, protože dobře ví, že až můj otec tento soudní spor u Ústavního soudu, nebo ve Štrasburku vyhraje ona nikdy potrestána nebude.

Jak je zřejmé, pane prezidente, ani o nezávislých soudech se nedá říci, že jsou nezávislé. Soudy se snaží pomoci zločinnému spolčení dosáhnout suverenní nadvlády nad občany České republiky, čímž soudy ztrácí statut nezávislé. Žaloby pana XXXXXX a mého otce to dokládají a je vyloučeno tvrdit, že jde o omyl, zde je jednoznačné, že jde o záměr orgánů státní správy a místních samospráv poškodit občana soudem. Toto považuji za politické terorizování občanů České republiky.

Tímto soustavným odebíráním práva občanům a neučiněním nápravy se dopouští orgány státní správy a místní samospráva záměrného politického (úřednického) terorismu, který je souborem záměrného porušování práv v neprospěch občana orgány státní správy a místní samosprávou, kdy cíleně a systematicky je poškozován občan nucený se bránit pouze soudní cestou, což vyúsťuje ke ztížení občanovi domoci se svých práv a v neposlední řadě k jeho psychickému narušení a zdeptání. Někdy je občan zastrašován psychickým nátlakem až hrozbou násilí policíí.

Pan XXXXXX dokládá, že mu bylo sděleno, že musí jeho matka před přijetím do Domova důchodců v Roudnici n.L. zaplatit vstupní poplatek 55.500,-Kč a měsíčně , že musí platit 8.000,-Kč. Ale k podpisu panu XXXXXX byla podsunuta darovací smlouva na 55.500,-Kč čehož si pan XXXXXX všiml až doma. Takto byla podvedena i paní XXXXXX, která zaplatila 100.000,-Kč , ale k podpisu ji byla podsunuta darovací smlouva na zeleň města Vrchlabí.

Paní XXXXXX z Domova důchodců v Roudnici n.L. se přihlásila na základě inzerátu, kterým domov důchodců ve Večerní Praze roku 2003 informoval o volných místech. Ten den paní XXXXXX se přijela podívat na DD a vrchní sestra DD Ivana Šustrová řekla, že podmínkou přijetí je vstupní poplatek 55.500,-Kč a měsíčně, že se platí 8.000,-Kč. Pokoj, že je volný do doby kdo první

Str.12.

zaplatí vstupní poplatek 55.500,-Kč. Jak mohl DD vydat inzerát, když jen z Roudnice n.L. bylo ten rok evidováno přes 200 žádostí o přijetí do DD. To znamená, že se počítalo s tím, že senioři z Roudnice n.L. a okolí kvůli protiprávním poplatkům nenastoupí.

Pan XXXXXX zaplatil 100.000,-Kč aby mu byl přidělen byt v domě s pečovatelskou službou v ulici Janovská 486 Praha 10.

Jak sdělila paní XXXXXX , obyvatelka Domu s pečovatelskou službou v ulici Janovská 486, Praha 10, vyžadovala dary po zájemcích o místo v tomto ústavu soc. péče Věra Rinková, vedoucí odboru sociální péče Městské části Praha 15. Protože měla paní XXXXXX jen 50.000,-Kč musela si na zbytek vypůjčit. Toto zásadní porušování lidských práv záměrně kryje vedení Městské části Praha 15.

O tom jak nenasytní jsou v podvodech místní samosprávy svědčí drzost Města Uherské Hradiště kde bylo za přijetí do Penzionu pro seniory požadováno zaplacení poplatku 50.000,-Kč v listopadu roku 1996, ale v únoru 1997 musela paní XXXXXX připlatit ještě 20.000,-Kč. To jen dokládá naprosté podvodnictví a nemravnost zástupců města Uherské Hradiště.

Trochu smutné je vyjádření paní XXXXXX z Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti, které opíši doslovně:

„Bydlení v Penzionu pro seniory nám vyřizoval náš zeť. Při jednání s paní Brábníkovou na Městském úřadu mu bylo sděleno, že byt nám může být přidělen, pokud zaplatíme městu 100.000,-Kč. Poněvadž v tu dobu nebylo pro nás jiného řešení (manžel byl v té době po mozkové příhodě), jsme souhlasili. Ale nemyslím si, že se jedná o dobrovolný dar, když tyto peníze byly od nás vyžádány. Manžel krátce po dvouleté lhůtě zemřel. Nic mi z těch peněz nevrátili. Řekli mi, že už si tu částku v Penzionu odbydlel (2 ½ roku).

Krátce po úmrtí manžela jsem šla na MěÚ, zda by mi částku zaplacenou za mého manžela nevrátili. Pan Taťák, který se mnou jednal mi odpověděl, že nic se vracet nebude, že kdyby bydlel v Penzionu jen jeden den navíc, nemám nárok. Je tento výrok etický a odpovídající odpovědi muže, který je postavením z prvních zástupců na Městském úřadu?"

To co popsala paní XXXX je typické pro všechny podvody páchané na seniorech a sice to, že starostové a zastupitelstva vědí, že sám senior proti orgánům státní správy a místních samospráv nikdy nic nezmůže, proto zcela beztrestně a naprosto neomezeně podvádí seniory dál. Vláda České republiky o tom dobře ví, i Parlament české republiky o tom dobře ví a celý státní aparát o tom ví, ale všichni dohromady jen nečinně přihlíží a vlastně tím naprosto vědomě napomáhají podvodům.

Paní XXXXXX řekl ing. Šupka, starosta města Uherské Hradiště v roce 1996, že podmínka přijetí do Penzionu pro seniory je zaplatit na účet města 70.000,-Kč, i přesto, že byl Penzion neobsazen. Když paní XXXXXX řekla, že tolik peněz nemá, řekl jí, že ho to nezajímá ať si někde půjčí.

Paní XXXXXX uvádí, že jí bylo řečeno v roce 1996 vedoucí Penzionu v Uherském Hradišti paní Nyklovou, že bez peněžního daru byt v Penzionu nedostane, proto napsala na svou žádost o přidělení bytu, že pokud jí bude přidělen byt v Penzionu daruje 50.000,-Kč městu Uherské Hradiště. Když se žádost dostala k rukám starosty ing. Šupky byla pozvána na MěÚ, kde starosta řekl paní XXXXXX, že nabízených 50.000,-Kč je málo, že chtějí 70.000,-Kč. Až když paní XXXXX písemně přislíbila 70.000,-Kč teprve potom bylo žádosti jednáno a vyhověno.

Z prohlášení paní XXXXXX a ostatních je na první pohled jednoznačné jak se chovají zastupitelé místních samospráv, tedy tak, že občan má právo jen vykonávat příkazy a mlčet. Jednoznačně zastupitelstva místních samospráv se chovají nadřazeně s cílem občana poškodit a podvádět, ostatně nehezkým příkladem jsou podvodníci zastupitelé města Roudnice nad Labem, které moje tvrzení jen dokládají. Pane Václave Klausi, prezidente České republiky z takových zastupitelů, které po léta podvádí jsou nakonec voleni zastupitelé do krajů a z nich hejtmani a poslanci. Asi není náhoda, že právě tito politici zkušení v podvodech s cílem poškodit občany, kteří se dostanou do Parlamentu České republiky a Vlády České republiky, nakonec nedělají nápravu a svou nečinností napomáhají podvodům. Vždyť já už od roku 2003 se domáhám právě u výše

Str.13.

zmíněných institucí zastavení porušování lidských práv a zjednání nápravy a jiní senioři začali svá práva bránit spoustu let přede mnou, leč bezvýsledně. Nesedí v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky a ve Vládě České republiky náhodou někteří politici, kteří kdysi byli zastupiteli v místních samosprávách a mají bohaté zkušenosti jak poškozovat občany. Jiné vysvětlení proč tolik let Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky a Vláda České republiky záměrně neřeší podvody páchané na seniorech nemám. Jinak by přece parlament a vláda řešila podvody, které zavinili lidé sedící právě v parlamentu a vládě, kteří v minulosti byli zastupiteli v místních samosprávách .

V Podřipské nemocnici s poliklinikou společnost s ručením omezeným musela v roce 2005 paní XXXXXX jako povinný dar zaplatit měsíční poplatek 6.000,-Kč za umístění paní XXXXXX v léčebně dlouhodobě nemocných.

Povinný dar je vynucován po seniorech i v nemocnicích. MUDr. Milada Emmerová na takové praktiky jen občanům doporučuje, aby dary neplatili. Takže místo toho aby podvod prošetřila a zjednala nápravu v nemocnici, paní ministryně občany nechrání, ale pouze jim jen doporučuje neplatit dary, tímto neprošetřením a nezjednáním nápravy tak dává záměrně prostor všem ostatním, aby dále podváděli seniory. Podobně se chová i Zdeněk Škromach, ministr práce a sociálních věcí, který také podvody páchané na seniorech neprošetří a tím tak záměrně napomáhá podvodům. O těchto podvodech ví i ing. Jiří Paroubek, předseda vlády České republiky, který se o tom zmiňoval v rozhovoru v měsíčníku Doba seniorů ze dne 1. 10. 2005, č. 1/roč. 1.

Poškození senioři podepsali petici, kde je doloženo, že k záměrnému porušování lidských práv dochází v Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti, Domu s pečovatelskou službou ve Vrchlabí, Domu s pečovatelskou službou v Mostě, Domova důchodců v Roudnici n.L., Domu s pečovatelskou službou v ulici Janovská, Praha 10 kdy ve všech případech města postupovala naprosto stejným způsobem. Města nebo domovy důchodců požadovali jako podmínku přijetí zaplacení vstupního poplatku, ale k podpisu podsunuli darovací smlouvu, nebo žádali vrácení městského bytu, nebo rovnou si města řekla o dar. Petice podepsaná paní XXXXXX dokládá, že stejně je zneužit senior i v nemocnici.

Magistrát města Most vydal leták s názvem „informace pro žadatele“ pro umístění do zařízení sociální péče, kde pod nadpisem „přednostní umístění“ je napsáno, že přednostní umístění do domu s pečovatelskou službou je podmíněno uhrazením finančního příspěvku ve výši 15.000,- Kč.

Dále je senior letákem informován, jestli městu Most nevrátí městský byt vydá Magistrát města Most prostřednictvím odboru sociálních věcí rozhodnutí přidělení bytu v domě s pečovatelskou službou jen za podmínky uhrazení finančního příspěvku, jinak nebude byt v domě s pečovatelskou službou seniorovi přidělen a bude dál veden v evidenci, ale na konci pořadníku.

Tento postup podvodu Magistrátu města Most je naprosto stejný jako podvod Zastupitelstva Města Roudnice n.L..

Dokonce magistrát Mostu přesně určil kolik mají senioři zaplatit za různě velké byty, což je zásadní porušení lidských práv, které záměrně obchází vyhlášku MPSV č. 182/1991 Sb. kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení, kde podle § 75 se do ústavů přijímají občané, kteří potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotního stavu ústavní sociální péči. Tímto jsou přijímáni jen senioři bohatí a třeba i zdraví, takže ten kdo potřebuje sociální a zdravotní péči je diskriminován a nemá naději na přijetí jestli bude chudý. Takto byli podvedeni všichni senioři z domu s pečovatelskou službou v Mostě, kteří podepsali petici.

Podmínka přijetí do penzionu pro seniory zaplacení vstupního poplatku ve výši 50.000,-Kč nebo vrácení městského bytu byla stanovena i v Uherském Hradišti jak sdělil pan XXXXXX. Takto byly požadovány podmínky přijetí do domu s pečovatelskou službou v Uherském Hradišti starostou ing. Ladislavem Šupkou a ředitelkou penzionu paní Jarmilou Nyklovou již v roce 1996.

Z petic a výpovědí seniorů (které jsem inicioval a v příloze zasílám) je zřejmé, že zastupitelstva měst v České republice se naprosto stejným způsobem shodují jak podvést seniory.

Str.14.

Senior je nucen vrátit městský byt, nebo zaplatit vstupní poplatek. To, že by zastupitelstva měst v celé České republice spolupracovali je vyloučeno, otázkou je jak to, že tedy zastupitelstva použijí naprosto stejného podvodu.

Vysvětlení je opět u Zastupitelstva města Roudnice n.L.. Je smutné, že starosta města Roudnice n.L. Zdeněk Kubínek se hájí slovy v dopise ze dne 27.11.2003, že veškeré kroky byly konzultovány s ředitelem Výzkumného ústavu PSV Doc. Ing. Vladimírem Průšou, CSc. a s vedoucím dávkových systémů MPSV JUDr. Karlem Nežádalem a auditorem města Roudnice n.L. Ing. Josefem Běloubkem. Tito jmenovaní lidé měli jako první tuto protizákonnou činnost zastavit dříve než byl podvod proveden a přesto tak neučinili.

V dokumentu ze dne 27.3.2003, který je k nahlédnutí na Městském úřadě v Roudnici n.L., který je vypracován Podřipskou nemocnicí s poliklinikou společnost s ručením omezeným, v tomto dokumentu na straně 2 se jako varianta č.1. provozování DD, píše „ Pokud město Roudnice nechce a nemůže provoz DD dotovat, je nutno formou sponzorských darů tuto částku vybrat od klientů domova tak, aby jeho hospodaření bylo vyrovnané.“

Na straně 5 tohoto dokumentu se dočtete v předposledním odstavci, že vše bylo „konzultováno s ředitelem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí při Ministerstvu práce a sociálních věcí, panem Doc. Ing. Ladislavem Průšou, CSc. a právníkem Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí JUDr. Nežádalem. Na společném jednání, kterého se zúčastnil starosta města Zdeněk Kubínek, místostarosta Pavel Šrytr a vedoucí ekonomického úseku Ing. L. Balatý“

Na straně 5 v bodě č.3. se píše, že DD bude provozován městem zřízenou „ příspěvkovou organizací Podřipská nemocnice s poliklinikou“ s tím, že veškeré služby bude nakupovat od soukromé „Podřipské nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným“ , tuto soukromou nemocnici spoluvlastní primář MUDr. Josef Krajník, který je radním města Roudnice n.L..

Tento fakt, že pracovníci ministerstva práce a sociálních věcí radí představitelům města Roudnice n.L. jak podvodem získat finanční částku od seniorů vstupním poplatkem, který je v podobě sponzorského daru, značně posiluje zjištění, že moje veškeré stížnosti, které jsem zaslal Vládě ČR, Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR, Senátu Parlamentu ČR, dalším ministerstvům a jiným byli přeposlány právě na ministerstvo práce a sociálních věcí jako věcně příslušnému orgánu a tam všechny stížnosti skončili bez vyřízení. Tedy MPSV záměrně se snaží poškozovat seniory tím, že nebude činit kroky k nápravě a ignorovat stížnosti. Já nejsem jediný, který se obrátil stížností na MPSV a žádal přešetření a nápravu, ale bezvýsledně.

Když nakonec dotyčný podá žalobu, v ten moment již MPSV nic šetřit nebude a bude stále sdělovat, že se musí počkat na výrok soudu. Který bude až za spoustu let. Tímto je jasné, že MPSV společně s městem Roudnice n.L. předem vědí, že dotyčný bude Okresním soudem v Litoměřicích poškozen, tak jako můj otec u žaloby na Domov důchodců v Roudnici n.L.

Není náhoda, že Okresní soud v Uherském Hradišti rozhodl v roce 2001, že darovací smlouva na částku 100.000,- Kč mezi manželi XXXXXX a městem Uherské Hradiště není vlastně darovací smlouvou, ale nepojmenovanou smlouvou. Stejným podvodem odůvodnila soudkyně JUDr. Martina Lorencová i žalobu mého otce 15C 159/2004 kde tvrdila, že nejde o darovací smlouvu, ale o nepojmenovanou smlouvu. Paní Lorencová záměrně přehlédla, že otec nepodepsal nikdy žádnou darovací smlouvu, ale částku zaplatil poštovní poukázkou s nadepsáním účelu platby „vstupní poplatek do DD za Marii Krejzovou 55.500,-Kč“. Přesto soudkyně Lorencová tvrdí, že dar otce není darem, ale nepojmenovanou smlouvou, když otec žádnou smlouvu nepodepsal. Protože je odůvodnění soudců u žalob v Uherském Hradišti a u mého otce, kde soudci shodně tvrdí, že jde o nepojmenované smlouvy, vypadá to, jako by nesoudili soudci, ale soud řídil někdo jiný.

