Pan Průša píše jen, že když pracoval na MPSV spolupracoval s MÚ Rce, ale dnes pracuje jinde. Nepotvrdi, že dnešní provoz domova v Roudnici doporučil nebo konzultoval s MÚ Rce a odvolává se, že dnešní provoz byl konzultován a schválen Krajským úřadem Ústeckého kraje. Hejtman ÚK v dopise ze 7.1.04. nepíše jestli je provoz domova v Rce v souladu se zákony, a že bude dokonce zahájen dozor nad provozem domova. Přesto dodnes to je 22.2.2004 jsou důchodci vydíráni.
|
Doc. Ing. Ladislav Průša, CSc. ředitel |
|
V Praze dne29.prosince 2002 č.j.685/03 |
|
Vážený
pane, obrátil jste se na mě se žádostí o vysvětlení některých otázek týkajících se provozu Domova
důchodců v Roudnici nad Labem. Moje
spolupráce s Městským
úřadem v Roudnici nad Labem má dlouhodobý charakter,
její počátky lze spatřovat zhruba v polovině 90. let, kdy jsem v rámci
projektu Phare zpracoval studii "Optimalizace sítě sociálních
služeb v Roudnici nad Labem a jejím domov důchodců
tak, aby byla dobudována základní síť sociálních služeb. S
hlavními myšlenkami studie se můžete seznámit v článku "Nad
některými poznatky sociální analýzy Podřipského regionu",
který jsem publikoval v časopise Sociální politika č.
7 - 8, 9/1998. |
|
V následujících letech, kdy jsem pracoval jako ředitel odboru sociálních služeb na ministerstvu práce a sociálních věcí, moje spolupráce s městským úřadem pokračovala, řadu připravovaných právních norem jsem konzultoval jak s vedením města a pracovníky odboru sociálních věcí, tak i přímo s pracovníky, které jednotlivé sociální služby poskytují přímo v terénu. Východiskem pro stanovení výše úhrad za pobyt a stravování v domově důchodců je zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, v platném znění, a z něho vyplývající vyhlášky č. 82/1993 Sb., o úhradách za pobyt v zařízeních sociální péče, v platném znění, a č. 83/1993 Sb., o stravování v zařízeních sociální péče, v planém znění. Tyto vyhlášky stanoví mantinely, v jejíchž rámci může zřizovatel zařízení - v tomto případě Městský úřad v Roudnici nad Labem - stanovit konkrétní výši úhrad klientů za poskytované služby. Průměrné náklady na jedno lůžko v domově důchodců činily v r. 2001 cca 12 000 Kč měsíčně, od r. 1995 se zvýšily o více než 55 % (údaje za r. 2002 doposud nemám k dispozici), stát se na krytí nákladů podílel částkou 57 500 Kč ročně. Od r. 2002 výše státního příspěvku závisí na rozhodnutí jednotlivých krajských úřadů, podle mých informací se však výše tohoto příspěvku pohybuje zhruba na stejné úrovni.
vzhledem k výši jejich důchodů, jsou nezbytnou součástí příjmů jednotlivých zařízení sponzorské příjmy, jejichž poskytování žádný právní předpis v ČR nezakazuje, naopak jejich poskytování na humanitární činnosti (a tou bezesporu poskytování sociálních služeb v domově důchodců je) je podporováno finančními předpisy (zákon č. 589/1992 o daních z příjmů, v platném znění), které Vám umožňují v určitém objemu poskytnuté sponzorské příspěvky odečíst za základu pro výpočet daní. Poskytování zdravotní péče v ústavech sociální péče a její financování je v současné době jedním z největších problémů, které výrazně ovlivňují celou oblast sociálních služeb. Zdravotní pojišťovny totiž v rozporu s platným právním stavem nehradí jednotlivým domovům důchodců a ústavům sociální péče náklady na vynaloženou zdravotní péči a to přesto, že v řadě soudních sporů přímo s jednotlivými zařízeními v této věci prohrály. Skutečnost, že v domově důchodců v Roudnici nad Labem je zdravotní péče zabezpečována prostřednictvím Podřipské nemocnice s poliklinikou, s.r.o., má za následek, že: 1.
nejsou krácena práva klientů na poskytování zdravotní péče a její
financování ze systému zdravotního pojištění (obyvatelé domova důchodců
jsou totiž plátci pojistného na
zdravotní pojištění - pojistné
za ně platí stát), . 2. dochází k úspoře provozních nákladů domova důchodců (podle šetření, které realizovalo :MPSV v r. 1999 náklady na poskytování zdravotní péče činí cca 25 % provozních nákladů domovů důchodců). Tímto způsobem, který je v souladu jak s výše uvedenými předpisy ze sociální oblasti tak i se zákonem č. 48/1997, o veřejném zdravotním pojištění, v platném znění, je zdravotní péče v současné době zabezpečována ve stále větším počtu domovů důchodců a ústavů sociální péče. O poskytování sociálních služeb v domově důchodců, který je provozován příspěvkovou organizací (a tou domov důchodců v Roudnici nad Labem je), není uzavírání smlouva, sociální služby jsou jednotlivým klientům poskytovány na základě rozhodnutí. Ochrana klienta v domově důchodců a v ústavu sociální péče je zabezpečena tak, že podle výše uvedených předpisů upravujících poskytování sociálních služeb, musí občanovi zbýt po úhradě nákladů 30 % z částky životního minima na osobní 'Potřeby podle zákona č. 463/1991 Sb., o životním minimu, v platném zněnÍ. Výzkumný ústav práce a sociálních věcí nemá možnost prošetřit okolnosti o nichž se ve svém dopise zmiňujete, příslušným orgánem v tomto smyslu je Krajský úřad v Ústí nad Labem. Jsem informován o tom, že otázky financování provozu domova důchodců v Roudnici nad Labem (vč. poskytování sponzorských příspěvků) byly s tímto/Úřadem konzultovány a tímto úřadem byly i schváleny. S přáním hodně zdraví, štěstí a spokojenosti v Novém roce |
|
Vážený pan Jiří K r e j z a Roudnice nad Labem |
Výzkumný ústav práce a sociálních věcí, Palackého nám 4, 12801 Praha 2 tel. 224922381, fax: 224 972 873, e-mail: ladislav.prusa@vupsv.cz