Jednací číslo: 15C 159/2004
Protokol o jednání
Okresní soud Litoměřice odd: 15C dne 3. března 2005
Předsfda senátu:
(samosoudce)
JUDr. Martina Lorencová .Přítomni:
Zapisovatel: Lucie Čížková
Přísedící:
Věc:
Žalobce Jiří K r e j z a st., Roudnice nad Labem
Žalovaný Domov důchodců Roudnice nad Labem, příspěvková organizace
o zapl. částky 55.500,- Kč s přísl.
Jednat se začalo o 13:00 hod.
Při zahájení jednání byli přítomni:
1. Žalobce - zák. zástupce
osobně
zástupce zmocněnec Jiří Krejza ml. - osobně
plná moc (pověření) ze dne čI.
čI.subst. plná moc ze dne
2. Žalovaný - zák. Zástupce
Václav Svoboda - osobně, ředitel žalovaného
zástupce JUDr. Zdeněk Lžičař, ČAK 5014 - osobně
plná moc ze dne 6.1.2005 subst. plná moc ze dne
(O.s.ř. Č. 00 I - protokol o jednání)
1
Jako veřejnost přítomni novináři.
Zkonstatován dosavadní průběh a výsledky řízení.
Zást. žab. uvádí, že žádá aby bylo protokolováno přímo dle jeho slov, poučen že ve
smyslu o.s.ř. předseda senátu rozhoduje o obsahu protokolace s tím, že může dát účast.
prostor v případě např. závěrečných návrhů, aby byly diktovány přímo do protokolu. Dále
žádá změnu protokolu z 13.1.2005 s tím, že blíže bude uvedeno následně. Dále uvádí, že trvá
na žalobě, chce však změnit žalobu, tak aby bylo uvedeno, že se domáhá žaloby z důvodu
bezdůvodného obohacení protože podmínkou přijetí do Domova důchodců v Roudnici nad
Labem nesmí být zaplacení finanční částky formou vstupního poplatku a ani formou
sponzorského daru.
Sděleno soudem, že se nejedná o změnu žaloby, domáhá se pouze právního posouzení.
Toto nemůže být obsahem výroku soudu, odporuje to pravidlům o.s.ř. z důvodu
vykonatelnosti rozhodnutí.
Práv. zást. žal setrvává na svém stanovisku, svá tvrzení nedoplňuje, k důkazům navrhli
výslech svědkyně Šustrové, další důkazní návrhy nemají.
K obsahu podání žalobce čI. 163 ze dne 10.2.2005, které je podle obsahu hodnoceného
jako námitka proti protokolaci protokolu ze dne 13.1.2005 a soud vyhlašuje usnesení.
Vyhlášeno u s n e s e n í :
Na str. 121 p. v. se o p r a v u j e protokolace tak, že má znít, žalobce nesdělil ve
svém tvrzení skutečnosti, že dne 8.12.2003 byla zaplacena částka 10.000, - Kč Městem
Roudnice nad Labem.
Usnesení vyhlášeno, odůvodněno s tím, že odvolání není přípustné.
Zást. žab. uvádí, že ani s tímto nesouhlasí, žalobce tuto částku neobdržel, když o ní
nežádal, obdržela jí Marie Krejzová, jako příspěvek města na vstupní poplatek.
Vyhlášeno u s n e s e n í :
Soud neprovede důkaz přehráním CD označené - Vysílání roudnické televize z ledna
2004.
Usnesení vyhlášeno, odůvodněno s tím, že odvolání není přípustné.
Čteno podání žalobce čI. 126 - 136 ze dne 26.1.2005.
Zjištěno, že práv.zást. žal. má k dispozici kopii vyjádření žalobce.
Za souhlasu účastníků odkázáno na obsah dopisu čI. 137.
Čteno prohlášení Martina Beneše čI. 138, prohlášení paní Krejzové čI. 139.
2
Za souhlasu obou účastníků odkázáno na obsah: dopisu starosty města Roudnice nad
Labem 4.11.2003 čI. 140 - 142, zápisu čI. 143 - 148, zápisu čI. 149 - 153, novinového
článku čI. 154 - 155, zápisu z 20.11.2003 čI. 156 – 160.
Za souhlasu obou účastníků odkázáno na obsah proveden důkaz přílohami žalovaného
č. 6, 7, zprávou Odboru sociálních věcí a zdravotnictví Městského úřadu Roudnice nad
Labem - příloha žalovaného Č. 5.
Účastníci k těmto důkazům bez připomínek.