Str.15.

V médiích se objevila informace, že první žaloba v historii České republiky dala zelenou vybírání darů v domovech důchodců, není pravdivá, několik let před žalobou ze dne 13.5.2004 mého otce byla žaloba manželů XXXXXX z Uherského Hradiště. To jen svědčí o velkém vlivu sdělovacích prostředků na veřejnost a také zneužívání těchto médií.

Starostové měst a úředníci MPSV jako je ředitel odboru sociálních služeb MPSV Mgr. Martin Žárský říkají záměrně, že zákony upravující přijímání seniorů do ústavů sociální péče jsou zastaralé. Tímto záměrně mylně informují občany, protože i vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb. je stále platná. Tento argument je nejpoužívanější a vždy když dojde ve sdělovacích prostředcích řeč na vstupní poplatky do ústavů sociální péče, debata je odkloněna k diskusi, že se tvoří nový zákon o soc. zabezpečení a tím se jakoby omlouvá, že se porušuje platná vyhláška MPSV č. 182/1991 Sb. kterou se provádí zákon o sociálním zabezpečení. .

Protože sféra sociálních služeb patří do kompetence ředitele odboru sociálních služeb MPSV Mgr. Martin Žárského, je jednoznačné, že tento úředník, činí veškeré kroky k záměrnému neprošetření stížností a jejich ignorování. Dokonce záměrnou lží v jeho dopisech se mě snaží dezinformovat.

Na základě písemného pověření ředitele odboru sociálních věcí MPSV Mgr. Martina Žárského provedli na konci roku 2004 zaměstnanci MPSV kontrolu v Domově důchodců v Roudnici n.L.. Kontrolu provedli také u postupu přijetí seniora do DD, kde je podmínka zaplacení vstupního poplatku 55.500,- Kč. V protokolu o provedené kontrole se píše, že protože je podána žaloba na domov důchodců ( myšlena žaloba Jiřího Krejzy staršího) projednává míru dobrovolnosti Okresní soud v Litoměřicích. Tato kontrola tedy záměrně kryje porušování lidských práv, kontrolu mohli provést u ostatních klientů, kteří byli takto podvedeni, ale kontrolu neprovedli. Navíc kontrolu provádí až na konci roku 2004, když už věděli, že otec podal žalobu, přitom já napsal stížnost k prošetření již 08.12.2003 na MPSV. Žaloba se týká pouze bezdůvodného obohacení a ne porušení předpisů při přijímání do ústavů soc. péče.

Protože ředitel odboru sociálních služeb MPSV Mgr. Martin Žárský ignoruje soustavně moje žádosti, nezbylo mi nic jiného než podat na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR správní žalobu dne 29.7.2005 č.j.: 8Ca243/2005 u Městského soudu v Praze, Hybernská č.18. a druhou správní žalobu na Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR dne 28.7.2005 č.j.: 9Ca 219/2005 také u Městského soudu v Praze.

Protože zastupitelé města Roudnice n.L., Krajský úřad Ústeckého kraje, Ministerstvo práce a sociálních věcí a další záměrně ignorovali stížnost s žádostí o přešetření a zjednání nápravy v DD v Roudnici n.L. napsal jsem doporučený dopis ze dne 26.1.2004 Vám, pane Václave Klausi prezidente České republiky, s žádostí o pomoc ve věci porušování lidských práv v Domově důchodců v Roudnici nad Labem. Ředitel Vašeho sekretariátu pan Ladislav Jakl mi Vaším jménem zaslal dopis ze dne 12. února 2004 č.j.: 1088/2004, kde píše „ …požádal jsem proto orgán věcně příslušný, t.j. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, o přešetření. O výsledku budete vyrozuměn.“.

Jak je možné, že pan Jakl mi opět Vaším jménem píše dne 3. června 2004 č.j.: 1088/2004 „ …o přešetření celé věci poznamenávám, že jí pan prezident vyhovět nemůže. Takové možnosti nemá k dispozici …“.

Je mi divné, pane prezidente, že 12. února 2004 jste měl možnost dát vydírání seniorů přešetřit Ministerstvem práce a sociálních věcí a 3. června 2004 tuto možnost nemáte.

Ředitel Vašeho sekretariátu v jednom z dopisů mě záměrně lže, jednou píše Vaším jménem, že věc dává přešetřit MPSV a ve druhém dopise Vaším jménem, že nemáte takové pravomoce. Protože lživou odpověď zaslala Kancelář prezidenta republiky Vaším jménem, považuji, že lživá odpověď je Vaše vůle. Žádám tedy omluvu za lživou odpověď a přešetřit důvody, které vedli Kancelář prezidenta republiky, aby mne záměrně lživě informovala a vyvodit postih pro Vašeho úředníka. O výsledku žádám abych byl vyrozuměn.

Str.16.

Jenomže Kancelář prezidenta republiky ve vyjádření k žalobě ze dne 11.10.2005 č.j.: 5Ca206/2005 v článku V. uvádí, že prezident republiky sám neodpovídá na dopisy jemu adresované, ale dává pokyny k obsahu a formě odpovědi zaměstnancům Kanceláře prezidenta republiky. Vy, pane prezidente, byste přece nedal takový nemravný pokyn k obsahu a formě odpovědi, kterou by mě bylo lživě odpovězeno?

Ředitel sekretariátu prezidenta republiky Ladislav Jakl v dopise ze dne 3. června 2004 č.j.: 1088/2004 dále napsal „Dle sdělení MPSV jste již byl o výsledku vyrozuměn přímo, neboť s obdobnou stížností jste se na MPSV ČR obrátil už dříve Vy sám. Jak nás MPSV ČR informovalo, zaslalo Vám podrobné vyjádření včetně potřebného poučení již dopisem ze dne 18. prosince 2003.“

Protože jsem takový dokument Z MPSV ze dne 18.12.2003 nikdy neobdržel požádal jsem pana Jakla, aby mi tento dokument zaslal.

Dne 9. listopadu 2004 jsem obdržel dopis od pana Ladislava Jakla, ředitele sekretariátu prezidenta republiky ze dne 3. listopadu 2004 č.j.: 9124/2004, ve kterém mi byla zaslána kopie dopisu z „Ministerstva práce a sociálních věcí, odbor sociálních služeb č.j.: 2003/ - 51048 – 22 ze dne 18. prosince 2003“ u níž je zfalšované datum, které je zfalšováno z datumu 22. prosince na 18. prosince 2003 a je to odpověď na informaci, kterou jsem obdržel od pana Vojnara z MPSV .

Odpověď pana Vojnara ze dne 22.12.2003 č.j.: 2003/ - 51048 – 22 není výsledek přešetření, protože jsem ho o to nežádal, ale pouze odpověď na žádost o informaci.

Pane prezidente, kdyby Vaše Kancelář prezidenta republiky zjistila skutečný stav věci, zjistila by, že sdělení MPSV s kopií dopisu se zfalšovaným datumem 18. prosince 2003 č.j.: 2003/ - 51048 – 22 není odpověď na žádost o přešetření a zjednání nápravy vydírání ze dne 08. prosince 2003, ale odpověď na žádost o informaci ze dne 23. listopadu 2003 adresované panu Vojnarovi. Takže nápravu vydírání MPSV nezjednalo jak jsem žádal ve stížnosti ze dne 08.12.2003..

Také jsem napsal Vám, pane prezidente, stížnost ze dne 20.5.2004 na kterou mi dodnes nebylo vůbec odpovězeno.

Tvrdím, Václave Klausi, prezidente České republiky, že Kancelář prezidenta republiky výše popsaným způsobem kryje porušování lidských práv v Domově důchodců v Roudnici nad Labem a ignoruje moje žádosti účelově tím, že mi nechce sdělit osobu, která podvodně jedná za MPSV. Tato osoba z MPSV se domnívám je společensky velmi nebezpečná, neboť dobře ví, že místní samosprávy požadují protizákonné vstupní poplatky a tato osoba svým jednáním napomáhá těmto podvodům a nečiní žádné kroky k nápravě. Z těchto důvodů mi nezbylo nic jiného než se obrátit správní žalobou ze dne 27.7.2005 č.j.: 5Ca206/2005 na Městský soud v Praze, Hybernská č.18. proti Kanceláři prezidenta republiky.

Také jsem žádal dopisem ze dne 24.4.2004 Zastupitelstvo Ústeckého kraje, aby stížnost na porušování lidských práv v Domově důchodců v Roudnici n.L. projednalo. Zastupitelstvo Ústeckého kraje ignorovalo mou žádost a nic neprojednalo. Když jsem se dostavil na Veřejné zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje dne 29.6.2005 a chtěl jsem vystoupit na zasedání k projednávání věci programu zasedání, bylo mi záměrně znemožněno ing. Jiřím Šulcem, hejtmanem Ústeckého kraje vyjádřit se k projednávané věci programu zasedání a byl jsem zastrašován přivoláním policie. Takže ani u Zastupitelstva Ústeckého kraje občan nenajde pomoc, ale záměrné poškozování občana odebíráním práv dané zákonem č. 129/2000 Sb. zákon o krajích. Z těchto důvodů mi nezbylo nic jiného než se obrátit správní žalobou ze dne 23.8.2005 na Krajský soud v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274/26 proti Zastupitelstvu Ústeckého kraje.

Str.17.

Dokonce ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje neváhá k poškození mojí osoby použít záměrné lži. V článku otištěném v MF – Dnes Severní Čechy na straně C/3 vlevo dole pod názvem „Holič žaluje krajské zastupitelstvo“ redakce MF - Dnes cituje slova ing. Jiřího Šulce, hejtmana Ústeckého kraje, tak jak sdělil hejtman redakci. Doslova v článku ze dne 23.9.2005 hejtman o mně říká:

„Při jednání zastupitelstva se vrhl k řečnickému pultu. Řekl jsem mu, aby počkal, že bod, při němž se mohou vyjadřovat občané, přijde asi za dvě minuty. On byl ale nepříčetný, vykřikoval, že jsme úřednickopolitičtí teroristé. Uklidnit ho museli až dva členové bezpečnostní agentury“.

K těmto lživým slovům ing. Jiřího Šulce, hejtmana Ústeckého kraje mohu jen říci na svou obranu, že jsem žádná slova o úřednickopolitických teroristech nevykřikoval ani o tomto politickém terorismu nepadlo jediné slovo na 6. veřejném zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje konaného dne 29.6.2005. Lživě dále uvádí ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje, že mne museli uklidnit až dva členové bezpečnostní agentury což není pravda, jak je patrné ze zápisu ze zasedání a z audionahrávky, kterou jsem obdržel od Krajského úřadu Ústeckého kraje. Když jsem viděl, že hejtman a zastupitelstvo bude porušovat zákon o krajích dál, odešel jsem sám si sednout.

Je až s podivem, že člověk, kterým by měl být hejtman, tedy nejčestnější z nejčestnějších se uchyluje ke lžím, aby poškodil mne obyčejného kadeřníka z Roudnice nad Labem, který se domáhá práva zakotveného v zákoně o krajích veřejně se vyjádřit k projednávané věci na veřejném zasedání kraje. Kdybych se domohl práva zakotveném v zákoně já, hrozilo by, že se zákonného práva budou dožadovat i ostatní občané kraje. V ČR je nemožné chtít to co mi umožňuje zákon.

Musel jsem se ohradit proti záměrně lživým slovům ing. Jiřího Šulce, hejtmana Ústeckého kraje, kterými se snaží cíleně poškodit mou osobu, abych vypadal jako nepříčetný vyvrhel. Mou osobu nebude poškozovat nikdo ani ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje. Moji pravdu dokládá i ten fakt, že Zastupitelstvo Ústeckého kraje si uvědomilo, že jednalo protiprávně a svou chybu napravilo tím, že projednalo a schválilo dne 26.10.2005 nový jednací řád Zastupitelstva Ústeckého kraje, kde má občan kraje právo o které jsem byl okraden dne 29.6.2005 na zasedání.

Když v souvislosti s domovem důchodců lhali občanům několikrát MUDr. Josef Krajník, radní a Zdeněk Kubínek, starosta města Roudnice nad Labem vůbec mne to nepřekvapilo. Ale když ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje mne kadeřníka pomlouvá a říká o mně lži, jak jsem výše popsal a dokonce lže i Kancelář prezidenta republiky, k tomu moje síly nestačí a žádám Vás, pane prezidente, abyste se mne alespoň morálně zastal.

Také jsem žádal o informaci Radu Ústeckého kraje o kopii zápisu z jednání Rady Ústeckého kraje, kterou jsem neobdržel a rada kraje záměrně neodpovídá na moje žádosti a na odvolání záměrně neodpovídá ani ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje. Z těchto důvodů mi nezbylo nic jiného než se obrátit správní žalobou ze dne 30.8.2005 č.j.: 15Ca175/2005 na Krajský soud v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274/26 proti ing. Jiřímu Šulcovi, hejtmanovi Ústeckého kraje. Protiprávního jednáním se dopouští i Mgr. Lydie Šťastná, ředitelka Krajského úřadu Ústeckého kraje, proto mi nezbylo nic jiného než se obrátit správní žalobou ze dne 19.10.2005 č.j.: 15 Ca 217/2005 na Krajský soud v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274/26 proti řediteli krajského úřadu a podobnou žalobou 20.10.2005 č.j.: ke sp. č.j.: 15 Ca 219/2005 na Krajský soud v Ústí nad Labem proti Ústeckému kraji.

Na Radu města Roudnice n.L. jsem také musel dát správní žalobu ze dne 08.6.2005 č.j.:15 Ca 84/2005 ke Krajskému soudu v Ústí n.L., protože mi odmítá dát kopii zápisu z jednání Rady města Roudnice n.L.. Jestli tuto žalobu vyhraji budu s největší pravděpodobností jediný v České republice, který získal kopii zápisu z jednání rady města a kraje.

Přestože podle zákona č. 106/1999 Sb. o informacích mám právo na výše uvedené dokumenty, musím se v České republice o toto právo nejprve soudit, aby bylo právo dané zákonem právem. V tomto spatřuji systém politickoúřednického teroru, který není možné dále snášet.

Str.18.

Uvědomíme-li si pane prezidente, že od roku 1999, kdy vyšel zákon o informacích č.106 Sb. do dnešního dne jsem možná jediný kdo podal žalobu s tím, že požaduji zápis z jednání rady města a kraje a v případě, že soudní spor vyhraji, jsou téměř všichni radní od roku 1999 po celé České republice politici, kteří záměrně poškozovali občany, protože téměř nikde po republice občan neobdržel kopii zápisu jednání rady. A z těchto radních jsou voleni poslanci a vláda. Není se čemu ani divit, že poslanci a vláda se chovají k občanům tak nemravně, když se tak chovali jako radní.

Na veřejném zasedání Zastupitelstva města Roudnice n.L. mi také bylo znemožněno vyjádřit se na zasedání dne 13.12.2004 a 15.12.2004 k projednávané věci programu zasedání a bylo použito k udržení si moci nade mnou a mého poškození donuceného vyvedení moji osoby ze zasedání městskou policií. Do dnešního dne není schopno Zastupitelstvo města Roudnice n.L. se se svým protiprávním jednáním vyrovnat ani žalobou ani projednáním přestupkové komise. Město Roudnice nad Labem na mne podalo žalobu ze dne 03.02.2005 č.j.: 9c 51/2005 k Okresnímu soudu v Litoměřicích z výše uvedených důvodů, protože starosta města je si vědom, že soudní spor by se mnou město prohrálo dne 03.5.2005 město žalobu proti mé osobě stáhlo. Město Roudnice nad Labem na podnět ing. Martina Vebera, tajemníka MěÚ a Martina Müllera, velitele městské policie vydalo příkaz o uložení sankce ze dne 02.03.2005 č.j.: PŘ/15/2005 za údajný přestupek spáchaný dne 13.12.2004 a 15.12.2004 proti mé osobě. Do dnešního dne není Město Roudnice nad Labem ochotno tento údajný přestupek vyřešit a snaží se projednání případu promlčet, aby nevyšlo najevo, že Zastupitelstvo města Roudnice n.L. pochybilo.

