Více o diskriminaci seniorů v ČR na www.duchodci.webz.cz

M ě s t o R o u d n i c e n a d L a b e m

Mgr.Tomáš Kumstát, právník

Karlovo náměstí 21, 413 01 Roudnice nad Labem

tel. 416 850 149, email: tkumstat@roudnicenl.cz



V Roudnici nad Labem dne 25.6.2004.



věc: jednací řád zastupitelstva města z pohledu garance občanských práv


Zákon č.128/2000 Sb. o obcích (dále jen "zákon") a jednací řád města Roudnice nad Labem musí zajišťovat participaci občana na jednání a rozhodování zastupitelstva ve dvojím směru:


- možnost navrhovat a zařazovat vlastní návrhy či podněty na pořad jednání zastupitelstva (mezi body programu)

- možnost vystoupit na jednání zastupitelstva s vlastním stanoviskem k diskutované věci


Prvně jmenované oprávnění je dostatečně upraveno samotným zákonem. Dle jeho § 94 odst. 1 mají právo předkládat návrhy k zařazení na pořad jednání připravovaného zasedání zastupitelstva obce jeho členové, rada obce a výbory. Z uvedeného plyne, že občané obce mohou podávat své návrhy s žádostí o zařazení na program jednání některému ze jmenovaných subjektů, nejlépe samozřejmě zastupiteli, kterého si zvolili. Záleží na těchto subjektech, zdali daný návrh zařadí na program jednání, či nikoli.


Dle § 16 odst.2 písm.f) zákona má plnoletý občan města právo požadovat projednání určité záležitosti v oblasti samostatné působnosti radou obce nebo zastupitelstvem obce; je-li žádost podepsána nejméně 0,5 % občanů obce, musí být projednána na jejich zasedání nejpozději do 60 dnů, jde-li o působnost zastupitelstva obce, nejpozději do 90 dnů. Povinnost projednání je zde vázána na podporu návrhu 0,5 % občanů města, v opačném případě záleží zařazení či nezařazení návrhu občana na pořad jednání jen a pouze na rozhodnutí zastupitelstva.


Zákon o obcích pamatuje i na možnost zařazení návrhu občana na pořad jednání zastupitelstva po zahájení jeho zasedání. V souladu s § 94 odst.2 zákona rozhodne o zařazení návrhů přednesených v průběhu zasedání zastupitelstva obce na program jeho jednání zastupitelstvo obce. Toto ustanovení dopadá i na návrhy občanů, přičemž procedurální aspekty se budou řídit příslušnými ustanoveními § 7 jednacího řádu zastupitelstva. Pokud žádá občan o zařazení vlastního návrhu na pořad jednání, je předsedající povinen dát o tom hlasovat zastupitelstvem. Zákonem je dána povinnost rozhodnout, ať už kladně, či záporně. Této zákonné úpravě odpovídá § 6 odst.4 jednacího řádu.


Základní oprávnění občana vyjadřovat se na zasedání zastupitelstva je zakotveno v § 16 odst.2 písm.c) a d) zákona: Občan obce, který dosáhl věku 18 let, má právo vyjadřovat na zasedání zastupitelstva obce v souladu s jednacím řádem svá stanoviska k projednávaným věcem, vyjadřovat se k návrhu rozpočtu obce a k závěrečnému účtu obce za uplynulý kalendářní rok, a to bud' písemně ve stanovené lhůtě, nebo ústně na zasedání zastupitelstva obce. Dle odst.3 má stejné oprávnění i fyzická osoba, která dosáhla věku 18 let a vlastní na území obce nemovitost.


Tato úprava nachází svůj odraz v § 7 odst. 19 jednacího řádu, přičemž je doplněna o základní procedurální pravidlo, vázající možnost občana vystoupit na udělení slova předsedajícím. Z uvedeného plyne, že občan má právo vystoupit se svým příspěvkem k projednávané věci, a to ještě před případným přijetím usnesení, pokud je mu uděleno slovo předsedajícím. Tato úprava je zcela pochopitelná, neboť by bylo zcela nepřípustné, aby občané mohli vystupovat neomezeně, nebo aby byla založena povinnost předsedajícího udělit slovo každému, kdo se hlásí o příspěvek. V tomto směru hovoří prakticky všechny komentáře i vzory jednacích řádů.


Jednací řád dále zcela v souladu s § 16 odst.2 písm.c) zákona determinuje možnost vystoupení řečníka tím, že bude hovořeno k projednávané věci. Hovořit o věcech nesouvisejících s projednávanou záležitostí je pro zastupitelstvo zcela nežádoucí a kontraproduktivní, proto je taková situace regulována § 11 odst.2 jednacího řádu: Nemluví-li řečník k věci, nebo překročí-li stanovený časový limit, může mu předsedající odejmout slovo. V takovém případě se může člen zastupitelstva města odvolat k zastupitelstvu města, které rozhodne bezodkladně hlasováním.


Modelový příklad by měl vypadat následovně: Zastupitelé diskutují bod programu, který má (ale i nemusí) vyústit v přijetí usnesení. Pokud se o slovo přihlásí občan, předsedající mu ho udělí. Hovoří-li k věci, není možné mu slovo během časového limitu odejmout, má právo vyjádřit se v předepsaném čase ke všem aspektům projednávané věci, k případnému návrhu usnesení, resp. navrhnout usnesení vlastní. Pokud vystoupí občan s příspěvkem nesouvisejícím s diskutovanou záležitostí (případně s otázkou nespadající vůbec do kompetence zastupitelstva), je předsedající oprávněn slovo mu odejmout. Takovéto záležitosti, které by jinak brzdili jednání zastupitelstva, mohou být občany diskutovány v závěrečné diskuzi před ukončením zasedání.


Závěr: Stávající jednací řád, a to nejen ve svých ustanoveních upravujících práva občanů, je plně v souladu s právními předpisy ČR a není dán žádný důvod jej v současné době měnit.




Kumstát

Mgr. Tomáš Kumstát





Vážený pan

Jiří Vogl

člen zastupitelstva města

413 O 1 Roudnice nad Labem