K dotazu soudu, který z navrhovaných svědků se konkrétně zúčastnil jednání mezi
žalobcem, zmocněncem, Marií Krejzovou a pověřenými pracovníky žalovaného uvádí
zmocněnec žalobce, že si to konkrétně již nepamatuje, uvedl to v žalobě.
Vyhlášeno u s n e s e n í :
Soud n e p ro v e d e důkaz výslechem svědka Martina Beneše, Aleny Vaňkové,
starosty Zdeňka Kubínka, sedmi členů Rady Města Roudnice nad Labem - jmenovitě Šlitra,
France, Dvořáka, Radhouského, Chocholaté, Krajníka, dále Ing. Josefa Kohouta, J. Černého,
manželů Pávlových, víc jak 200 nejmenovaných seniorů zapsaných do pořadníku ze dne
14.7.2003, dále výslech všech seniorů klientů Domova Důchodců, tedy i Josefa Lžičaře a jeho
syna JUDr. Lžičaře, Ing. Miroslava Vrány, Evy Břenové - šéfredaktorky Deníku Litoměřicka,
Otakara Motejla - veřejného ochránce práv, Mgr. Martina Žárského z MPSV Praha.
Usnesení vyhlášeno, odůvodněno s tím, že odvolání není přípustné.
Přistoupeno k výslechu svědkyně Ivany Š u s t r o v é, nar. 1959, bytem Vědomice,
Lesní XXX, totožnost dle OP ověřena, vrchní sestry Domova důchodců, tedy žalovaného, která
po poučení dle § 126 o.s.ř. uvád í :
Poučení jsem rozuměla, ve věci budu vypovídat. Marie Krejzová je naší klientkou od
roku 2000, pracuji jak vrchní sestra ve službách sociální péče a léčebny dlouhodobě
nemocných, kde jmenovaná nějaký čas byla. Poslední asi rok a půl byla v domě s
pečovatelskou službou. Během pobytu si podala žádost o domov důchodců. Když se blížila
doba otevření MěÚ sociální odbor oslovil seniory, zda mají zájem o přijetí, aby si podali
žádost. Vytvořil pořadník. Stavba domu trvala 7 let. Město pak nám předalo pořadník,
abychom oslovili seniory, zda na žádosti trvají či netrvají. Paní Legnerová rozeslala dopisy
kde popsala možnosti a podmínky pro přijetí, oslovila tedy i paní Krejzovou. Paní Krejzová
mě pak oslovila, abych ji navštívila a seznámila ji co je obsahem služeb v domově důchodců a
jaké služby jsou tam poskytovány, protože je rozdíl mezi službami domu s pečovatelskou
službou a službami v Domově důchodců. Navštívila jsem ji na večer po pracovní době,
považovala jsem to za přátelskou návštěvu, protože po celou dobu byla paní Krejzová
spokojena s našimi službami, ptala se co je obsaženo v 8.000,- Kč za služby, já jsem ji
informovala, že se jedná o praní prádla, zdravotní a pečovatelské služby, nájem, energie,
strava. Návštěva trvala asi půl hodiny, paní Krejzová byla spokojena. S dalšími členy rodiny
jsem se seznámila následně. Pan Krejza mě oslovil, že by chtěl navštívit domov důchodců, ale
protože to byla stavba, řekla jsem mu, že nemá přístup, ale možná, že když půjdeme spolu, tak
nás stavbyvedoucí pustí. Ukázala jsem mu jeden pokoj v přízemí, pak jsme se rozešli. Pana
Krejzu ml. znám, když mě navštívil v kanceláři spíše omylem, hledal paní Suchánkovou, chtěl
3
se domluvit o podmínkách předání bytu v domě s pečovatelskou službu s tím, že se paní
Krejzová bude stěhovat do Domova důchodců.
K dotazu soudu svědkvně u v ád í : Zda jsem jmenovanými hovořila ještě o dalších
platbách: Nevzpomínám si, měla jsem v té době X hovorů i s dalšími, ale předpokládám, že si
paní Krejzová přečetla podmínky, které byly napsány v dopise z města. Dle mého nepadla
zmínka o platbě 55.000,- Kč, pí Krejzová chtěla vědět co přesně obsahuje platba 8.000,- Kč,
neboť v domově s peč. službou si klient může říci, co bude platit a co nikoliv, kdežto
v domově důchodců musí platit i když služby nečerpá, v tom je rozdíl. Nepamatuji si, že bych
hovořila s žab. či jeho zmocněncem o způsobu zaplacení částky 55.000,- Kč. Myslím si, že
jsem s žalobcem ani jeho zmocněncem nemluvila osobně, proto si vzpomínám, že mě
překvapilo, že peníze přišly peněžní poukázkou, protože jsme se snažili mluvit s klienty ústně,
nebo telefonicky, nebo osobně. Většinou jsme jednali osobně, nesdělovali jsme číslo účtu
protože jsme ho ani neznali, z tohoto usuzuji, že pan Krejza musel jednat s někým dalším asi
s účetní, která mu číslo účtu sdělila. Peníze jsme přijímali hotovostně, nevedla jsem přehled,
vím, že se vydávali účty a sponzorské smlouvy, nevím jak se ten doklad přesně jmenuje.
