JUDr. Zdeněk Lžičař, advokát

tel.: 315 623 582 fax.:315 625567, č.osv. ČAK 5014

Pod Chloumečkf!m , 276 01 Mělník, Česká republika

E-mail: marta.lzicarova@Quik.cz

Krajskému soudu v Ústí nad Labem

prostřednictvím

Okresního soudu v Litoměřicích

k č.j. 15 C 159/2004

Žalobce: Jiří Krejza st., bytem Dr.Slavíka 1515, 413 01 Roudnice nad Labem

zast. obecným zmocněncem Jiřím Krejzou ml.,

bytem Dr.Slavíka 1515, 413 01 Roudnice nad Labem

Žalovaný: Domov důchodců Roudnice nad Labem, příspěvková organizace

se sídlem Sámova 2481,413 01 Roudnice nad Labem

zast. JUDr. Zdeňkem Lžičařem, advokátem

se sídlem v Mělníku, Pod Chloumečkem, Mělník

podpis Lžičař

V y j á d ř e n í žalovaného k odvolání žalobce do rozsudku Okresního soudu

v Litoměřicích ze dne 8.3.2005 č.j. 15 C 159/2004

Dvojmo!

Doporučeně!

Str.1

K odvalání žalabce do rozsudku Okresního soudu v Litoměřicích ze dne 8.3.2005

č.j. l5 C 159/2004 podává žalovaný toto.

v y j á d ř e n í :

odvolání jako takové je profesionální prací vysokoškolského pedagoga právnické fakulty na

bázi teoretické, jehož totožnost není problém uhodnout, leč jest otázkou, zda takto napsanému

odvolání, resp. jeho obsahu rozumí žalobce či jeho zástupce, neboť není jejich dílem.

Je vskutku zbytečné polemizovat nad listinou základních práv a svobod, kde lze

odvolání přisvědčit, že "přiměřenost" se týká skutečně jen výše dávek sociálního zabezpečení

- tím však hůře, neboť tato listina se žádnými nároky na sociální služby vyjma dávek

nezabývá. vůbec. Díky za náhled soudu alespoň co do přiměřenosti. Nelze rovněž připustit

zcela jednoznačné a neprokázané výpady obsažené v odvolání v tom smyslu, že se "sáhlo

k vymáhání příspěvků", že soud "dovodil, že žalovaná byla oprávněna vyžadovat od klientů

domova peněžitá plnění nad rámec ... ", že "tato spoluúčast je podmínkou rozhodnuti o přijetí

do ústavu sociální péče", že ;,uvedené posouzení záměrně odhlíží od základních principů

výstavby systému sociálního zabezpečení v ČR", atp. Nic z toho nebylo prokázáno a nikdo se

podobného jednání nedopouštěl. Z textu odvolání je zřejmé, že jeho autor spis vůbec neviděl.

V odvolání se poukazuje m.j. na to, že Evropská sociální charta zdůrazňuje

dostupnost sociálních služeb a respektování zásady rovného přístupu k těmto službám. Je notoricky

známo, že v celostátním měřítku neexistuje dostatečná kapacita pro všechny žadatele o

umístění v domovech sociální péče a to ani zdaleka a bez ohledu na kvalitu jejich vybavení. O

dostupnosti tu bohužel nemůže být ani řeči. To co charta stanoví jako postulát, bude snad

možné i v ČR, ale v daleké budoucnosti.

Sám odvolatel uvádí, že při zřízení standardního domova v rozsahu požadovaném

zákonem městu příspěvek ze státního rozpočtu náklady pravděpodobně pokryje;. sám ví, že

nepokryje a to ani náhodou. Stejně tak se nelze ztotožnit se závěry žalobce, že by rozhodnutí

obce o finanční spoluúčasti žadatele o přijetí do Domova důchodů bylo v rozporu

s kogentními ustanoveními zák. 114/1988 Sb.. §37 odst. lb) - správně má být písmo a). Podle

tohoto ustanovení obec, rozhoduje o přijetí do ústavů sociální péče, které spravuje a o úhradě

za služby poskytované. Obec přitom není nijak limitována - pouze minimem služeb. Stejně

tak zák. 100/1988 Sb. ve zmiňovaném § 93 vytyčuje zmiňované limity - ovšem opět

minimální viz "Za pobyt v ústavech soc, péče hradí občané náklady za stravu, bydlení a

nezbytné služby". Znamená to, že nesmí za dohodnutou cenu nabídnout více?

