zasláno E - mailem

Krajský soud v Ústí n. Labem

Národního odboje 1274/26

400 92 Ústí n. Labem

V Roudnici nad Labem dne 19. srpna 2006

Žalobce: Jiří Krejza, mladší.

Dr. Slavíka 1515

413 01 Roudnice nad Labem

Žalovaný: Zastupitelstvo Ústeckého kraje

Velká Hradební 3118/48

400 02 Ústí nad Labem

Správní žaloba

proti nezákonnému zásahu, pokynu nebo donucení správního orgánu,

podaná podle ustanovení § 82 et seq. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „SŘS“)

Dvojmo

Soudní poplatek: 1.000,- Kč; k výzvě soudu

Dvojmo

I.

Žalobce je občanem Ústeckého kraje. Žalovaný je zastupitelstvem tohoto kraje.

V souladu s ustanovením § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., krajského zřízení (dále jen „KrajZ“) má žalobce jakožto občan kraje právo:

"Vyjadřovat na zasedání zastupitelstva v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem."

Když byl žalovaným projednáván pravděpodobně bod 7 . zpráva o činnosti Rady Ústeckého kraje na 12. zasedání Zastupitelstva Ústeckého kraje II. volebního období 2004 - 2008 konaného dne 21. 6. 2006 od 10:05 hodin do 15:10 hodin v zasedacím sále Krajského úřadu Ústeckého kraje žalobce se hlásil zdviženou rukou, protože chtěl vyjádřit na zasedání žalovaného své stanovisko k projednávané věci.

V době kdy se žalobce hlásil o slovo byl upozorněn ing. Josefem Šenfeldem, poslancem Parlamentu České republiky, který byl na zasedání stejně jako žalobce divákem, aby se žalobce nehlásil o slovo, protože stejně slovo nedostane, že prý nikomu z občanů, kteří nejsou žalovaným pozváni na zasedání není dovoleno vyjádřit své stanovisko k projednávaným věcem. Poslanec ing. Josef Šenfeld dal žalobci navštívenku s tím, že se na něho může žalobce kdykoliv obrátit. Stejně tak byl žalobce upozorněn jedním ze zastupitelů, aby se žalobce nehlásil, protože na to nemá právo, aby vyjádřoval svá stanoviska k projednávaným věcem.

Skutečně předsedající zasedání žalovaného bez vyvolání žalobce dal ihned hlasovat o usnesení. Žalobce tedy povstal a nahlas řekl předsedajícímu zasedání žalovaného, že ho přehlédl a nevyvolal jej. Načež předsedající zasedání žalovaného odpověděl žalobci asi následující, že žalobce nevyvolá, protože žalobce nemá nyní právo hovořit k projednávané věci, že se žalobce mohl k projednávanému bodu programu vyjádřit při zahajení zasedání kdy se schvaloval program zasedání se stanovenými body. Z toho vyplývá, že nyní když se v čase přítomném daný bod projednává nemá občan již právo, aby vyjádřoval svá stanoviska k projednávaným věcem.

Žalobce se celkem dvakrát hlásil zdviženou rukou velmi dlouho a viditelně, ale aby vyjádřoval svá stanoviska k projednávaným věcem mu bylo záměrně znemožněno.

V zápise ze zasedání žalovaného není záměrně uvedeno, že se dvakrát žalobce hlásil o slovo a že žalobci předsedající žalovaného odpovídá, že žalobce nevyvolá, protože na to nemá právo, že se žalobce mohl k projednávanému bodu programu vyjádřit při zahajení zasedání kdy se schvaloval program zasedání se stanovenými body. Protože cíleně je tento nezákonný postup vůči žalobci vynachán v zápise ze zasedání, nezbývá než aby žalobce vyzval soud, aby si nechal vyžádat audiozáznam a videozáznam z tohoto zasedání žalovaného, kde musí být zřejmé, že byl žalovaným žalobce okraden na svých právech.

II.

Za těchto okolností žalobce nemá žádné další prostředky k obraně svého práva a nezbývá mu než obrátit se na soud se správní žalobou proti nezá­kon­nému zásahu, pokynu nebo donu­cení správ­ního orgánu ve smyslu ustanovení § 82 et seq. SŘS a navrhnout, aby soud přiká­zal žalo­vanému upustit od shora popsaného nezákonného jed­nání.

Důkaz: - výslech přítomných členů zasedání žalovaného.

- výslech ing. Josefa Šenfelda, poslance Parlamentu České republiky.

- vyžádání soudem audiozáznamu a videozáznamu ze zasedání žalovaného.

III.

Žalovaný má sídlo v obvodu Krajského soudu v Ústí n. Labem a dle ustanovení § 7 odst. 1 a 2 SŘS je dána věcná i místní příslušnost tohoto soudu. Pasivní žalobní legitimace žalo­va­ného vyplývá z ustanovení § 4 odst. 1 písm. a) SŘS, neboť žalovaný je orgánem územního samo­­správ­ného celku a tím i správním orgánem ve smyslu této legislativní zkratky.

K zásahu, jenž je touto správní žalobou napadán a jenž má trvalý charakter, došlo dne 21. 6. 2006, z čehož vyplývá, že žaloba je podávána v zákonné dvouměsíční sub­jek­tivní lhůtě ve smyslu ustanovení § 84 odst. 1 SŘS.

Soustavným odebíráním práva žalobci a neučiněním nápravy se dopouští Zastupitelstvo Ústeckého kraje záměrného politického (úřednického) terorismu, který je souborem záměrného porušování práv v neprospěch občana orgány státní správy a místnímy samosprávami, kdy cíleně a systematicky je poškozován občan nucený se bránit pouze soudní cestou, což vyůsťuje ke ztížení občanovi domoci se svých práv a v neposlední řadě k jeho psychickému narušení a zdeptání. Někdy je občan zastrašován psychickým nátlakem až hrozbou násilí policíí.

Protože se jedná o věc, která má trvalý charakter, žádá žalobce soud, aby tuto žalobu vyřídil v co nejkratší lhůtě a učinil předběžná opatření, aby Zastupitelstvo Ústeckého kraje do budoucna neodebíralo občanům práva daná zákony České republiky a ctilo zákony a dobré mravy. .

IV.

Z výše uvedených důvodů má žalobce za to, že žalovaný se dopouští nezákonného zásahu do jeho veřejných subjektivních práv a že tento stav trvá, a navrhuje proto, aby soud po pro­jed­nání jeho žaloby vydal tento

r o z s u d e k :

1. Žalovanému se přikazuje, aby žalobci nebránil ve výkonu jeho práva zakotveného v usta­novení § 12 odst. 2 písm. b) zákona č. 129/2000 Sb., krajského zřízení, a umož­nil mu vyjadřovat na zasedání zastupitelstva kraje stanoviska k projednávaným věcem.

2. Žalovaný je povinen uhradit žalobci náklady řízení, jak budou určeny soudem, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V.

Žalobce navrhuje, aby soud v souladu s ustanovením § 76 odst.1 a) SŘS o jeho žalobě rozhodl bez jednání.

V Roudnici nad Labem dne 19. srpna 2006

Jiří Krejza, mladší.