Domov byl zaplňován postupně, roudničtí měli přednost. Z počátku byla si 2 - 3 měsíční
lhůta, aby se roudničtí občané mohli rozhodnout, měli jsme i den otevřených dveří, byl hojně
navštěvován. Často jsem byla žádána o informace, teprve poté po 3 měsících jsme dostali
povolení ze sociálního odboru, že můžeme inzerovat, širší veřejnosti a vybírat lidi z celé
republiky. Ze začátku byl poměr 2/3 roudničtí, 1/3 mimo, domov je téměř zaplněn, máme
v současné době 4 volná místa. Vedení domova důchodců se nesetkalo s případem, že by
muselo někoho odmítnout, že by neměl peníze, takový lidé nepřišly, že bychom museli říci, ty
sem nesmíš, ty nezaplstíš, podle mého názoru byly podmínky notoricky známé, byli
inzerovány v dopisech i v tisku, i když volali lidé z Ostravy či Prahy, uváděli, vaše podmínky
známe. Neměli jsme případ, kdy bychom museli odmítnou, když nezaplatíš tak sem nesmíš.
K dotazu zmocněnce žalobce svědkvně u vád í : Ano řekla jsem, že jsem řekla
seniorům, že podmínka přijetí je 55.000,- Kč a 8.000,- Kč měsíčně, tyto podmínky byly
notoricky známé. Paní Krejzová mě oslovila dopisem, nevím proč jsem neodpověděl písemně,
ale byla naší klientkou od roku 2000. Naše práce je spíše o srdci a o duši, než vyhláškách,
navazujeme vztah s klienty, byla jsem s ní od roku 2000 v častém styku, pravidelně jsme ji
navštěvovali, proto jsem považovala, že tato záležitost mezi přáteli bude řešena přátelskou
návštěvou. Proto jsem zvolila přátelskou návštěvu po pracovní době, kdy jsem jí při osobní
návštěvě vysvětlila to, co jí zajímalo. Podle mého o 55.500,- Kč nepadla řeč, o tom byla
informována dopisem z. MěÚ. Nemyslím si, že bych jí to zatajila. Navštívila jsem ji společně
s ředitelem domova důchodců. O tom jako podmínky jsou pro přijetí do domova důchodců
bylo stanoveno usnesením Rady města, číslo si nepamatuji. Nemůžu říci přesný obsah
usnesení rady, nejsme povinna znát usnesení rady, byla jsem informována o jeho obsahu, kým
to již přesně neřeknu, ale asi sociálním odborem MěÚ Roudnice n. L., kterým jsem metodicky
vedena. Usnesení rady pravděpodobně pojednalo o podmínkách, ale občany o tomto
informoval sociální odbor Městského úřadu Roudnice n. L. Občané byli informováni o
zakopl. částky 55.500,- Kč já jsem to po nich tak jak to bylo stanoveno požadovala. Bylo to
tak stanoveno. Nepamatuji si, zda jsem toto řekla i paní Krejzové, z profesního hlediska pro
mě bylo důležité, abych jí vysvětlila co bude mít hrazeno v domově důchodců na rozdíl co
měla hrazeno v domě s pečovatelskou službou. Nemohu říci, zda mi paní Legnerová řekla, že
podmínka pro přijetí je 55.000,- Kč a 8.000,- Kč měsíčně. Ona sama klienty informovala
dopisem. Na telefonický rozhovor se zmocněnce žab. si nevzpomínám, že bych mu sdělovala
číslo účtu. Poprvé jsme se seznámili, když v kanceláři se informoval na podmínky předání
bytu. V té době jsem měla takových jednání, že si na to již nevzpomínám. Jsem
zaměstnancem Podřipské nemocnice s poliklinikou s.r.o.. Nejsem zaměstnancem Podřipské
4
nemocnice s poliklinikou příspěvkové organizace. Jsem ale vrchní sestrou Domova důchodců,
nejsem domova důchodců.