Také jsem byl nucen podat trestní oznámení na neznámé pachatele ze dne 31.5.2005 ZN 116/2005 na Okresní státní zastupitelství z důvodu podezření, že někdo žalobou ze dne 03.02.2005 č.j.: 9c 51/2005 u Okresnímu soudu v Litoměřicích se mne snažil poškodit. Do dnešního dne jsem neobdržel výsledek šetření, obávám se, že jestli výsledek obdržím tak v můj neprospěch. V tomto špatném přístupu Policie ČR spatřuji politickoúřednický teror v neprospěch občana, tedy mne.

Redaktorovi z Českého rozhlasu, který byl přítomen zásahu policie proti mé osobě na zasedání zastupitelstva dne 15.12.2004, jsem vysvětlil jaký zákon porušil starosta a zastupitelé i jsem se s redaktorem dohodl a zaslal mailem vysvětlení zákona. Přesto druhý den 16.12.2004 mě stanice Sever Ústí n.L. Českého rozhlasu vysíláním poškozovala, když tvrdila, že jsem byl vyveden ze zasedání policií, protože jsem porušil jednací řád Zastupitelstva města Roudnice n.L.. Toto svědčí, jak jsou sdělovací prostředky zmanipulované s cílem poškodit občana a napomoci státní správě a samosprávě měst a obcí si udržet suverenní nadvládu nad občany České republiky. Já žádný zákon ani jednací řád neporušil, touto záměrnou dezinformací občanů dochází, že další občané, kteří by se chtěli vyjádřit na zasedání zastupitelstva se neodváží něco takového požadovat, aby nebylo použito proti nim zásahu policie a očerňování v médiích, jako v mém případě.

Starosta města Roudnice n.L. Zdeněk Kubínek a ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje se mne snažili stejným způsobem poškodit, abych se nemohl vyjádřit na zasedání k projednávané věci. Není to náhoda nýbrž záměr, který používají ve většině zastupitelstva po celé republice. Z těchto důvodů mi nezbylo nic jiného než se obrátit správní žalobou ze dne 17.5.2005 č.j.: 15 Ca 105/2005 na Krajský soud v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274/26 proti Zastupitelstvu města Roudnice nad Labem, které mně znemožnilo požadovat projednání mojí věci zastupitelstvem města a správní žalobou ze dne 23.8.2005 č.j.: 15 Ca 164/2005 na Krajský soud v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274/26 proti Zastupitelstvu Ústeckého kraje, které mně znemožnilo vyjádřit se k projednávané věci.

Přestože podle zákona č. 128/2000 Sb. o obcích a zákona č.129/2000 Sb. o krajích mám právo vyjádřit se na zasedání k projednávané věci, musím se v České republice o toto právo nejprve soudit, aby bylo právo dané zákonem právem. V tomto spatřuji systém politickoúřednického teroru, který není možné dále snášet.

Str.19.

Dne 15.12.2004 jsem na Oddělení Policie ČR v Roudnici n.L. podal oznámení pro neumožnění vyjádřit se na veřejném zasedání Zastupitelstva města Roudnice n.L. k projednávané věci a požadovat projednání moji věci a donuceného opuštění zasedání pod hrozbou použití násilí Městské Policie Roudnice n.L..

Vedoucí oddělení Policie ČR v Roudnici n.L. por. Kalenský Miroslav mi sděluje dne 05.01.2005 č.j.:ORLT-4414/RCE-PŘ-2004, že se moje oznámení posílá na Krajský úřad Ústeckého Kraje k dalšímu opatření. Tímto vedoucí oddělení Policie ČR v Roudnici n.L. por. Kalenský Miroslav kryje místní samosprávu v porušování zákonů, nic nešetří jak ukládá zákon a mne záměrně uvedl v omyl.

Když jsem opětovně žádal o informaci zaslat výsledek šetření mého oznámení ze dne 15.12.2004 odpověděl mi dne 10.3.2005 záměrně špatně vedoucí oddělení Policie ČR v Roudnici n.L. por. Kalenský Miroslav, aby dosáhl mého poškození uvedením v omyl důsledkem čehož je napomáhat porušování zákonů místní samosprávě.

Až teprve na moji žádost zaslat výsledek šetření Krajský úřad Ústeckého kraje mi dne 24.02.2005 značka: P-67/KON/29260/2005 sděluje, že Krajský úřad ÚK od Policie obvodního oddělení Roudnice n.L. obdrželo moje oznámení ze dne 15.12.2005, které bylo dál přeposláno k vyřízení Městu Roudnice nad Labem na které si stěžuji. Krajský úřad ÚK mne o tom nevyrozuměl, protože nejsem účastníkem řízení jak píše. Takže podle Krajského úřadu ÚK nejsem účastníkem řízení mého oznámení, které jsem osobně podal.

Výše popsaný způsob vyřizování oznámení občanů na Policii ČR není náhoda nýbrž dokonale propracovaný systém do každého detailu, jak systémově poškozovat občana politickým terorem, který je skryt a jakoby zamaskován pod hlavičkou nějaké instituce. Takže jestliže podvod se prokáže, tak se občanovi předhazuje podvod nějaké instituce nebo nějakého úředníka, čímž se občan soustředí na jakoby špatnou práci instituce, což je záměr, ale občanovi tím uniká nejdůležitější fakt, že tento systém politického terorizování je systémově řízen a aby mohl tento politický teror bezvadně fungovat musí být na všech stupních státní správy a místní samosprávy propojen, aby plnil svou funkci politicky terorizovat občany za účelem podvodného jednání státní správy a místní samosprávy. Státní správa a místní samosprávy se samozřejmě neobohacují pouze slouží jako jediný a naprosto spolehlivý nástroj jak obohatit ty politické strany, které jsou v čele těchto institucí státní správy a místní samosprávy a mají převahu hlasovací, to že se při takových podvodech obohatí i nějaký politik je ve srovnání s finančními úniky pro politické strany jen nepatrná částka. Občané jsou tak systémově zbaveni dovolat se svých práv, nápravy nebo prošetření podvodu což nahrává státní správě a místní samosprávě činit podvody ve prospěch soukromých organizací, nebo rovnou politických stran, které se skrytě obohacují, nebo jsou financovány soukromými organizacemi, které podvodem získají zakázku apod. Z pohledu obyčejného občana se jeví finanční podvody jako špatně odvedená práce nějaké instituce státní správy, což není pravda. Vždy je poškozen stát Česká republika čímž by se dalo říci, že se tak Česká republika pod vedením vlády tuneluje a zadluženost České republiky se zvyšuje. Tímto tunelováním naší republiky dochází k tomu, že je třeba peníze někde získat, což je možné pouze zase jen od občanů, kteří za nic nemůžou. Tak se stále zvyšují daně a poplatky všeho druhu. Nakonec ten kdo zavinil zadluženost České republiky není nijak potrestán, odpovědnost za takovou špatnou práci nese Vláda České republiky, která nejen na příkladu vydírání seniorů nic nedělá a tím napomáhá podvodům na seniorech, ale i ve všech ostatních sférách nedělá mnoho ke zlepšení života občanů České republiky.

Z důvodů soustavného poškozování občanů města Roudnice nad Labem podal můj otec Jiří Krejza starší správní žalobu ze dne 26.7.2005 č.j.:15 Ca 145/2005 podanou u Krajského soudu v Ústí nad Labem, Národního odboje 1274/26 proti Zastupitelstvu města Roudnice nad Labem, které koná pracovní zasedání zastupitelstva s vyloučením občanů což odporuje zákonu. V této žalobě zastupuji mého otce já Jiří Krejza mladší.

Jen pro ilustraci kam jsem všude psal stížnost na porušování lidských práv v Domově důchodců v Roudnici n.L. uvedu seznam odpovědí z příslušných institucí, tento seznam je pouze z 22.9.2004, není v mých silách seznam doplnit o korespondenci zaslanou po tomto datumu do dnešního dne.

Str.20.

od ombudsmana České republiky

1. Ombudsman ČR ze dne 5. 2. 2004 Sp. zn.: 339/2004NOP/ZG.

2. Ombudsman ČR ze dne 29. 4. 2004 Sp. zn.: 339/2004NOP/ZG

od prezidenta České republiky

3. Prezident ČR ze dne 12. 2. 2004 Č.j.: 1088/2004

4. Prezident ČR ze dne 3. 6. 2004 Čj.: 1088/2004

od Vlády České republiky

5. Vláda ČR ze dne 7.5. 2004 Č.j.29356/04-0SV

od Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky

6. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR ze dne 21. 4. 2004 Č.j.4096/2004

7. Ing. Pavel KOVÁČIK předseda klubu KSČM v Poslanecké sněmovně ze dne 4.5.2004

od Senátu České republiky

8. Senát ČR ze dne 29. 4. 2004 č. j. 4933/2004

9. Senátor Zdenek Bárta ze dne 10. 5. 2004 Č.j. J - 50/2004/L

10. Senátor Jan Hadrava ze dne 19. 5.2004.

od zmocněnce vlády České republiky pro lidská práva Jana Jařaba

11. Zmocněnec vlády ČR pro lidská práva ze dne 26.5. 2004 Č.j. 31744/04 - ZLP

12. Zmocněnec vlády ČR pro lidská práva ze dne 28. 6. 2004 Č.j. 7661/04 - RLP

od Nejvyššího kontrolního úřadu

13. Nejvyšší kontrolní úřadu ČR ze dne 17. 2. 2004 Sp.zn.: 402/04-120/169/1047

od Nejvyššího státního zastupitelství

14. Nejvyšší státní zastupitelství dne 16.6. 2004, 4 NZn 1 051/2004 - 5

15. Nejvyšší státní zastupitelství dne 10. 8. 2004, 1 NZn 586/2004 - 5

16. Vrchní státní zastupitelství v Praze ze dne 24. 8. 2004, 1 VZn 564/2004 - 21

17. Krajské státní zastupitelství v Ústí nad Labem ze dne 1.9.2004, 2 KZn 658/2004-23

od Ministerstva práce a sociálních věcí ČR

18. MPSV, odbor sociálních služeb ze dne 22.12.2003 Č.j. 2003/ - 51048 – 22

19. MPSV, odbor sociálních služeb ze dne 9. 3. 2004 Č.j. 2004/ - 1:11J 1—22

od Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí

20. VÚPSV ing. Ladislav Průša, ředitel, ze dne 29.12.2003 č.j.685/03

od Ministerstvo financí

21. MF ze dne 10. 2. 2004 Č.j.: 102/11 125/2004-102/138

22. MF, Ústřední finanční a daňové ředitelství ze dne 2.3.2004

23. MF, Ing. H. Šlajsová, ze dne 21. 5. 2004 Č. j.: 124/111 082/2003

od Ministerstva vnitra

24. MV,odbor pro místní správu - oddělení kontroly ze dne 18.12.2003 Č. j.: MS-2244/4-2003

25. MV, náměstek ministra vnitra ze dne 22. 6. 2004 Č. j.: R-957/2004

strStr.21

od Ministerstva zdravotnictví

26. MZ, vrchní ředitelka kanceláře ministryně ze dne 12.12.2003 zn. MZDRPOOGAIGC

od Krajského úřadu Ústeckého kraje

27. KRAJSKÝ UŘAD ÚK, odbor sociálních věcí ze dne 22. 12. 2003 Č,j.: 134193/SV/03

Č.e.: 1289886/03

28. KRAJSKÝ UŘAD ÚK, odbor sociálních věcí ze dne 22. 12. 2003 Č,j.: 134192/SV/03

Č.e.: 1289886/03

29. Ředitel Krajského úřadu ÚK ze dne 7.1.2004 Č. j.: 2234/2004

30. Ředitel Krajského úřadu ÚK ze dne 5.2.2004 Sp.zn. ST 2031/04

č.j./ev.č.: P-237/KON/18285/2004

31. Ředitel Krajského úřadu ÚK ze dne 21. 4. 2004 č.ev.: 38736/04

32. Ředitel Krajského úřadu ÚK ze dne 25.6.2004 značka: ST 2031/04,

č.j. P- 27/KON/79381/2004

33. Ředitel Krajského úřadu ÚK ze dne 3.8.2004 značka:P-264/93890/2004

34. Hejtman Ústeckého kraje ze dne 3.9.2004 značka: H 2942, P-27/KON/105098/2004

35. Ředitel Krajského úřadu ÚK ze dne 19.7.2004 značka: 75570/200433

od Městského úřadu Roudnice nad Labem

36. MěÚ, Zdeněk Kubínek, starosta, ze dne 27. 11. 2003

37. MěÚ, Zdeněk Kubínek, starosta, ze dne 4. 11. 2003

38. MěÚ, Zdeněk Kubínek, starosta, ze dne 21. 1. 2004 č.j.25/SR/2004

39. MěÚ, Zdeněk Kubínek, starosta, ze dne 2. 6. 2004

40. MěÚ, Zdeněk Kubínek, starosta, ze dne 2. 6. 2004 SR/164/2004

41. MěÚ, Zdeněk Kubínek, starosta, ze dne 14. 6. 2004 č.j.SR/175/0SVZ-Le/04

42. MěÚ, Zdeněk Kubínek, starosta, ze dne 29. 6. 2004 č.j.SR/188/Le/2004

43. MěÚ, Zdeněk Kubínek, starosta, ze dne 25. 8. 2004

44. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 26. 9. 2003

45. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 27. 10. 2003

46. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 3.12.2003 č.j.295/559/03

47. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 3.12.2003 č.j.292/559/03/G

48. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 12.1.2004 č.j.7/559/04

49. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 26.2.2004

č.j.119/559/04/G/DD

50. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 20.5.2004

č.j.244/559/04/G/DD

51. MěÚ, odbor sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 19.4.2004 č.j.391/559/04/G

52. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 26.1.2004 č.j.12/559/04

53. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 25.2.2004 č.j.125/559/04/G

54. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 5.5.2004 č.j. 61/559/04

55. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 16. 8. 2004č.j. 85/559/04

56. MěÚ, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví, ze dne 31.8.2004 č.j. 88/559/04

57. MěÚ, Martin Veber, tajemník, ze dne 19. 1. 2004

58. MěÚ, Martin Veber, tajemník, ze dne 25. 2. 2004

59. MěÚ, Martin Veber, tajemník, ze dne 6. 9. 2004

60. MěÚ Pavel Šrytr, místostarosta, demonstrace ze dne 30.3.2004

61. MěÚ Miroslav Franc, místostarosta, ze dne 9.3.2004 č.j. 3611

62. MěÚ, Miroslav Pém, zastupitel, ze dne 11.6.2004

od příspěvkové organizace Podřipská nemocnice s poliklinikou, Domov důchodců

63. Příspěvková organizace V. Svoboda, ředitel, ze dne 7.1.2004.

64. Příspěvková organizace V. Svoboda, ředitel, ze dne 11.6.2004

od Finančního úřadu v Roudnici nad Labem

65. Finanční úřad v Roudnici nad Labem 27.11.2003 č.j. 54216/03198010/0429

Str.22

od kardinála Miloslava Vlka, arcibiskupa pražského

66. Arcibiskupství pražské, kardinál Miloslav Vlk, ze dne 22.4.2004

od Českého helsinského výboru

67. Český helsinský výbor, JUDr. Petr Smolík, Ph.D.,ze dne 5. 4. 2004

od Domova důchodců v Praze

68. Domov důchodců Praha od ředitelky, ze dne 23.1.2004

O porušení zákonů České republiky se vyjadřují níže uvedené instituce s číslem odpovědi ze seznamu, které mi dávají zapravdu:

7. Ing. Pavel KOVÁČIK předseda klubu KSČM v Poslanecké sněmovně ze dne 4.5.2004

18. MPSV, odbor sociálních služeb ze dne 22.12.04 Č.j. 2003/ - 51048 – 22

23. MF, Ing. H. Šlajsová, ze dne 21. 5. 2004 Č. j.: 124/111 082/2003 na str.4

25. MV, náměstek ministra vnitra ze dne 22. 6. 2004 Č. j.: R-957/2004

67. Český helsinský výbor, JUDr. Petr Smolík, Ph.D.,ze dne 5. 4. 2004

V měsíčníku Doba seniorů ze dne 1. 10. 2005, č. 1/roč. 1 ing.Jiří Paroubek, předseda vlády České republiky.,

Převážná většina výše oslovených institucí poděkovala za důvěru se kterou jsem se na instituci obrátil a sdělila, že stížnost přeposlala orgánu věcně příslušnému to je Ministerstvu práce a sociálních věcí.