Str.2

Město jako provozovatel resp. zřizovatel ústavu sociální péče a to v rámci činnosti

městem zřízené příspěvkovéorganizace má podle zák. č. 114/1988 Sb. právo v samostatné

působnosti rozhodnout a stanovit podmínky pro přijetí a úhrady za poskytované služby

(jednorázový vstupní poplatek při přijetí, průběžně hrazené poplatky za poskytované služby a

rovněž rozhodnout o výši finančního příspěvku přijatému občanovi na stanovené poplatky

(viz i dopis MF ČR ze dne 2.3.2004 založený ve spise jako příloha žalobce).

V této části žalovaný odkazuje na vyhl. 82/1993 Sb. v platném znění o úhradách za

pobyt v zařízeních sociální péče, kde § 1 odst. 1 za nezbytné služby považuje úklid, praní a

vaření - taxative. A nyní srovnejme ve spise založený dokument z jednání matky žalobce

s vrchní sestrou žalovaného ze dne 15.11.2003; zde je výčet služeb poskytovaný tímto

zařízením a to není úplný pokud jde o četnost těchto služeb. Je nabíledni, že tyto služby. .

nemohou pokrývat běžné platby spolu se státním příspěvkem, přičemž volba sociálního

zařízení byla plně na matce žalobce. Je nutno kategoricky odmítnout podobné v podstatě

komunistické úvahy žalobce.

Žalovaný je toho názoru, že si žalobce od samého počátku plete subjekty: pokud se

domnívá, že správní orgán, kterým je město Roudnice nad Labem, vydal rozhodnutí o umístění

matky žalobce do Domova důchodů pouze na základě, provedené platby "vstupního poplatku"

měl žalovat tento subjekt na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem.

Žalovaný sám žádné plnění nepředepisoval ani nevynucoval, naopak upozornil žalobce na

možnost vyplacení této části příspěvku městem Roudnice n/L.

Žalovaný se zcela ztotožňuje se závěry učiněnými soudem I. stupně, včetně právního

hodnocení "sponzorského daru" jako inominátního kontraktu s prvky smlouvy o ubytování a

to za předem jasně dohodnutých kriterií.

Nelze zde hovořit o jednání contra bonos mores na straně žalovaného. Naopak

takového jednání se dopustil žalobce resp. jeho zmocněnec, jestliže bez dalšího na přání své

matky poskytne smluvené plnění a vzápětí po jejím přijetí do sociálního zařízení považuje

tento krok za neplatný s poukazem na rozpor s dobrými mravy. (Známé české "zloděj volá

chyt'te zloděje")

V této souvislosti je třeba zmínit ještě další důvod, který vede k zamítnutí žaloby:

soud I. st. se nevypořádal v odůvodnění rozsudku s námitkou žalovaného o nedostatku aktivní

legitimace a to zřejmě již s ohledem na použitý důvod k zamítnutí žaloby.

Při jednání dne 13.1.2005 před soudem I. st. vyplynulo, že částku 55.500,- Kč

nezaplatil ze svého žalobce, ale jeho syn, obecný zmocněnec. Potom tedy nebyl k podání

žaloby legitimován žalobce Jiří Krejza st., ale obecný zmocněnec Jiří Krejza ml.

Str.3

S ohledem na uvedené žalovaný proto navrhuje, aby odvolací soud napadené

rozhodnutí soudu 1. st. jako správné p o t v rd i l.

V Roudnici nad Labem 28.4.2005

Domov důchodců

Roudnice nad Labem

str.4