K dotazu soudu pro zpřesnění svědkyně u v á d í: Jsem zaměstnance Podřipské
nemocnice s poliklinikou společnost s ručením omezeným jako vrchní sestra léčebny dlouhodobě
nemocných sociálních služeb a domova důchodců.
K dotazu zmocněnce žab. svědkyně u v á d í: Domov důchodců si zakoupil určité
služby smluvně u Podřipské nemocnice s poliklinikou s.r.o. a mezi tyto služby patřila i funkce
vrchní sestry.
K dotazu práv. zást. žal. svědkyně u vád í : Jaký postup je při přijetí do domova
důchodců, klient si musí dát žádost, vyplní tiskopis který dostane na soc. odboru MěÚ připojí
lékařské vyšetření a poslední důchodový výměr. Vrátí zpět na soc. odbor MěÚ ten bud'
vyhoví nebo ne, tedy zamítne žádost podle správního řádu. Pokud vyhoví, rozhodne bud' do
zařazení do pořadníku či o přijetí. Rozhodnutí o přijetí vystavuje město, domov důchodců
nikoliv. I kdyby se mě paní Krejzová zeptala zda má zaplatit částku 55.500,- Kč, řekla bych jí
že nejsem kompetentní, nemám pravomoc rozhodovat o vstupním poplatku. Volná místa
vznikají úmrtím nebo odchodem. Smrt patří k životu.
K dotazu zmoc. žalobce svědkyně u v á d í : Nikdy jsem se nesekala s případem, že
bych musela říct, že když nezaplatí, nebudou přijati. Senior má na výběr, zda chce nastoupit
k nám nebo do jiného domova důchodců, každý je předem informován za jakých podmínek
chce nastoupit, Nemohu nikomu přikazovat zaplaťte, o tom naše práce není. Případ, že když
senior nemá 55.000,- Kč nebude přijat, takovýto případ jsem neřešila a nesetkala jsem se
s ním, a kdybych se s ním setkala řešila bych se soc. odborem MěÚ jako s nadřízeným. Jsem
prodloužená ruka odboru, bylo 50 - 100 žadatelů, měla jsem všechny posílat na sociální
odbor, informovala jsem je o tom, co bylo stanoveno sociálním odborem, oba vystupujeme
stejně. V srpnu 2000 jsem byli přítomni s ředitelem domova důchodů na schůzi klubu seniorů.
Bylo to podruhé, scházejí se v našem zařízení, informovali jsme o sdělení v sociální péči a
službách žádali nás o informace o domově důchodců, ale abych jim řekla, že podmínka je
zaplacení 55.500,- Kč a ještě 8.000,- Kč měsíčně, takto bych to nikdy neformulovala.
Nepamatuji si, zda to bylo v srpnu či březnu. Chodíme tam často, jsou tam velké skupiny
důchodců.
K věci nechci více doplnit.
Účastníci bez otázek.
Svědkyně se vzdává práva na svědečné.
Hlasitě diktováno, bez námitek.
Zmoc. žab. k výpovědi svědkyně uvádí, že není pravda, že by nikdy neřekla, že
zaplacení částky je podmínkou přijetí do domova důchodců, předkládá k tomu důkaz,
předkládá dopis z 21.2.2005 adresovaný Klubu seniorů v Roudnici n. L. - zakládá se jako
příloha žalobce B. Provádí se důkaz čtením.
Zmocněnec žalobce uvádí, zda je možné zeptat se ředitele domova důchodců, zda toto
skutečně uvedl.
5
K dotazu soudu zda zmocněnec žab. má další důkazní návrhy uvádí, že důkazem by
byli senioři uvedení na seznamu žadatelů z 14.7.2003, kteří se dále nezajímali o vstup,
protože neměli finanční částku. Ano slyšel jsem, že tento důkaz nebude proveden soudem,
přesto požaduji tento důkaz.
Práv. zást. žal. další důkazní návrhy nemá.
Vyhlášeno u s n e s e n í :
Soud neprovede výslech svědkyně Bc. Moniky Legnerové, vedoucí soc. odboru MěÚ
v Roudnici n. L. a paní Krobové - zaměstnankyně MěÚ a neprovede výslech opětovně
navrhovaný žalobce seniory ze seznamu žadatelů.
Usnesení vyhlášeno, odůvodněno s tím, že odvolání není přípustné.
Před skončením jednání účastníci poučeni dle § 119a o.s.ř., že všechny rozhodné
skutečnosti musí uvést a že důkazy musí být označeny dříve, než soud vyhlásí ve věci
rozhodnutí s tím, že později uplatněné skutečnosti a důkazy jsou odvolacími důkazy jen za
podmínek daných § 205a) o.s.ř., vyjma § 120 odst. 20o.s.ř.