Je podivné, že zmocněnec vlády České republiky pro lidská práva Jan Jařab mi píše, že je mu líto, ale ve věci nemůže nic dělat, protože je pouze poradním a koordinačním orgánem vlády.

Nejvyšší Kontrolní úřad zase píše, že kontroly provádí podle schváleného plánu sestaveného na základě podnětů Parlamentu ČR a Vlády ČR, ne fyzických osob.

Senátor Zdeněk Bárta za okres Litoměřice Ústeckého kraje píše, že jednal s mnoha odborníky a právníky, ale stížnost není v jeho kompetenci. Senátorovi Bártovi dělá sekretářku dcera Zdeňka Kubínka, nečestného starosty města Roudnice n.L..

Krajské státní zastupitelství odepsalo, že neshledává náznaky trestné činnosti.

Pane prezidente, z odpovědí výše uvedených institucí a především z toho, že dodnes není zjednána náprava ve věci porušování lidských práv v Domově důchodců v Roudnici n.L. je zřejmé jak profesionálně je koordinována moc politického spolčení v České republice. Občan se může obrátit s žádostí o pomoc k jakémukoliv orgánu státní správy, ale pomoc nikdy nenajde jedná li se o porušení lidských práv zase státní správou nebo samosprávou měst a obcí. Státní správa nemůže zase státní správu obvinit z podvodu, tím by jen státní správa škodila sama sobě. Tak se stížnosti buď zcela ignorují, nebo se alespoň začne jako šetřit a různými nástroji se věc zahraje do ztracena.

Nakonec ani ombudsman ČR nemá pravomoce jakkoli zasáhnout, jak vyplývá z jeho odpovědi. Jak je možné, že nemá takové pravomoce, potom jsou snahy ombudsmana proti podvodům státní správy a samosprávy měst a obcí zcela bezvýsledné.

Někdo tedy musel vymyslet a schválit takový zákon, kterým by pravomoce ombudsmana nesměli ohrozit státní správu a státní správa jsou také ministři a poslanci a ti schvalují zákony. Tedy oni schválili záměrně zákon, kterým nemá ombudsman pravomoc jakkoli zasahovat do samosprávy měst a obcí a nemá pravomoc zjednat nápravu v podvodech státní správy, pouze věc prošetřit, což občanovi tolik nepomůže.

Str.23

Obdobné je to u Nejvyššího kontrolního úřadu, který se také řídí jen schváleným plánem kontrol a podnětů Vlády České republiky a Parlamentu ČR. Takže Vláda České republiky a Parlament ČR nebudou nařizovat nebo schvalovat kontroly tam kde by se zjistilo porušování lidských práv. Důkazem je, že dodnes v Domově důchodců Nejvyšší kontrolní úřad žádnou kontrolu neprovedl. Vláda České republiky a jiné tedy zřejmě záměrně kontrolu nenařizují přestože je nutná, tím dochází k záměrnému krytí porušování lidských práv na seniorech.

Pane prezidente vrcholným orgánem měst a obcí je zastupitelstvo, které o městě, obci rozhoduje, tudíž i o městském ústavu sociální péče. Jak vidíte ve všech městech kde docházelo a stále dochází k takovémuto hrubému, záměrnému porušování lidských práv na seniorech se nenašel ani jediný zastupitel, který by se seniorů veřejně zastal a podal trestní oznámení nebo žalobu. Město Roudnice n.L. má necelých 13.000 obyvatel, Zastupitelstvo města Roudnice nad Labem se skládá z 21 zastupitelů, kde se všichni jednotně shodli jak podvést seniory a ani jeden netrval na tom, aby stížnosti mého otce a moje projednali jak jim ukládá zákon. Jestliže i v jiných městech v České republice se zastupitelé shodnou jednotně na podvodu a já nikdy neslyšel, že by se seniorů za celou dobu trvání letitých podvodů v některém městě jediný zastupitel zastal, je to smutný doklad jaké jsou v České republice voleni politici do samospráv měst a obcí a zastupitelstev krajů z nichž jsou dál voleni poslanci do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky a z nich členové Vlády České republiky. To jen dokládá proč Vláda České republiky a jiní záměrně věc nešetří, přestože je občané stále upozorňují na porušování lidských práv. Tím dochází k záměrnému krytí a napomáhání podvodům na seniorech.

Město Roudnice nad Labem se spádovou oblastí cca 30 tisíc obyvatel postavilo domov důchodců ze státní dotace 144,715 mil. Kč, město Roudnice n.L ke státní dotaci přispělo částkou 5,385 mil. Kč celkem stál domov důchodců 150,1 mil. Kč. Pověřený Městský úřad v Roudnici nad Labem zajišťuje výkon státní správy na úseku sociální péče ve 28 obcích.

Bechlín

(Předonín)

Brzánky
Bříza
Černěves
Černoušek
Chodouny

(Lounky)

Ctiněves
Dobříň

(Kozlovice)

Doksany

(Dolánky)

Dušníky
Horní Beřkovice
Hrobce (Rohatce)
Kleneč
Kostomlaty pod Řípem
Krábčice

(Rovné, Vesce)

Kyškovice
Libkovice pod Řípem
Libotenice
Mnětěš
Nové Dvory

(Chvalín)

Oleško
Račiněves
Straškov – Vodochody.

Str.24.
Vědomice
Vražkov
Vrbice

(Mastířovice, Vetlá)

Záluží
Židovice

Ani jeden starosta a zastupitel z výše uvedených obcí se nezastal a nezastává svých občanů, kteří je zvolili do funkcí a nečinně přihlíží podvodům, jak jsou senioři z jejich obcí podvedeni a diskriminováni. Domov důchodců v Roudnici n.L. je především postavený pro spádovou oblast těchto 28 obcí.

Všichni starostové a zastupitelé z výše uvedených 28 obcí souhlasí s podvodem vstupního poplatku 55.500,-Kč a měsíční platby 8.000,- Kč v Domově důchodců v Roudnici n.L.. Ani jeden z nich se nikdy nezastal a nezastává seniorů, kteří je zvolili do funkcí. Přitom spousta seniorů z těchto 28 obcí by rádo nastoupilo do Domova důchodců v Roudnici n.L.. To zase jen dokládá jak chapadla korupce a napomáhání podvodům sahají až ke členům zastupitelstev měst a obcí, tedy místních samospráv.

Domov důchodců v Roudnici n.L. je především postavený pro spádovou oblast těchto 28 obcí. Je to jen doklad toho jací lidé jsou voleni do zastupitelstev měst a obcí. Jestliže se nebude hlásit žádný senior z této spádové oblasti, potom by se měli přijímat senioři z jiných měst. Jenomže v Roudnici n.L. je přijímán jen ten kdo zaplatí vstupní poplatek 55.500,- Kč bez ohledu na to z jaké je obce a jaké jsou jeho sociální a zdravotní podmínky. Dokonce Domov důchodců v Roudnici n.L. v Praze v novinách Večerní Praha v roce 2003 nechal otisknout inzerát, že má volná místa v domově důchodců. Přitom před otevřením DD v roce 2003 se na MěÚ evidovalo přes 200 zájemců.

Z výše uvedeného vyplývá, že seniorům nepomůžou nikdy úřady státní správy ani samosprávy měst a obcí jedná li se o cílené podmínce vstupního poplatku do ústavu sociální péče. Senior má ještě možnost obrátit se na Klub seniorů v místě bydliště. V těchto klubech pracují většinou sociální pracovnice z městských úřadů, nebo jsou kluby seniorů spravované nebo pod patronací nemocnic, jako je tomu v Roudnici nad Labem, kdy soukromá nemocnice radního MUDr. Josefa Krajníka má pod patronací roudnický klub seniorů. Takže kluby seniorů, které se jeví jako dobrá pomoc seniorům jsou vždy pod kontrolou státní správy a samosprávy měst a obcí, nebo nemocnic. V těchto klubech senioři pomoc nenajdou a jsou naopak záměrně manipulováni tak, aby jejich aktivita nesměřovala k pomoci seniorům v tomto daném sociálním a zdravotním problému.

Naopak je seniorům místo pomoci právní a vyřešení zdravotních a sociálních problémů předhazována zájmová činnost v podobě výletů, společenských her a učení seniory pracovat na počítači, internetu apod. Tím kluby a jiné organizace se dostávají do podvědomí veřejnosti jak pomáhají seniorům, ale když se senioři začnou dožadovat pomoci v oblasti vyřešení zdravotního stavu právní pomoci a sociálních problémů pomoc nikdy nenajdou. Pomoc najít ani nemůžou, když v těchto klubech seniorů pracují sociální pracovnice z městských úřadů a jiných institucí, kteří záměrně tuto problematiku řeší neposkytnutím informace a odkazováním seniora na úřady, kde seniora podvedou. Apeluji na to, že kluby seniorů by měli komplexně řešit nejen zájmovou činnost seniorů, ale také aktivně se podílet na vysvětlení jaké mají senioři práva a povinnosti. A jak jsou nejčastěji poškozovány státní správou a samosprávou měst a obcí. Tato neznalost a záměrná neinformovanost seniorů je účelová, protože jedině tak mohou být senioři podváděni..

Takže Kluby seniorů v České republice slouží jako velmi spolehlivý nástroj jak seniory manipulovat mylnými informacemi o poplatcích, které se skrývají za dobročinnou pomocí seniorům při pořádání společných výletů a kolektivních her a stávají se tak prodlouženou rukou samosprávy a státní správ při porušování lidských práv.

Str.25.

Pan Antonín Rous, bývalý starosta města Roudnice n.L. v pořadu "Nalijme si čistého vína" v Roudnické televizi vysílaného v listopadu roku 2005 hovoří, jak je mu líto a mrzí ho, že se vybírá vstupní poplatek 55.500,-Kč do roudnického domova důchodců. Kde zjišťuje pan Antonín Rous, že jsou v DD převážně senioři ze spádové oblasti Prahy a ne Roudnice nad Labem pro kterou byl domov důchodců postaven.

Proč pan Antonín Rous tyto jeho vědomosti sděluje občanům až dva roky po té co se můj otec a já snažíme od roku 2003 o nápravu a dokázat porušování lidských práv na seniorech. Po panu Antonínu Rousovi (ODS), bývalém starostovi města Roudnice n.L. se s největší pravděpodobností začnou vyjadřovat i jiní politici, kteří si budou chtít narychlo vylepšit u občanů svůj politický profil, přestože do dnes mlčeli a neudělali nic pro zastavení porušování lidských práv na seniorech v Roudnici n.L.. Jedna věc je jen krásně mluvit, ale druhá věc je něco pro nápravu dělat od samého začátku. Takto převlékat kabát začnou i jiní politici, kteří zjišťují z našich důkazů, zveřejněných na mých internetových stránkách www.duchodci.webz.cz , že k porušení zákona skutečně dochází.

Současný starosta Zdeněk Kubínek (ODS) říká naopak o zastupitelstvu bývalého starosty Antonína Rouse (ODS):

“Potřebné finance pro vybavení totiž nebyly předchozím zastupitelstvem zahrnuty do nákladů na stavbu DD. Proto je musíme shánět dodatečně."

Tím chce starosta Zdeněk Kubínek naznačit, že za vstupní poplatek může zastupitelstvo za starostování pana Antonína Rouse a Antonín Rous raději dva roky počká, jak se věc vyvine a podle toho až v listopadu 2005 řekne, jak je mu líto a mrzí ho, že se vybírá vstupní poplatek 55.500,-Kč do roudnického domova důchodců, který stanovilo zastupitelstvo za současného starosty pana Zdeňka Kubínka.

Pan Kubínek se stal starostou místo pana Rouse ve volbách do Zastupitelstva města Roudnice n.L. pro volební období 2002 - 2006. Pravdou je, že oba nedělají nic pro nápravu. Já se o tomto podrobně rozepisuji ve stížnosti ze dne 08.12.2003 v bodě č.20, 26, 33 atd. zaslaném doporučenou poštou Zastupitelstvu města Roudnice n.L., hejtmanovi Ústeckého kraje, ministryni zdravotnictví, ministrovi práce a sociálních věcí a ministrovi vnitra.

Pane prezidente, jak vidíte vinu ohledně porušování lidských práv na seniorech v roudnickém DD nechce nechat nikdo na sobě, myslíte si, že jsou oba dva pánové tak čestní jak se veřejnosti prezentují?

Nyní Vám zde napíši stížnost adresovanou doc. MUDr. Miladě Emmerová, CSc., ministryni zdravotnictví, kde si můj otec stěžuje na jednání v nemocnici v Roudnici nad Labem. Stížnost otec poslal doporučenou poštou dne 23.9.2005. Tuto stížnost zaslal otec ještě na Všeobecnou zdravotní pojišťovnu a Vojenskou zdravotní pojišťovnu.

„doc. MUDr. Milada Emmerová,CSc.,

ministryně zdravotnictví

Ministerstvo zdravotnictví
Palackého nám. 4
128 01 Praha 2

V Roudnici nad Labem dne 23. září 2005

Věc: Stížnost na jednání v nemocnici.

Str.26.

Dne 12.9.2005 v 17:30 hod při návštěvě moji matky Marie Krejzové v nemocnici města Roudnice nad Labem, kterou provozuje Podřipská nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným v Roudnici nad Labem mne kontaktovala zdravotní sestra Kyssová, která mi řekla, že mám koupit matce pleny, protože v nemocnici jich mají málo a jen malou velikost. Dále zdravotní sestra Kyssová řekla, že volali z nemocnice do Domova důchodců v Roudnici nad Labem aby poslali z domova důchodců (dále DD) do nemocnice pleny pro paní Krejzovou a že prý DD to odmítl. Matka má trvalé bydliště v DD v Roudnici n.L. Proto musím pleny koupit já, tento požadavek jsem odmítl s tím, že povinnost mít dostatek zdravotnických pomůcek pro své pacienty má nemocnice. Zdravotní sestra Kyssová odpověděla, že v tom případě matce musí dát pleny malé velikosti, které ji budou škrtit, protože jsou malé a protože plen mají málo nemůže dát matce plen tolik kolik by potřebovala. Zdravotní sestra Kyssová nakonec řekla, že bude hlásit primáři, že jsem odmítl koupit pleny. Poté co jsem zdravotní sestře řekl, že nemá právo zdravotnické pomůcky pro pacienty nemocnice požadovat po příbuzných, odpověděla, že ona jako zdravotní sestra dělá jen svou práci, pleny požadovat po pacientovi nebo příbuzných má nařízeno od svých nadřízených.

O těchto praktikách v nemocnici města Roudnice nad Labem, kterou provozuje Podřipská nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným v Roudnici nad Labem jsem slyšel také od více lidí, kteří měli své příbuzné v této nemocnici a nebo v Léčebně dlouhodobě nemocných. Strach těchto lidí, kteří mají příbuzné v nemocnici nebo by se sami ze zdravotních důvodů sami dostali do této nemocnice, jim nedovolí se k moji stížnosti přidat. To mi tak řekli sami poškození, takže jsem jen sám, který na tuto skutečnost si stěžuje.

Stejný strach má i zdravotní sestra Kyssová, která musí vědět, že požadovat zdravotnické pomůcky po pacientovi a příbuzných je odporující zákonu, ale ze strachu, že bude propuštěna ze zaměstnání nebo jinak poškozena se sama snižuje k takovému nemravnému chování, které ji nařizuje vedení nemocnice.

Dne 13.9.2005 můj syn při návštěvě mojí matky v nemocnici města Roudnice nad Labem, kterou provozuje Podřipská nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným v Roudnici nad Labem se ptal jedné zdravotní sestry (jméno si nepamatuje) jak je to s těmi plenami, protože jsme měli obavy, že dají matce pleny malé velikosti, které by ji škrtily a ne v takovém množství kolik vzhledem k jejímu zdravotnímu stravu potřebuje.

Zdravotní sestra odpověděla, že se už nemusíme starat, že si pleny půjčí od pacientky od vedle, že to nemusíme řešit. Jestliže zdravotní sestra řekla, že si tyto zdravotnické pomůcky vezme od sousední pacientky, znamená to, že budou scházet jiné pacientce. Proč je neobjedná nemocnice, ale stále naléhají na pacienty aby si zdravotnické pomůcky kupovali a používají je pak pro ostatní pacienty je domnívám se podvod. Vždyť tyto prostředky hradí zdravotní pojišťovna, jenže když si je koupí pacient za své peníze, platba od zdravotní pojišťovny se nevrátí pacientovi, ale obohatí se nemocnice.

(str.1.)

Tento postup nemocnice města Roudnice nad Labem, kterou provozuje Podřipská nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným v Roudnici nad Labem se domnívám je vydírání za účelem získání nezákonného prospěchu. Zdravotní sestra neváhá použít zastrašování, že pokud nesplním požadované bude to sestra hlásit primáři, přičemž nebude o pacienta pečováno podle nutných potřeb. Tento nezákonný postup nemocnice města Roudnice nad Labem, kterou provozuje Podřipská nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným žádám prošetřit a zjednat nápravu, aby se toto neopakovalo.

Z důvodů, že jsem byl státní správou opakovaně podveden a na moje stížnosti jsem neobdržel zákonnou odpověď s rozhodnutím a poučením o odvoláním, žádám abych obdržel odpověď na mou stížnost jak ukládá zákon a učinit taková opatření k nápravě, aby do budoucna nedocházelo k takovému nemravnému chování ze strany nemocnice.

Za správné vyřízení stížnosti děkuji.

Str.27.

Jiří Krejza starší

Dr. Slavíka 1515

413 01 Roudnice nad Labem

www.duchodci.webz.cz“

Pane prezidente, jak jsem výše popsal, Ministerstvo zdravotnictví dopisem ze dne 5.10.2005 č.j.:S/836/05 odpovědělo otci, že stížnost přeposílá Krajskému úřadu Ústeckého kraje k vyřízení a tento úřad odpověděl, dopisem ze dne 18.10.2005 č.j.:129200/05, že stížnost přeposílá tomu na koho si otec stěžuje tedy Podřipské nemocnici s poliklinikou v Roudnici nad Labem společnost s ručením omezeným od které má můj otec čekat odpověď. Tuto soukromou nemocnici vlastní ing. Josef Kohout a MUDr. Josef Krajník, radní města Roudnice nad Labem a jak jsem v úvodu popsal, že pan Krajník několikrát lhal v souvislosti s Domovem důchodců v Roudnici n.L. domnívám se, že odpověď ze dne 16.11.2005, kterou můj otec obdržel od těchto pánů odpovídá mravním zásadám pana Krajníka. Tedy MUDr. Josef Krajník a ing. Josef Kohout přešetřili stížnost na svou nemocnici a odpověděli, že stížnost mého otce hodnotí jako neoprávněnou.

Jak je zřejmé vynucovat si poplatky, nebo si vynucovat od pacienta nebo jeho příbuzných kupování zdravotnických pomůcek se děje i v nemocnicích. Občané platí řádně daně a neexistuje zákon nařizující pacientům v nemocnici, nebo jejich příbuzným kupovat si zdravotnické pomůcky a jiné. Takovéto chování ze strany nemocnice považuji za hrubé porušování zákona. Vždyť ze sdělovacích prostředků je jasné, že k takovému vynucování platit poplatky a vynucování si kupovat zdravotnické pomůcky, dokonce vyhrožováním, že pacient tedy nebude léčen tak jak by měl a bude proto trpět, dochází naprosto po celé České republice již řadu let a bez jakéhokoliv postihu a zásahu státními orgány, které o tom vědí.

Jen člověk naivní si může myslet, že k tomu nenapomáhá celý aparát orgánů státní správy a místní samosprávy. Právě politici ve vedení těchto úřadů jsou domluveni s nemocnicemi a lékaři na takovém podvodu a já se domnívám, že lékaři na podvod přistupují, protože se tím obohacují a část peněz z bezdůvodného obohacení platí politikům za to, že je kryjí v podvodu. Přesněji řečeno neplatí politikům, ale dávají politickým stranám dary, které jsou po právní stránce nenapadnutelné, samozřejmě, že i politikovi jde část peněz. Jestliže část peněz jde politické straně jedné, jinde zase z jiného podvodu jde část peněz politické straně druhé a třetí...

Takže prospěch mají všichni jak lékaři tak politici tak především politické strany, jen jeden jediný je poškozený a tím je občan České republiky. Občan nemá žádnou možnost obrany, protože na všech stupních státní správy a místní samosprávy jsou zastoupeny politické strany, které podvádí. Toto nemám prokázané, ale asi jen člověk nerozumný by si mohl myslet, že to tak není. Já osobně jsem o tomto postupu pevně přesvědčen, avšak veřejně odvádění peněz politickým stranám z podvodů s vybíráním nezákonných poplatků prokázat nemohu.

Jsem kadeřníkem v Roudnici nad Labem a není v mých silách pracovat na prokázání odvádění peněz politickým stranám z podvodů s vybíráním nezákonných poplatků lékaři, na takovém prokázání by musel pracovat tým několika lidí, kteří by systematicky společně pracovali na takovém projektu. Jestliže celý státní aparát kryje podvod, může detaily podvodu prokázat jen skupina několika lidí, kde se rozdělí úkoly mezi víc lidí. Jeden člověk to již zvládnout nemůže.

Ovšem jednoznačně důkazy moje a mého otce prokazují jak se vyvinul po Sametové revoluci roku 1989 systém politickoúřednického teroru. To, že tento typ velmi společensky nebezpečného systému politickoúřednického teroru existuje dokládá kromě mojich důkazů, také důkazy občanů

Str.28.

zveřejňovaných ve sdělovacích prostředcích, kde jsou občané záměrně a systematicky poškozovány státní správou a místní samosprávou. Protože běžní občané, kteří jsou systematicky poškozovány státní správou nejsou organizováni, aby vytvořili jednotnou sílu odstranit politiky, kteří poškozují občany bude systém politickoúřednického teroru pokojně dál pokračovat ještě řadu let.

Možná, že někdy v budoucnu se najdou lidé, kteří budou společně systematicky pracovat nejen na pouhém prokázání systému politickoúřednického teroru , ale na důsledném vyžadování nápravy a požadováním potrestání viníků, čímž se může nabourat a zhroutit systém politickoúřednického teroru. Já se domnívám, že jiné obrany ze strany občanů není. Státní aparát si je toho velmi dobře vědom, že se nikdy několik lidí nespojí, proto může systém politickoúřednického teroru fungovat bez sebemenších problémů, kdy jedince bránící svá práva státní aparát tvrdě potrestá. Ten pak bude výstrahou pro ostatní.

Jestliže se již tak špatná politická situace bude stejným tempem zhoršovat v České republice, s největší pravděpodobností občanům nezbude nic jiného než za několik desítek let se vzbouřit a celonárodní stávkou docílit změny tak jak tomu bylo v roce 1989.

Korupci na Zastupitelstvu města Roudnice nad Labem dokládá, že na veřejném zasedání Zastupitelstva města Roudnice n.L. roku 2003 řekl starosta Kubínek, že zřejmě výběrové řízení vyhraje soukromá nemocnice radního Krajníka, která bude dodávat do DD personál. Takže v městské příspěvkové organizaci Domov důchodců v Roudnici nad Labem pracovali zřejmě jen dva zaměstnanci této organizace a to ředitel Václav Svoboda a hospodářka paní Eva Malá, ostatní personál v DD byl pronajímán, nebo dodáván od soukromé Podřipské nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným, kterou vlastní radní MUDr. Josef Krajník a ing. Josef Kohout. Pan ing. Josef Kohout byl ještě měsíc před otevřením DD ředitelem obou těchto společností. Protože můj otec Jiří Krejza starší podal žalobu na příspěvkovou organizaci Domov důchodců v Roudnici nad Labem byla předložena zaměstnancům Podřipské nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným, kteří pracovali v DD smlouva o ukončení pracovní smlouvy s Podřipskou nemocnicí s poliklinikou společnost s ručením omezeným a současně předložena pracovní smlouva příspěvkové organizace Domov důchodců v Roudnici nad Labem. Podpisem těchto smluv si zaměstnanci soukromé Podřipské nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným podepsali svou výpověď z pracovního poměru čímž přišli o nevybranou dovolenou a odstupné, které se vyplácí při výpovědi zaměstnavatelem, zaměstnanci tak byli uvedeni v omyl a sami a dobrovolně se vyhodili z pracovního poměru v Podřipské nemocnici s poliklinikou společnost s ručením omezeným což by jinak musela nemocnice udělat sama, tím zaměstnanci ušetřili peníze soukromé nemocnici. Ihned zaměstnancům byla předložena nová smlouva organizace Města Roudnice nad Labem příspěvkové organizace Domov důchodců v Roudnici nad Labem, takže zaměstnanci v DD si dali výpověď s pracovního poměru soukromé nemocnice a současně podepsali přijetí do pracovního poměru městské organizace.

Toto mi sdělil pracovník DD, který tvrdil, že dříve DD provozovala Podřipská nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným, ale teď že už DD provozuje město příspěvkovou organizací Domov důchodců v Roudnici nad Labem což je samozřejmě lež. Zaměstnanec při své naivitě, neinformovanosti, nemohu ani říci hlouposti, protože zaměstnanec naivně věří vedení soukromé nemocnice a Města Roudnice L., je podveden. Domov důchodců od samého otevření roku 2003 až dodnes je stále provozován organizací města Roudnice nad Labem příspěvkovou organizací Domov důchodců v Roudnici nad Labem u které je stále stejné identifikační číslo i daňové identifikační číslo.

Takže zaměstnanec v DD stále pracuje na stejném pracovišti v DD, ale u jiné organizace, přišel tak o nevybranou dovolenou a odstupné třech měsíců. Jestliže je pravda, že to co mi sdělil pracovník DD se uskutečnilo, uskutečnilo se jen díky korupci v Zastupitelstvu města Roudnice nad Labem, které je vrcholným orgánem města. V podvodu zákonitě musí napomáhat finanční úřad, který by si všiml hromadného podepsání smluv zaměstnanců a v neposlední řadě i Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, které podvody v Domově důchodců v Roudnici n.L. kryje.

Str.29.

Jestliže k tomuto opravdu došlo, jde o podvod, který byl velmi perfektně připraven a zorganizován profesionálně, který by bez korupčního jednání státní správy a místní samosprávy byl neuskutečnitelný. Zde se nejedná jen o nějaké poškození jednoho občana, ale záměrné poškození celé skupiny občanů, kteří byli cíleně dokonale uvedeni v omyl a následně podvedeni. Takovéto jednání manipulující s celou masou zaměstnanců považuji za velmi společensky nebezpečný jev. Nechci ani domyslet kdyby byla v budoucnu tímto způsobem uvedena v omyl a následně podvedena daleko větší skupina občanů, nebo třeba celý národ, což by mohlo vést účelově k bankrotu státu, nebo k válce, či rasové a náboženské nesnášenlivosti.

Na tomto příkladu obyčejného malého domova důchodců je přímo učebnicová ukázka podvodů na všech stupních státní správy, místních samospráv, Policie České republiky, Městské policie Roudnice n.L., Státního zastupitelství ČR. Jistě si umíte pane Václave Klausi, prezidente České republiky představit jaké podvody a v jakém rozsahu se dějí v dalších sférách života občanů v České republice, kde jsou občané systémově podváděni, aby nezískali informace, nedomohli se náprav a v neposlední řadě nemohli kontrolovat orgány státní správy a místní samosprávy v podvádění.

Zdeněk Kubínek, starosta města Roudnice n.L. žádal dopisem ze dne 10.3.2005 Ministerstvo financí o zařazení akce "Operační sály v Podřipské nemocnici v Roudnici nad Labem" do programu financování č. 298110 z důvodu, že jediné dva operační sály neodpovídají ani základním potřebám standardu. Operačním sálům chybí potřebné zázemí a technické vybavení. Absentují klimatizace, větrání, centrální rozvod mediciálních plynů a další současné technické a zdravotnické standardy pro toto zařízení.

Na této žádosti o státní podporu financování operačních sálů je zarážející, že město Roudnice n.L. příspěvkovou organizaci Podřipská nemocnice s poliklinikou v Roudnici n.L. přejmenovalo v květnu 2004 na příspěvkovou organizaci Domov důchodců v Roudnici n.L. identifikační číslo příspěvkové organizace zůstalo stejné. Celý areál nemocnice kde sídlila příspěvková organizace Podřipská nemocnice s poliklinikou v Roudnici n.L. město pronajmulo v únoru 2002, na deset let radnímu MUDr. Josefu Krajníkovi a ing. Josefu Kohoutovi, kteří si založili soukromou organizaci s názvem Podřipská nemocnice s poliklinikou v Roudnici n.L. společnost s ručením omezeným. Ze žádosti starosty o státní finanční spoluúčast na stavbě nových operačních sálů je možné se domnívat, že jde o podvod. Město Roudnice n.L. vlastní a provozuje pouze příspěvkovou organizaci Domov důchodců v Roudnici n.L., kde operační sály být nemůžou. Takže starosta tak žádá o státní finanční příspěvek pro soukromou Podřipskou nemocnici s poliklinikou v Roudnici n.L. společnost s ručením omezeným s tím, že podmínkou státního příspěvku zpravidla bývá spoluúčast města.

Takže soukromé nemocnici se za státní peníze a peníze z rozpočtu města Roudnice n.L. postaví nové operační sály. O tomto rozhodlo zastupitelstvo města Roudnice nad Labem s odůvodněním, že budova, kterou město pronajmulo soukromé nemocnici patří městu. Soukromá nemocnice nedá na stavbu operačních sálů ani korunu, protože jí to zaplatí daňoví poplatníci, a bude vydělávat na nových operačních sálech soukromá nemocnice radního MUDr. Josefa Krajníka.

Je možné se domnívat, že až stát a společně s městem Roudnice n.L. vybaví a opraví objekt nemocnice, kterou pak před vypršením desetiletého pronájmu vybavený a opravený odkoupí soukromá nemocnice.

Domnívám se, že se takto tuneluje stát Česká republika i v jiných projektech kde se peníze daňových poplatníků přelévají do soukromé sféry, což má za následek, že stát je chudší zatímco soukromá sféra parazitováním na státu je bohatší.

K takovému podvodu může dojít pouze za koordinace podvodného spolčení politiků a úředníků, kteří o finance žádají a těch, kteří o dotacích rozhodují.

Václave Klausi, prezidente České republiky na Vašich soukromých internetových stránkách s názvem www.klaus.cz , kde je i Vaše fotografie jsem si přečetl v kategorii odpovědi na reakce, kde jste zveřejnil „Odpověď prezidenta republiky Václava Klause ombudsmanovi JUDr. Otakaru Motejlovi ze dne 20.10.2003“.

V tomto dopise ombudsmanovi píšete, Váš názor, „že je úřad ombudsmana módní záležitostí, ke které přistoupila řada evropských států, aby vytvořily dojem „přátelsky orientovaného“ vztahu

Str.30.

úřadů vůči občanovi v éře, kdy na sebe stát přebírá stále více moci na úkor svobody občanů“. Dále píšete „Dávno před zřízením této nové – a podle mého přesvědčení ne nutné – instituce všechny vrcholné státní úřady naší země fungovaly jako „ombudsman“ svého druhu. Možná by bylo zajímavé porovnat množství agendy a způsob a kvalitu jejího vyřizování a nakonec i finanční a personální náklady Vašeho úřadu s ostatními státními orgány právě v oblasti práce s podněty veřejnosti.“

Pane prezidente jak vyplývá z celého obsahu tohoto mnohostránkového mého dopisu, jsou ve Vašem dopisu ombudsmanovi uvedené nepravdy. Nebýt ombudsmana spousta poškozených občanů by se nikdy nedomohla svých práv, právě z toho důvodu, že orgány státní správy nefungují tak jak by fungovat měli ani nefungovali jako „ombudsman“ svého druhu, jak Vy nepravdivě uvádíte Vaše přesvědčení v dopise ombudsmanovi, ba naopak, pokud to jde orgány státní správy podněty občanů řeší velmi liknavě, nebo neřeší vůbec. Z logiky věci vyplývá, že orgán státní správy nemůže sám sebe kontrolovat, aby napadal své protiprávní jednání od toho tady musí být instituce ochraňující práva občanů proti orgánům státní správy. Orgány státní správy tak neomezeně podvádějí občany, typickým příkladem tohoto podvádění kromě porušování lidských práv na seniorech je, když Kancelář prezidenta republiky se lživě vyjadřuje ve svém vyjádření k žalobě ze dne 11.10.2005, kterou jsem podal u Městského soudu v Praze ze dne 27.7.2005 č.j.: 5Ca206/2005.