Zmocněnec žab. svá tvrzení nedoplňuje, další důkazní návrhy nemá, ty co byly
označeny by měli stačit, ty co byli vyloučeny byly vyloučeny.
Práv. zást. žal. nedoplňuje tvrzení, žádné další důkazní návrhy nemá.
Předsedkyně senátu vyzvala účastníky, aby shrnuli své návrhy a aby se vyjádřili
k dokazování a ke skutkové a právní stránce věci a k nákladům řízení.
Zmocněnec žalobce závěrem u v á d í : Považuje za prokázané, že došlo k porušení
platebních zákonů a obcházení systému sociální péče, sociálních potřeb, což potvrdili i
Ministerstva práce a sociálních věcí a Ministerstva financí, taktéž v přenesené působnosti
Krajský úřad a Úřadu veřejného ochránce práva navrhuje vyhovět požadovanému návrhu.
Na nákladech řízení účtuje SOP 2.200,- Kč, cestovné autobusem Roudnice n. L. - Litoměřic
a zpět v částce 53,- Kč, poštovné 85,- Kč, náklady kopírování 536,- Kč, ověření plné moci
poplatek 30,- Kč a poplatek za kopie 270,- Kč zaplacené v kolcích soudu, celkem 3.174,- Kč.
Právní zástupce žalovaného závěrem u v á d í: Vzhledem k přítomnosti právní a
laické veřejnosti navrhují shrnutí, žalobce se domáhá bezdůvodného obohacení, slovy
platného zákona, on to uvádí neoprávněného majetkového prospěchu podle staré úpravy což
je obsahem totožné, že tedy muselo být placeno bez platného důvodu. Někdo od Krejzů poslal
částku 55.500,- Kč a tvrdí, že tak učinil na základě protiprávního úkonu žalovaného.
Zdůrazňuji, že existují dva subjekty, město jako přestavitel státní správy a samosprávy a
žalovaný Domov důchodců příspěvková organizace zřízená městem Roudnice n. L. O přijetí
důchodce rozhoduje město a jeho sociální odbor, které vydá rozhodnutí po splnění podmínek,
které si samo stanovilo. Město Roudnice n.L. stanovilo částky jako podmínky pro přijetí.
Teprve poté je vydáno rozhodnutí, jestli je nebo není postup města Roudnice etický je otázkou
ale protiprávní není. V žádném vyjádření ať již Ministerstva financí, Ministerstva vnitra a
Ministerstva práce a sociálních věcí, není uvedeno porušení konkrétního předpisu. Odkazuji
na zásadu, že co není zakázáno, je dovoleno. Není zakázáno požadovat jiné plnění. Ani
ombucman není schopen říci, který konkrétní zákon byl žalovaným porušen a v současném
právním režimu platí, co není zakázáno, je dovoleno. Město Roudnice stanovilo podmínky,
6
které byly dodrženy i Krejzovými. Pan Krejza neprotestoval, když posílal částku, možná
věděl, že ji pak bude chtít zpátky. Jednalo se o to, aby umístil maminku.
K námitce opravena protokolace: Věděl, že ji bude požadovat zpátky a okamžitě ji
požadoval zpět. Chtěl luxus pětihvězdičkového hotelu za cenu jednohvězdičkového hotelu.
Žalobce tvrdí, že částku zaplatil, tvrdí to i v protokolu, ale namítáme nedostatek aditivní
legitimace, protože částka byla zaplacena obecným zmocněncem, tedy vnukem pí Krejzové,
nikoliv žalobcem, tam vidí nedostatek aktivní legitimace. Domov důchodců nemůže vrátit to
co sám nezavinil a z toho důvodu navrhuje zamítnutí žaloby.
Náklady řízení účtuje podle vyhl. 484/2000 Sb., při penzu 55.500,- Kč a dále 3 RP.
Jiné náklady nepožaduje.
K výzvě soudu předkládá obecný zmoc. žab. doklady o nákladech na kopírování,
zakládá se do spisu jako čI. 164.
Vyhlášeno u s n e s e n í :
Jednání se odročuje na 8.3.2005 ve 12.15 hod., č. dv. 21, za účelem vyhlášení
rozhodnutí ve věci samé.
Účastníci berou termín jednání na vědomí a nebudou již více obesílání.
J. Krejza st. Krejza
J. Krejza ml. Jirka Krejza
Svoboda Svoboda
JUDr. Z. Lžičař Lžičař
|
|
Skončeno a podepsáno v 15:30 hod.
Lorencová
JUDr. Martina Lorencová
Čížková
zapisovatelka
7