Kancelář prezidenta republiky tak záměrně se snaží poškodit mou osobu a tak ukazuje typický příklad politickoúřednického teroru, kdy si neomaleně dovoluje spořádaného občana České republiky poškozovat uváděním několika lží a nepravdami, jen z důvodu toho, že si je Kancelář prezidenta republiky vědoma beztrestnosti svých nemravných skutků a mně záměrně ztěžuje domáhání se svých práv ačkoliv Kancelář prezidenta republiky ví, že nemůže uspět. Já jsem tak nucen poníženě podstupovat složitou procedůru soudní cesty a reagovat na nemravné vyjádření Kanceláře prezidenta republiky na místo toho, abych se věnoval své rodině a přátelům.

Pane Václave Klausi, prezidente České republiky Vy pracujete v politice od Sametové revoluce roku 1989. Dobře musíte znát poměry chodu našeho státu, tedy, že občan nemá prakticky žádnou šanci uspět proti poškozování ze strany orgánů státní správy. Nezbývá Vám tedy nic jiného než souhlasit s tím, že jste uvedl nepravdy ve Vašem dopise „Odpověď prezidenta republiky Václava Klause ombudsmanovi JUDr. Otakaru Motejlovi ze dne 20.10.2003“. Pro občany by bylo velkou pomocí kdybyste podpořil úřad ombudsmana ČR a vláda ombudsmanovi umožnila větší pravomoce ve věcech ochrany lidských práv občanů České republiky, na místo Vašeho chybného přesvědčení, že jeho instituce je ne nutná a modní záležitost.

Váš dopis tak vypadá, jako, že nechcete, aby občané České republiky měli nějakého ochránce svých práv a orgány státní správy tak měli větší šanci občana poškodit buď z nedbalosti nebo záměrně.

Pane Václave Klausi, prezidente České republiky na Vašich soukromých internetových stránkách s názvem www.klaus.cz , jsem si dále přečetl zprávu ze dne 24.5.2005, jak jste se ohradil proti kritice, která se na Vás snesla poté, co jste ostře vystoupil proti nevládním hnutím a organizacím. V oficiálním dopise jste napsal: "Trvám na tom, že nejrůznější hnutí a skupiny, které nemají dost odvahy, sil ani idejí, aby s nimi šly na veřejný trh a podstoupily volební zápas o svou demokratickou legitimitu, mohou nebezpečí pro svobodu představovat." Tento Váš názor je chybný, neboť zejména nevládní organizace, hnutí, skupiny jako i jedinci představují možnou komunikaci mezi vládou a občany. Napadáním nevládních organizací, hnutí, skupin jejichž členy jsou běžní občané tak i jedinců tvrzením, že mohou nebezpečí pro svobodu představovat je chybné, neboť právě tato komunikace mezi nevládními organizacemi a vládou je jednou z cesty k demokracii, kde se vzájemně mohou ovlivňovat složky vládní a nevládní za podmínek stanovený zákonem. Nevládní hnutí a běžní občané mohou ovlivňovat život běžných lidí v rámci pravidel stanovených zákonem. Z tohoto důvodu nečiní tato hnutí nic špatného, protože nemohou dělat nic víc než jak jim ukládá zákon, proto není možné jim něco vytýkat.

Toto sdělení v oficiálním dopise nevládním hnutím a organizacím si možná, pane prezidente, neuvědomujete, že občané si mohou vykládat tak, že v tomto sdělení je skryta informace, aby občan, nebo skupiny žádným způsobem nemohl narušovat rozhodování těch co podstoupily volební zápas a tím se občan cítil jako ten kdo nemá dost odvahy ani nemá žádné ideje a dokonce představuje nebezpečí pro svobodu. Tímto Vaším chybným výkladem bysme tedy já a můj otec byli skupina představující nebezpečí pro svobodu, jako někdo kdo nemá dost sil a idejí a chceme rozhodnout o běžném životě mojí babičky a ostatních seniorů, kteří jsou systematicky poškozováni státní správou.

Str.31.

Kdybysme já a můj otec postupovali podle Vašeho prohlášení, tak by tím bylo naprosto dokonale zamezeno obyčejným občanům a skupinám ovlivnit rozhodování například na samosprávě města a mohl by tedy občan jen nečinně přihlížet, pokud nepůjde kandidovat do voleb, jak vyplývá z Vašeho oficiálního sdělení, což jistě pochopíte, že je chybné..

Dále ve Vašem vystoupení uvádíte Vaše prohlášení, že „Rada Evropy by měla bojovat proti takzvané postdemokracii, za kterou považuje nátlak nejrůznějších hnutí. Podle něj totiž chtějí promlouvat do běžného života lidí, přestože nemají mandát vzešlý z voleb“. Stejnými slovy mi odpovídají nečestní zastupitelé města Roudnice nad Labem, že jsem si je zvolil tak oni nyní rozhodují a jestli se mi to nelíbí a chci něco změnit tak je nemám příště volit a mám sám kandidovat na zastupitele abych příště mohl rozhodovat. Tímto Vy, pane prezidente a zastupitelé přesvědčujete občany, že právě občané mohou představovat nebezpečí pro svobodu a neměli by mluvit do běžného života lidí. Tím dochází k tomu, že o běžném životě lidí rozhodují pouze vláda a její složky podobně jako v místní samosprávě zastupitelstva. Proto Zastupitelstvo Ústeckého kraje stejně tak i Zastupitelstvo města Roudnice nad Labem neumožňuje občanům vyjadřovat se na zasedáních a podávat dokonce vlastní návrhy a pokud občan vlastní návrh podá tak ho zastupitelstvo neřeší vůbec. Příkladem takovéto špatné praktiky jak vlastní návrhy a podněty občana neřeší zastupitelstva je Zastupitelstvo Ústeckého kraje a Zastupitelstvo města Roudnice nad Labem, proto mi asi nezbývá nic jiného než uvažovat o žalobě. Domáhat se svého zákonného práva, aby bylo právem soudní cestou moc demokratické není. Zastupitelstva jsou povinna dle zákona o krajích a o obcích tyto podněty občanů projednat, ale zastupitelstva podvádí a říkají ať tedy občan kandiduje do voleb místní samosprávy, když chce něco projednávat. Vaše oficiální sdělení nevládním hnutím a prohlášení o Radě Evropy se hodně shoduje s jednáním zastupitelstva kraje a města Roudnice n.L., které je v neprospěch občana.

Z důvodů, že mi nebylo umožněno vyjádřit se k projednávané věci a podat vlastní návrh na Zastupitelstvu Ústeckého kraje a Zastupitelstvu města Roudnice nad Labem jsem pro podvodné jednání výše zmíněných zastupitelstev podal správní žaloby ze dne 23.8.2005 č.j.: 15 Ca 164/2005 a ze dne 17.5.2005 č.j.: 15 Ca 105/2005 na Krajský soud v Ústí nad Labem. Nezbývá Vám nic jiného než souhlasit, že Vaše postoje k nevládním organizacím, hnutím, skupinám jejichž členy jsou běžní občané tak i jedincům tvrzením, že mohou nebezpečí pro svobodu představovat je chybné. Tyto skupiny nemohou představovat nebezpečí pro svobodu, protože činí jen v rámci zákona. Nejvíce však právě naopak porušují zákony orgány státní správy a místních samospráv suveréně a bez postihu, což se dovídáme ze sdělovacích prostředků. Kdyby běžní občané nemohli ovlivňovat život běžných občanů nikdy by můj otec Jiří Krejza starší a já nemohl docílit toho, že bude jednou v budoucnu zjednána náprava ve věci porušování lidských práv na seniorech. Pevně věřím, že náprava zjednána bude a věřím také, že Vy, Václave Klausi, prezidente České republiky podpoříte mne a mého otce ve snažení zjednat nápravu ve věci porušování lidských práv na seniorech v ústavech sociální péče, léčebnách dlouhodobě nemocných a nemocnicích, což se týká života běžných občanů.

Na Vašich soukromých internetových stránkách s názvem www.klaus.cz , jsem si přečetl v kategorii odpovědi na reakce, kde jste zveřejnil „Odpověď na reakce některých zneuživatelů internetové svobody ze dne 16.2.2004“. Ve svém dopise na Vašich internetových stránkách odpovídáte na různé anonymy, které zaslali internetem někteří občané kde se ohrazujete proti některým jejich výrokům a také, že Vám vadí, že tito občané využívají internetové svobody. Je hezké, že odpovídáte občanům na internetem zaslané dopisy, přestože Vám vadí, že jsou některé anonymní, kde nemají lidé odvahu napsat své pravé jméno a uvedené jméno může být pseudonym. Nicméně každý počítá s tím co přináší internet. Když si najdete čas, pane prezidente, odpovídat na internetové dopisy, které jsou spíše anonymní, více by potěšilo občany, tedy alespoň mne, kdybyste odpověděl i na můj dopis ze dne 20.5.2005, který anonymní není je mnou podepsán i s uvedením mojí adresy.

Jak jsem výše popsal situaci porušování lidských práv na seniorské populaci v České republice se laikovi bude zdát, že jde jen o nešťastnou náhodu, kdy mně nevyšli úředníci vstříc. Mně, člověku, který se od roku 2003 snaží zastavit porušování lidských práv na seniorech v Domově důchodců v Roudnici nad Labem a snažil jsem se pomoc najít na všech úrovních státní správy a místní samosprávy nezbývá než tvrdit, že jde o cílené, záměrné, systematické poškozování občanů České republiky orgány státní správy a místními samosprávami.

Str.32.

V čele těchto orgánů stojí politici z různých politických stran s převahou politiků té či oné politické strany. Tak kraje kryjí podvody měst a ministerstva kryjí podvody krajů a státní zastupitelství a Česká policie a další kryjí jeden druhého navzájem, přestože jsou z různých politických stran. Proč tomu tak vlastně je? Tyto politické strany navenek soupeří před občany o jejich přízeň a hlasy při volbách. Vzájemně se politické strany napadají a podobně, jde jen o to, aby to vlastně vypadalo jak se snaží pro občany udělat jen to nejlepší zrovna ta jejich politická strana. Proč tedy všechny politické strany, které jsou ve vedení na těch či oněch orgánech státní správy a místní samosprávy mají jen jediný cíl, kterým je poškodit občana.

Já vysvětlení vidím takto, za totalitního režimu v České republice vládla jediná Komunistická strana Československa, která měla moc a manipulovala s lidmi způsobem v té době možným. Za patnáct let se od Sametové revoluce roku 1989 vytvořilo seskupení jen několika málo politických stran, které si rozdělilo moc nad občany České republiky a manipuluje s občany způsoby, které jsou dostupné a relativně ještě povolené v současné době. Píši „současné době“, protože za několik let budou současné prostředky udržení si nadvlády nad občany politickými stranami zakázané, ale politické strany si najdou jiné nové prostředky jak si udržet nadvládu nad občany, ale samozřejmě občané se budou snažit zprůhlednit co nejvíce činnosti politických stran a orgánů státní správy a místních samospráv. Doba, která byla doposud od Sametové revoluce 1989 by se mohla nazvat zlatokopecká, už se nikdy nevrátí, což je dobře pro občana. Budou se tedy vytvářet přísnější pravidla pro politické strany z nichž jsou voleni poslanci do sněmovny a z poslanců Vláda České republiky a celý státní aparát.

Jako pozitivní spatřuji to, že při vstupu do Evropské unie musela Česká republika některé zákony změnit vložením úprav, které dávali občanům více práv, nebo se více zpřísňovala právní úprava pro zneužívání orgánů státní správy apod. Evropská unie požaduje i snížení zadluženosti České republiky a pokutuje ČR za různé nedodržování evropských dohod a úmluv, například za znečištěné ovzduší aj. Takže když stát Česká republika nečiní kroky ke zlepšení ochrany lidských práv, právně zajistit občanům ochranu a jejich pravomoci, snížit zadluženost státu, nebo se domoci soudní cestou lidských práv má občan alespoň nějakou vyhlídku ke zlepšení svého postavení, která není v České republice, ale v Evropské unii. Jestliže by Česká republika nevstoupila do Evropského společenství, to by jistě zákony neměnila, aby občané měli více právní ochrany a pravomocí a asi by se dále znečisťovalo ovzduší občanům a nikdo by se nesnažil snížit zadluženost.

V konečném důsledku žijeme v dnešní době skoro za stejných podmínek jako tomu bylo za totalitního režimu.

Dnes můžeme cestovat, je svoboda slova, je soukromé podnikání a jiné, ale jedno je společné jak pro totalitní režim komunistické strany před rokem 1989 tak pro režim dnešní doby. Oba režimy mají společné především neustálé vytváření v občanech pocit strachu, nejistoty, zastrašování, hrozba něčeho. Lidé mají v podvědomí neustálí strach z budoucnosti, jak uživit rodinu, ale především mají strach bránit svá práva, která jsou jim dána zákonem. Lidé jsou právě na všech úrovních státní správy a místní samosprávy systematicky okrádáni na právech. Lidé mají neustálý strach a raději nejdou do sporu se státní správou a místní samosprávou. Vždyť každého je někdo z příbuzenstva v zaměstnaneckém poměru organizace patřící místní samosprávě nebo pracuje v orgánech státní správy a ten by byl poškozován.

Typickým příkladem je když jsem hovořil se seniory, nebo jejich příbuznými, kteří mi sdělili jak s nimi bylo podvodem zacházeno a hlavně neopomněli říci, abych jejich jméno nikde neuváděl. Také mi vysvětlili proč nemám jejich jméno uvádět, vždy to byl argument, že mají strach, že jim nebo rodině by se státní správa a místní samospráva mstila z důvodu zaměstnaneckého poměru v organizaci města nebo jiného druhu poškození občana, kterých má státní správa a místní samospráva neomezené množství.

Vlastně dnes je téměř neprokazatelné, že dochází k terorizování občanů politickými stranami, protože je demokracie a občané si svobodně zvolili politické strany, které budou v parlamentu. A aby jejich teror byl skryt a tak vlastně neviditelný politické strany vytvoří takové zákony, které jsou v neprospěch občana. Důkazem jsou odpovědi od orgánů státní správy a místní samosprávy, kde mi odepisují, že nemají pravomoce zastavit vydírání seniorů apod. Stejně tomu bylo i v případě, kdy jsem se obrátil na Vás, pane prezidente, v roce 2004, ale mou žádost zastavil pan Ladislav Jakl, ředitel kanceláře prezidenta republiky a odepsal mi Vaším jménem, že je rád, že jsem se na Vás obrátil a že Vaše pravomoce, pane prezidente, nejsou neomezené. Úřad vlády ČR, Poslanecká

Str.33.

sněmovna Parlamentu ČR, Senát Parlamentu ČR odpovídají, že věc kamsi přeposílají apod. Z toho lze jedině usoudit, že politické strany vytváří zákony v neprospěch občana a když už je zákon který by pomohl občanovi, tak ministři a jiní politici záměrně nápravu nečiní a ani konkurenční politická strana není proti a nečině také přihlíží, protože jejich společným nepřítelem je v daný moment občan České republiky!

Jestliže bude v médiích diskuze politiků na téma seniorů to se budou před občany vzájemně napadat a vytvářet dojem, jak jim jde o blaho seniora.. Ale jestliže tito politici by měli věc prošetřit a zjednat nápravu, to se seniorů nezastanou a nápravu neudělají.

Když si poskládám vše co jsem popsal v tomto dopise a co jsem za dobu od roku 2003 zjistil, vliv systematického poškozování občanů České republiky orgány státní správy a místní samosprávy občany natolik zformoval, že si ani občan nemůže uvědomit jak je podváděn. Ti senioři, kteří byli podvedeni vědí o čem píši.

Ten občan, kterého ještě tolik nepostihlo terorizování ze strany politiků, nebo je finančně tak dobře zajištěn, že si může dovolit politický teror přehlížet, si bude asi myslet, že jsem člověk podivín a naprosto nebude rozumět tomu co píši, ostatně tak jako většina politiků.

Domnívám se, že Česká republika nejeví známky zastavení a zjednání nápravy porušování lidských práv na seniorech jen z důvodu, že Česká republika na tomto podvodu vydělává společně s tím kdo poskytuje domovu důchodců služby. Tím, že ústavu sociální péče a nemocnicím musí klient platit dary, které se v souhrnu za kalendářní rok vyšplhají na miliony, ušetří pokladna zřizovatele těchto ústavů, kterými jsou města a kraje a města dostávají peníze od státu. Města tak ušetřené peníze můžou použít k financování třeba nějaké činnosti města. Podvodem okradení senioři tak vlastně financují činnost města. Tam kde jde o nemocnice soukromé, tam se obohacují na úkor pacientů soukromníci.

Proč se tedy politické strany snaží mít více hlasů ve volbách, když přitom na úřadech státní správy a místních samospráv jsou ve vedení různé politické strany a přitom spolupracují na podvodech a jejich společným zájmem je poškodit občana. Čím více bude ve volbách úspěšná určitá politická strana tím více bude mít poslanců v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR.

Takže až se bude volit změna nějakého zákona, který bude na zakázku a tajně upraven tak, aby třeba mohla být zvýhodněna nějaká organizace na získání například veřejné zakázky tato organizace tímto podvodným uzákoněním změny zákona vyhraje veřejnou zakázku. Politická strana s největším počtem poslanců v Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky má naději odhlasovat změnu zákona. Tím předem v tajnosti dohodnutá organizace vyhraje nějakou zakázku a tato organizace pak zaplatí té politické straně desátek několik milionů korun. Tím tato politická strana se stala bohatší podvodem a čím je strana bohatší, tím má větší moc ovlivňovat dění v republice. Jedním takovým nástrojem jak manipulovat s občany, který je jedním z nejnebezpečnějších je ovládat sdělovací prostředky, jak to sami sdělovací prostředky dokládají.

To by dokládalo proč například většinu staveb, které vydělávat určitě budou a na které je možno získat dotaci státní, nebo od Evropské unie si nestaví města a kraje, ale soukromé firmy. Tyto soukromé firmy, kterým dopomohou k získání zakázky podvodem politici v zastupitelstvech pak odvádí tyto soukromé firmy té politické straně každý rok nějakou finanční částku. Takže například větrné elektrárny, na které lze získat dotaci a které s jistotou vydělávají a vydělávat budou, nestaví města a kraje, ale soukromé firmy, které stranám pak odvádí desátky. Takovou stavbou by si město nebo kraj mohlo vydělávat a bylo by bohatší, ale namísto toho politici v České republice takovéto výhodné projekty dávají soukromým organizacím, nebo nadnárodním společnostem, které odvádí politickým stranám finanční částky. Jestliže si místní samosprávy budou takové projekty, které budou s určitostí vydělávat sami stavět a vlastnit tím ztratí politické strany zdroj příjmů. To jen svědčí proč je v soukromé sféře tolik elektráren větrných a vodních, proč se města zbavovala a odprodávala objekty, kotelny,vodovody a jiné soukromým organizacím a jiných podobných objektů u kterých je známo, že budou vydělávat a také vydělávají, ale nevydělávají pro města a jejich občany, ale pro soukromé firmy. Tímto se vlastně tuneluje Česká republika, ten kdo tuneluje není občan, ale politici.

Str.34.

Jedním takovým dalším příkladem je připravované převádění nemocnic na akciové společnosti.

Tam kde by dokonce místní samospráva (městečko) něco takového čím lze vydělávat chtěla postavit si státní správa stanoví záměrně takové nástroje, aby zamezila místní samosprávě (městečku) získání další státní dotaci na další projekt. To jen z důvodů toho, aby městečko nešlo příkladem jiným městům a občané z jiných měst nepožadovali obdobné projekty kterými by si město mohlo vydělávat. Tím by politické strany ztratili zdroj finančních příjmů, protože zastupitelstva měst by jednali v zájmu svého města a ne podvodem v zájmu soukromé firmy. Tam kde zastupitelstva měst jednají v zájmu svého města je opravdu velmi málo.

V dnešních dnech se hodně diskutuje o převodu (transformaci) nemocnic na akciové společnosti.

Ze záznamu zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje ze dne 29.6.2005

Ing. Petr Fiala, náměstek hejtmana Ústeckého kraje řek," jestliže se zvýší platy lékařů a současně nepřijdou vyšší úhrady od pojišťoven a ze státního rozpočtu nepřijde do nemocnic více peněz tak se na platy někde musí ušetřit a ušetřit se může jedině na pacientovi. Zvýšení platů může vést, že se propustí část sester a lékařů.".

Dana Hrábková řekla je zatím navrhováno, že akciové společnosti budou ve 100 % vlastnictví Ústeckého kraje. Jak dlouho bude trvat než se najde takzvaný strategický partner a Ústeckému kraji bude stačit jenom zlatá akcie 34%, do konce volebního období o tom bude Zastupitelstvo Ústeckého kraje rozhodovat.

Ing. Jiří Šulc (ODS), hejtman Ústeckého kraje řekl, já bych predikoval za sebe to, že strategické nemocnice musí zůstat 100% ve vlastnictví kraje 100% navždy, ale jiní zastupitelé můžou za několik let rozhodnout jinak a my to neovlivníme, protože zastupitele v tomhle rozhodnout můžou.

Vliv zřizovatele Ústeckého kraje se zvýší u akciové společnosti, naopak vliv zřizovatele Ústeckého kraje (tedy Zastupitelstva Ústeckého kraje) vůči příspěvkové organizaci je jediný ze zákona jmenovat a odvolat ředitele příspěvkové organizace a dozorčí rady, které zastupitelstvo v příspěvkové organizaci ustanovilo tak nemají žádné ukotvení legislativy a nemají žádné pravomoce. Zatímco dozorčí rady a představenstvo v akciové společnosti v nichž budeme sedět my ( zastupitelé Ústeckého kraje), tak to je právě konečně možnost, kdy my ( zastupitelé Ústeckého kraje) budeme ty nemocnice řídit a za ně odpovídat. Teďka máme opravdu ze zákona jedinou možnost odvolat a jmenovat ředitele.

Takže jakmile budou nemocnice převedeny na akciové společnosti kdy bude 100 % vlastník kraj může kraj se svými akciemi naložit jak uzná za vhodné a třeba akciovou společnost celou prodat, protože je to majetek kraje a za ten odpovídá Zastupitelstvo Ústeckého kraje, které rozhoduje. Nebo se akciová společnost dostane do platební neschopnosti z nedbalosti nebo záměrně a bude na ni vyhlášen konkurz.

A jak zastupitelka Dana Hrábková řekla do konce volebního období bude Zastupitelstvo Ústeckého kraje rozhodovat o tom jestli bude Ústeckému kraji stačit jenom zlatá akcie 34% . Takže se už předem počítá s tím, že se budou akcie nemocnic prodávat, přesto hejtman tvrdí, že by vlastníkem měl být Ústecký kraj navždy, když hejtman ví, že to tak nebude. Když bude kraj mít jen 34% akcií už o nemocnici s 34% vlastnictvím nebude moci rozhodovat, rozhodovat již bude ten kdo bude mít většinový podíl akcií, rozhodně to kraj nebude.

Když nemocnice akciové společnosti budou vydělávat, budou i dobře finančně ohodnoceni představenstva a dozorčí rady v nichž podle hejtmana budou sedět Zastupitelé Ústeckého kraje . Proč by si tedy Zastupitelé Ústeckého kraje nepřivydělali a tak odsouhlasí převod nemocnic příspěvkových organizací na nemocnice akciové společnosti.

Takže kraj získal nemocnice od státu a může se v budoucnu přihodit to, že nemocnice nakonec nebude vlastnit ani kraj, ale někdo, kdo je možná předem tajně náplánovaný. Nikdo tak už nezjistí, jestli převod nemocnic na akciové společnosti a prodej akcií nebyl předem naplánovaný a v rozmezí několika let provedený.

Str.35.

Z důvodů toho, že Ing. Jiří Šulc (ODS), hejtman Ústeckého kraje záměrně lhal o mojí osobě novinářům, aby mne poškodil a já vypadal jako nepříčetný člověk, kterého musela údajně uklidňovat až bezpečnostní agentura, nedůvěřuji Ing. Jiřímu Šulcovi, hejtmanovi Ústeckého kraje a domnívám se, že tak velmi důležitý krok k převodu nemocnic příspěvkových organizací na akciové společnosti je činem nepoctivým.

V budoucnu se ukáže jestli je předem naplánováno, že nemocnice akciové společnosti třeba zvýšily platy lékařů nadprůměrně a u středního zdravotnického personálu snížily platy podprůměrně, nebo, že opravdu kraj prodá akcie nemocnice strategickému partnerovi, který je již nyní tajně známý a naplánovaný, ale hejtman a zastupitelstvo to tají a dělají, jako že se nikomu akcie nemocnice neprodají. Za několik měsíců, možná zjistíme pravdu všichni.

Variant jak manipulovat s nemocnicemi akciovými společnostmi je nepřeberné množství a nemá smysl se o tom rozepisovat. Já mám obavu pouze v tom, že se jedná o nepoctivé řešení.

Jak bylo řečeno na tiskové konferenci proti porušování lidských práv na seniorech pořádanou Nadací pro výstavbu penzionů pro seniory s komplexními službami dne 18.10.2005 vyplývá:

"V zavedených demokratických státech využívá možnosti seniorského bydlení 30% seniorů, kteří požadují zdravotní a sociální zajištění. Zatímco v České republice k datu sčítání lidu nedosahuje počet lůžek pro seniory v takových zařízeních 1% ".

Přesto stát stále více prosazuje a sdělovacími prostředky vnucuje seniorům, aby co nejdéle zůstávali doma, ve svém prostředí na které jsou zvyklí. Stát tak záměrně seniorům vnucuje informaci, aby byli co nejdéle doma, že je to pro seniora lepší, protože stát tak nemá o seniory vůbec žádnou starost, protože tím se ta starost přesouvá na samotného seniora a příbuzenstvo seniora. Kdyby bylo pro bezmocného seniora oslabeného věkem tolik výhodné zůstat doma, to by v Evropě nemohlo být tak hodně využíváno těchto zařízení, které nemocnému seniorovi velmi pomůžou.

Pane Václave Klausi, prezidente České republiky jak bylo na tiskové konferenci dále sděleno je prokázáno, že v České republice páchají sebevraždy právě senioři více než mladí lidé. V ostatních zemích Evropy jednoznačně páchají sebevraždy právě mladí lidé do věku 25 let, což jsou lidé ještě nedostatečně vyzrálí a je to celosvětově známá věc. Nicméně v České republice je tomu naopak a tím má Česká republika prvenství v Evropě ve spáchání sebevražd seniorskou populací. Veřejnost není o tom tak dobře informována a možná i záměrně, ale tento fakt je jen důsledkem jak se Česká republika špatně chová k seniorské populaci.

Senioři tento špatný stav, kdy je stát neochotný se o ně postarat a jak jsem obsáhle v tomto dopise popsal, kdy se stát snaží seniory systematicky terorizovat a doslova parazitovat prostřednictvím orgánů státní správy a místní samosprávy na seniorech, nezbývá seniorům oslabeným věkem a nemocemi nic jiného než se bránit spácháním sebevraždy. Lidstvo tak odpradávna vnímá sebevraždu, jako poslední únik před útokem nebo hrozbou něčeho.

Stát, nebo spíše odpovědní politici si jsou toho dobře vědomi a proto vytváří prostřednictvím sdělovacích prostředků dojem, že příbuzní seniora vydírají, okrádají a nechtějí seniorovi přispívat, nebo nechtějí prodávat domy a nemovitosti, které zdědili po seniorech, aby za seniora platily protizákonné vstupní poplatky a zdravotnické pomůcky apod.

Z tohoto mého dopisu lze soudit, že se orgány státní správy a místních samospráv budou snažit nějakým způsobem napadnout mou osobu fiktivním, nebo nějak politicky vykonstruovaným soudním procesem, proto Vás žádám, pane prezidente, o pomoc a ochranu. Vždyť já se upozorňováním na porušování lidských práv na seniorech nijak neobohacuji ani nemám z toho žádný prospěch, spíše jsem naopak poškozován.

Když se vláda a politici chovají způsobem jaký jsem popsal v tomto dopise, stejným způsobem se chovají zastupitelstva v místních samosprávách. Tento špatný stav politiky v České republice se odráží v negativním postoji občanů vůči politikům a neochoty jít k volbám, které ať dopadnou jakkoliv, pro občana se vůbec nic nezmění, snad jen to, že bude občan soustavně poškozován těmi politickými stranami, které volby zrovna vyhrají.

Občané svou nespokojenost se špatnou prací vlády a politiků ze strachu o svou budoucnost raději nikdy veřejně nesdělí podobně jako tomu bylo za totalitního režimu před rokem 1989.

Str.36.

Tento současný stav politiky našeho státu se odráží v ubíjení hrdosti občanů, kteří se vědomě podřizují politickúřednickému teroru a občané jsou nuceni neochotně přesně vykonávat jen to co jim politici dovolí. Vlastní identita národa je tímto politickoúřednickým terorem natolik ovlivněna, že se občané České republiky stávají lidmi zbabělými ochotnými podlejzat nadřízeným politikům a tak se veřejně ponižovat a zbaběle se nechat okrádat na právech, které má občan dané zákonem.

Občan jestli chce dobře vycházet s místní samosprávou, je nucen se chovat proti pravidlům mravnosti a slušného chování, ochotný nechat poškozovat jiné občany politiky a sám jim v tom napomáhat za to, že nebude například propuštěn z pozice vedoucího nějakého odboru místního úřadu či organizace místní samosprávy. Takže na všech klíčových pozicích jako vedoucí odborů na úřadech a ředitelé organizací státní správy a místní samosprávy jsou lidé ochotní obyčejného občana vědomě poškodit lží a podvodem protislužbou za místo vedoucího a ředitele. Z takových lidí, kteří se dobře osvědčí lhaním a podvody se stávají politici chránící takovouto podvodnou činností zájmy své politické strany.

Tímto kariérním řádem šplhají politici výš a čím více je politik ochoten lhaním a podvody bránit zájmy své politické strany, tím více strana takového politika podporuje a kryje v podvodech. Takto jsou pak dosazovány do klíčových pozicí úřadů a organizací jen tito politici z kterých může být složena i vláda.

Občané při každodenním styku s podvody politiků nevidí jinou možnost přežití a uživení rodiny než, že sami občané po vzoru politiků a vlády začnou také porušovat zákony. Občan, i když to dělá nerad, ale protože už by byl tím posledním v České republice kdo zákony dodržuje začne zákony také nedodržovat. Jenomže ten kdo porušuje zákony v tom momentu už nemůže říkat, že politici porušují zákony, když sám občan zákony také porušuje. Tímto je občan umlčen, protože porušuje zákony stejně jako politici. Tento stav vyhovuje politikům, protože je nikdo nebude napadat za podvody. Dnešní politický stav v České republice by se dal přirovnat k politice komunistického režimu, kdy každý kradl, byl falešný, podlejzal, donášel a udával. Politici, kteří zavedli současný politický systém dobře vědí, že občan, který chce mít dobré postavení na úřadě musí porušovat základní principy mravnosti a podvádět (ve prospěch politiků na úkor občanů). Takto jsou občané dokonale pod kontrolou a nemůže se tak do pozic vedoucího úředníka nebo politika dostat čestný člověk, ale naopak takový člověk, který je prověřený a osvědčený v podvodech malých a tím stoupá ve vyšší postavení. Takovým špatným příkladem je třeba Bc. Monika Legnerová, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví na městském úřadě v Roudnici nad Labem.

Vezmeme li v úvahu, že jsme já a můj otec žádali od roku 2003 vysvětlení, přešetření a zjednání nápravy ve věci porušování lidských práv na seniorech, o kterém vědí jak občané, tak zastupitelé Roudnice n.L. a úředníci na Městském úřadě v Roudnici n.L. a ani jeden z nich se seniorů nezastal a klidně přihlíželi a dál nečinně přihlíží, jak se nemravně a v některých případech i lživě vyjadřovali zastupitelé o mně a mém otci a napadali naši rodinu. Navíc se Město Roudnice n.L. snaží mne neúspěšně poškodit podáním žaloby a přestupkovém řízení. Jestli by jsme nyní žili v době okupace německou armádou, nebo za totalitního komunistického režimu, to všichni tito lidé by neváhali na mne a mého otce podat udání, což by v té době znamenalo trest smrti nebo doživotní vězení. Vždyť i ostatní poškození senioři a jejich příbuzní pod tlakem strachu a hrozby o svou osobu a příbuzné jen nečinně přihlíží jestli já a můj otec se domůžeme práva nebo jestli budeme poškozeni třeba soudem. Přestože dobře vědí, že kdyby zbaběle nemlčeli mohli by přispět svou svědeckou výpovědí k prokázání nemravného zacházení se seniory místní samosprávou města Roudnice n.L. nebo i v jiných místech České republiky.

Velmi si proto vážím seniorů a ostatních, kteří jen nepřihlíží na divadlo okolo systematického poškozování seniorů a svou výpovědí , nebo svědectvím potvrdili to o co se snažím já a můj otec od samého začátku. I to je důvod proč orgány státní správy a místní samosprávy nemohou o mně říci, že jsem někdy řekl nepravdu, protože já si stále za svým stanoviskem stojím ať je u moci jakákoliv politická strana. Naopak já mohu s čistým svědomím říci, který politik lže s cílem mě poškodit a seniory dále podvádět.

Str.37.

Uvědomíme li si kolik je vysokoškolsky vzdělaných lidí v České republice v oboru zdravotnictví, sociálních věd a politologie, kteří studují to o čem se rozepisuji v tomto obsáhlém dopise a dodnes ani jeden z nich nevypracoval pravdivou studii vypovídající o stavu společnosti, myslím takovou studii, kde by konkrétně popsal praktiky porušování lidských práv na občanech České republiky, zejména seniorů. Namísto toho se sem tam objeví neurčitá informace, kterou jaksi velmi opatrně se někdo snaží naznačit nějak opatrně něco co já zde jednoznačně s důkazy popisuji. Jev porušování lidských práv a s tím souvisejícím politickoúřednickým terorem znají velmi dobře všichni občané i politici, přesto všichni ti co pracují v ústavech sociální péče, nemocnicích i ti co právě dokončují vysokoškolské studium nevypracují ke státní zkoušce takovou práci o které se rozepisuji v tomto dopise. Tito budoucí vysokoškolsky vzdělaní lidé a ti co již zastávají místo vedoucího nějakého ústavu, nikdy nebudou popisovat a vypracovávat práci na takové téma, kterým by ukazovali jak orgány státní správy porušují zákony v neprospěch občanů z důvodů toho, že takový student by ve státních službách rozhodně práci nenašel a ten kdo již zastává funkci vedoucího by byl z této funkce sesazen.

Tímto všichni státní zaměstnanci pracují korupčně a vytváří vlastně uměle vytvořený dojem, že takové problémy neexistují. Tím jsou vlastně všichni občané v republice zahrnováni informacemi zkreslenými, nepravdivými nebo spíše fiktivními. Vlastně žijeme v jakémsi fiktivním informačním světě, které vytvářejí orgány státní správy a místní samosprávy.

To jaký národ jsme neurčují občané, ale politici. Občané se jen přizpůsobují chování Vlády České republiky a politiků. V momentě, kdy ve Vládě České republiky budou čestní a zákony dodržující politici se občané začnou chovat také tak. Naprosto veškeré chování skupiny lidí je výsledkem chování jejich vedení, které nejen, že jde vzorem, ale i jaksi nutí ostatní přizpůsobit se. V České republice mají občané vzor čestnosti a morálky velmi špatný. Jedním z nehezkých příkladů je, když mne, kadeřníka z Roudnice nad Labem, lživě pomlouvá ing. Jiří Šulc, hejtman Ústeckého kraje.

V neposlední řadě tento současný velmi špatný stav politiky v České republice má katastrofální dopad na děti a mládež. Děti a mládež slyší jak dospělí hovoří doma, v dopravních prostředcích, učitelé ve škole, lidé ve městě, při cestě do školy, z rádia a televize o tom jak politici podvádějí a nedodržují zákony a chovají se korupčně. Děti a mládež se samozřejmě o téma politiky v republice vůbec nezajímá, ale ať chtějí nebo ne, neustále slyší od svého okolí nespokojenost občanů s politiky, kteří v opilosti bourají auty a překračují povolenou rychlost, jsou vulgární a arogantní vůči občanům, během pár dní změní svou odpověď což je evidentní lhaní, nedodržují etiket slušného chování, nedodržují zákony a chovají se korupčně a podobně. Děti a mládež tyto negativní jevy špatného chování politiků, kteří jim mají jít příkladem vnímají a jestliže jsou opilí politici a vulgární a nemají potrestání, žák základní školy zkusí to samé, třeba mu to taky projde. Špatný stav politiky v České republice se odráží na dětech a mládeži, které jsou indikátorem společnosti. Rodiče mohou dítě vychovávat sebelépe, přesto všeobecné nezdravé klima mezi občany se odrazí na dětech a dospívající mládeži, kteří napodobují hlavně ty , kteří by měli být občanům příkladem, tedy politiky.

Proto možná velmi často slyšíme z úst politiků, že rodiče nesou vinu na výchově dítěte, tímto si jaksi politici dělají alibi, že za nevychovanou mládež můžou rodiče a ne politický systém korupce a politickoúřednický teror. Stejně se politici shodují i na porušování lidských práv na seniorech, kdy nezákonné poplatky za přijetí seniora do ústavů sociální péče má zaplatit kdokoliv z příbuzenstva seniora, přitom je jedno který příbuzný to zaplatí, hlavně ať občané platí. Prý se má příbuzný postarat o seniora, ale přitom neříkají politici, že poplatky jsou protizákonné a tím se všichni shodují na podvodu, o kterém tvrdí, že podvod není. Politici tak vnucují občanům, že za výchovu dětí mohou pouze rodiče, tak za podvody na seniorech může pouze rodina, která nechce podvodem vymáhané peníze platit. Stát nemůže vlastně za nic, za všechno ve státě mohou občané a ne ten kdo stát Českou republiku řídí.

Ten kdo Českou republiku řídí vydal také zákony, které znevýhodňují určitou skupinu lidí. Jestliže se někdo bude chtít doma starat o seniora částečně nepohyblivého dostane od státu na

Str.38.

seniora asi 3.500,-Kč měsíčně za to, že nechodí do práce a nemá možnost výdělku a stará se o seniora doma. Jestliže je senior v ústavu sociální péče v domově důchodců dostane domov důchodců měsíčně od státu 5.500,-Kč a přibližně 2.000,-Kč od zřizovatele domova důchodců. Jak je možné, že domov důchodců obdrží na seniora měsíčně 7.500,-Kč když občan na seniora obdrží pouze 3.500,-Kč měsíčně (částka 3.500,-Kč je orientační, přesnou cifru neznám). Nevím zda je takové zvýhodňování sociálních zařízení zřizované státem nebo místní samosprávou i u postižených dětí a jiných lidí. Jestliže dostane měsíčně domov důchodců na seniora nějakou částku, musí tu samou částku dostat i ten kdo se o seniora stará doma. Není možné městské ústavy zvýhodňovat a občany, kteří se starají o seniora doma znevýhodňovat.

Můj otec Jiří Krejza starší poslal dne 06.09.2004 Stížnost na 14. veřejné zasedání Zastupitelstva města Roudnice nad Labem konané dne 19.7.2004 přímo Stanislavu Grossovi, ministrovi vnitra a také tu samou stížnost i ing. Jiřímu Kubrichtovi, řediteli Krajského úřadu Ústeckého kraje. Jednalo se o zfalšování zápisu z výše zmíněného zasedání kde se nehlasovalo, ale v zápisu je zapsáno, že se hlasovalo a také pro zneužití pravomoci veřejného činitele Zdeňka Kubínka, starosty města Roudnice n.L.. Ministerstvo vnitra odpovědělo dne 21.9.2004 č.j.:MS-1608/4-2004. Tato odpověď není zákonnou odpovědí na stížnost, řádně moji stížnost neprošetřilo MV a neučinilo opatření k nápravě ani neučinilo rozhodnutí a ani kam se odvolat.

Ing. Jiří Kubricht, ředitel Krajského úřadu Ústeckého kraje odepsal dne 08.09.2004 značka: ST 2327/04, č.j. P-334/KON/120389/2004. Tato odpověď není řádnou odpovědí na stížnost v závěru pan ředitel dodává aby můj otec se obrátil na orgány činné v trestním řízení.

Protože můj otec byl nespokojen s vyřízením stížnosti ing. Jiřího Kubrichta, ředitele Krajského úřadu Ústeckého kraje podal stížnost dne 26.10.2004 na postup při vyřízení stížnosti ze dne 06.09.2004 na ing. Jiřího Kubrichta. Min. vnitra dne 09.11.2004 č.j.:MS-1608/4-2004 odpovědělo opět nezákonnou formou nezjednalo nápravu a neučinilo žádné rozhodnutí ani kam se odvolat.

Můj otec podal žádost o informaci dne 03.12.2004 na Krajský úřad Ústeckého kraje, opět odpověděl ing. Jiří Kubricht, ředitel Krajského úřadu dne 13.12.2004 značka: KON/147351/2004 kde nepodal informace o které můj otec žádal.

Podotýkám, že jediného způsobu jak donutit tyto orgány konat tak jak jim zákon ukládá aby prošetřili stížnost mého otce a odpověděli na žádost o informaci je podat správní žalobu na tyto instituce státní správy a místní samosprávy, které svým jednáním kryjí samosprávu města Roudnice nad Labem.

Otec podal dne 22.11.2004 ing. Jiřímu Kubrichtovi, řediteli Krajského úřadu Ústeckého kraje opakovanou stížnost na Zdeňka Kubínka, starostu města Roudnice nad Labem, že neustále odmítá udělit slovo občanům města Roudnice n.L., aby se mohli vyjádřit k projednávaným věcem jak ukládá zákon o obcích. Otec obdržel odpověď dne 03.01.2005 značka LP/144/05, ale k nápravě nedošlo. Z těchto důvodů kdy záměrně jsou okrádáni občané o práva zakotvená v zákoně, tedy i já, jsem podal správní žalobu na Zastupitelstvo města Roudnice n.L. dne 17.5.2005 č.j.: 15 Ca 105/2005 u Krajského soudu v Ústí nad Labem , protože Krajský úřad Ústeckého kraje kryje podvodné jednání Zastupitelstva města Roudnice nad Labem a nečiní nápravu.

Můj otec Jiří Krejza starší podal dne 20.8.2004 na Policii ČR obvodní oddělení v Roudnici n.L. trestní oznámení zda nedošlo ke zneužití pravomoce veřejného činitele. Por. Kalenský Miroslav vedoucí oddělení Policie ČR v Roudnici n.L. odpověděl dne 01.09.2004 č.j.: ORLT-3080/RCE-PŘ-2004, že pro podezření z přestupku Zdeňka Kubínka, starosty města Roudnice n.L. se věc postupuje na Krajský úřad Ústeckého Kraje.

Por. Kalenský Miroslav tak záměrně trestní oznámení nešetří jak ukládá zákon a kryje tím starostu. Tímto policie nic nešetří a žádné rozhodnutí nevydává proti kterému by se měl otec odvolat. Otec chtěl tedy nahlédnout do spisu a žádal kopii, kde mu toto bylo policií ČR odepřeno a nechtěla otci zavolat žádného policistu, kteří měli šetřit trestní oznámení. Protože na služebně policisté evidentně lhali otec zapnul diktafon, aby si nahrál lhaní policisty, který odmítl s otcem hovořit při zapnutém diktafonu.

Str.39.

Otec byl nespokojen podvodným jednáním por. Kalenského Miroslava a dne 26.10.2004 podal na Policii ČR Okresní ředitelství v Litoměřicích Stížnost na postup vyšetřování trestního oznámení č.j.3080/RCE-PŘ-2004. Otec od Okresního ředitelství v Litoměřicích Policie ČR obdržel dne 11.11.2004 č.j.:ORLT-44/ST-2004 opět neprošetřenou stížnost a žádné rozhodnutí.

Korespondence mého otce jen potvrzuje politickoúřednický teror, o kterém se zmiňuji v tomto dopise.

Pane prezidente, dohodl jsem se s většinou seniorů, kteří podepsali mou petici proti diskriminaci seniorů, že všechny tyto petice zašleme Vám i s tímto mým průvodním dopisem a zároveň, že Vás požádám, abyste všechny seniory přijal i se mnou k osobní schůzce. Senioři i já jsme ztratili důvěru v politiky a všichni by jsme Vám chtěli sdělit, jak k podvodům dochází. Já jen Vám sděluji, že si návštěvu u Vás budu nahrávat na diktafon, tak jak mi povoluje zákon a žádám o svolení si návštěvu natočit na mou videokameru, u které bude kameramanem můj přítel.

Jednou jsem hovořil s politikem JUDr. Karlem Kühnlem, ministrem obrany ČR při slavnostním otevření zimního stadionu v Roudnici n.L. dne 18. 9. 2004, kde setkání zprostředkoval ministra tajemník Luboš Matek, zastupitel města Roudnice n.L. Bohužel když jsem řekl panu ministrovi, že si náš rozhovor budu nahrávat na diktafon, ministr řekl, že již dále hovořit se mnou nebude pokud nevypnu diktafon a tak skončil náš rozhovor, protože se ministr bál diktafonu, který jsem odmítl vypnout. Rozhovor se měl týkat Domova důchodců v Roudnici n.L..

Tento dopis zveřejním také na mých internetových stránkách www.duchodci.webz.cz. , kde jsem zveřejnil většinu toho o čem se zmiňuji v tomto dopise.

Závěrem bych se na Vás chtěl obrátit s žádostí o ochranu mých internetových stránek s názvem www.duchodci.webz.cz , protože se již snaží politici moje stránky napadnout, aby mi bylo zakázáno zveřejňovat žaloby a korespondence s úřady, které dokládají porušování lidských práv v České republice. Bylo by škoda takto cenný zdroj informací pro občany a zvláště seniory, aby byl odstraněn. Na těchto internetových stránkách je i formulář a kopie některých petic proti porušování lidských práv na seniorech v České republice.

Čím více seniorů bude ochotno potvrdit jejich poškozování, tím snadněji se prokáže tento zločinný skutek a zjedná se náprava. Krajský soud v Ústí nad Labem je si toho vědom a proto bezdůvodně oddaluje projednání odvolání mého otce Jiřího Krejzy staršího ze dne 13.4.2005 č.j.:15 C 159/2004 proti Domovu důchodců v Roudnici nad Labem. Odškodnění seniorů se tím oddaluje, protože soud počítá s tím, že se odškodnění někteří senioři již nedožijí a ukradené peníze zůstanou zloději.

Kolik asi musí mít člověk síly, aby dokázal zlomit podvodné spolčení, když se od roku 2003 snaží můj otec a já zastavit porušování lidských práv na seniorech v Domově důchodců v Roudnici nad Labem, ke kterému nerušeně dochází dál?

Žádám, abyste se pane Václave Klausi, prezidente České republiky zabýval tímto mým psaním.

S pozdravem

Jiří Krejza mladší.

Přílohy jsou kopie dle textu 16 listů

Jiří Krejza mladší.

Dr. Slavíka 1515

413 01 Roudnice nad Labem

www.duchodci.webz.cz

Str.40.

Prezident České republiky Václav Klaus

Praha – Hrad

119 08

V Roudnici nad Labem dne 23. listopadu 2005

Pane prezidente,

na přání mého otce Jiřího Krejzy staršího Vám zasílám rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 8.3.2005 č.j.:15C 159/2004-172, kde do rozsudku můj otec vepsal své porovnání s tímto podvodným rozsudkem Okresního soudu v Litoměřicích, aby bylo patrné kde soud záměrně mého otce poškodil. Otec si přeje abyste si tento rozsudek s porovnáním přiložil jako přílohu k mému otevřenému dopisu ze dne 22. listopadu 2005, protože se také týká porušování lidských práv na seniorech v České republice.

S pozdravem

Jiří Krejza mladší

Příloha: rozsudek ze dne 8.3.2005 č.j.:15C 159/2004-172; 18 stránek

Jiří Krejza mladší

Dr. Slavíka 1515

413 01 Roudnice nad Labem

www.duchodci.webz.cz

Str.41.