Zasláno E - mailem

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky
Sněmovní 4

118 26 Praha 1

V Roudnici nad Labem dne 21. září 2006

moje značka: 003/2006/SNĚMOVNA

č.j.: 2006/08456

Poslanecká sněmovno Parlamentu České republiky,

píši Vám tuto stížnost, ve které popíšu, jak JUDr. Otakar Motejl, veřejný ochránce práv a Mgr. Anna Šabatová, zástupkyně veřejného ochránce práv, záměrně po spousty let uváděli úmyslně v omyl seniory a žádám, aby byli proto ze svých funkcí odvoláni a aby byla tato jejich činnost poškozující seniory Vámi projednána.

V České republice po spousty let dochází řízeně k systému masového porušování lidských práv páchaných na seniorech. K tomuto systému masového porušování lidských práv páchaných na seniorech dochází následovně.

Senioři, kteří se přihlásili a byli zapsány v pořadníku čekatelů na umístění do ústavů sociální péče, jako jsou domovy důchodců a penziony pro seniory, bylo a někde ještě stále je nařizováno zaplatit vstupní poplatek za přijetí formou daru ve výši několik desítek tisíc korun českých. Takto je postupováno i u domovů s pečovatelskou službou.

Do ústavů sociální péče v celé České republice, které jsou dotovány státem se nesmí jako podmínka přijetí určit žádný vstupní poplatek ani dar. Přijímání se řídí vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb. , kde podle § 75 jsou do ústavů přijímáni občané, kteří potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotnímu stavu ústavní sociální péči.

Jiří Krejza starší společně se synem, tedy se mnou Jiřím Krejzou mladším, zjistili a zdokumentovali, že tento nezákonný postup, kdy je seniorům nařizováno platit dary při jejich přijímání do ústavů sociální péče a platit dary měsíčních úhrad, které jsou také nařizovány v ústavech sociální péče a v nemocnicích na odděleních léčeben dlouhodobě nemocných se děje téměř po celé České republice, nejméně od roku 1996.

Zdokumentovaný systém masového porušování lidských práv páchaných na seniorech je podrobně mnou vysvětlen a popsán v otevřeném dopise s peticí ze dne 22. 11. 2005 zaslaný Václavu Klausovi, prezidentovi České republiky (dále jen " petice - otevřený dopis").

Zdokumentovány jsou tyto ústavy sociální péče a nemocnice oddělení léčebny dlouhodobě nemocných, což představuje jen zlomek případů:

Penzion pro seniory Uherské Hradiště, Kollárova 1243, 686 01 Uherské Hradiště,

Dům s pečovatelskou službou v Mostě, U Parku 566/2072, 434 01 Most,

Dům s pečovatelskou službou, ul. Janovská čp.486, 110 00 Praha 10,

Domov důchodců Roudnice n. L., Sámova 2481, 413 01 Roudnice nad Labem,

Domu s pečovatelskou službou ve Vrchlabí ulice Pražská 1343,

Podřipská nemocnice s poliklinikou v Roudnici nad Labem, spol. s.r.o., oddělení léčebna dlouhodobě nemocných Alej 17. listopadu 1101, 413 01 Roudnice nad Labem.

Ve všech těchto ústavech bylo nařízeno buď platit vstupní poplatek darem, nebo platit měsíční úhradu darem, někde dokonce obojí. Tam kde senior oslabený věkem a nemocemi nezaplatil vstupní poplatek darem neměl žádnou naději na přijetí. Tam kde senior, který je bohatý, nebo má tolik peněz, aby mohl zaplatit nařízený vstupní poplatek darem a nebyl zapsán v pořadníku čekatelů, v případě zaplacení nařízeného vstupního poplatku darem okamžitě předběhne všechny ty seniory, kteří se poctivě podle zákona správně přihlásili a zapsali do pořadníku čekatelů.

Tímto nevědomky, nebo i vědomě, bohatý senior předběhne okamžitě všechny seniory, kteří se poctivě přihlásili do pořadníku a tak mohou být v pořadníku na prvních místech zapsány až do smrti, neboť budou předbíhány stále bohatými seniory, pokud on sám nezaplatí nařízený vstupní poplatek darem.

I.

Protože senioři se obrátili s žádostí o pomoc na Ministerstvo práce a sociálních věcí, na místní samosprávy a jiné orgány státní správy a nikdo jim záměrně nepomohl, obrátili se s nadějí o pomoc na JUDr. Otakara Motejla, veřejného ochránce práv a jeho zástupkyni Annu Šabatovou, zástupkyni veřejného ochránce práv.

JUDr. Otakar Motejl, veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně Anna Šabatová, zástupkyně veřejného ochránce práv, záměrně nečinně přihlíželi a po spousty let uváděli seniory v omyl, aby tak napomohli spolčení, které seniory podvádělo a stále podvádí. Jakým způsobem poškozoval veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně seniory nyní popíši.

Protože senioři nenašli pomoc u Ministerstva práce a sociálních věcí ani u ostatních orgánů státní správy obrátili se s poslední nadějí na veřejného ochránce práv ČR. Zástupkyně veřejného ochránce práv odepsala dne 17. 3. 2005 sp. zn.: 159/2005/VOP/ZG seniorovi panu Pavlovi Blahovi z domu s pečovatelskou službou v Mostě následující:

"Přestože ve Vašem případě nemohu zasáhnout, děkuji za Vám za projevení Vaší důvěry. Pokud někdy v budoucnu budete stát před problémem, při jehož řešení bych Vám mohla..."

"Z toho důvodu Váš podnět dle ustanovení § 12 odst.1 zákona o veřejném ochránci práv odkládám."

"V případě, že jste "vstupní dar" uhradil a chcete peníze vymoci zpět, nezbývá mi, než odkázat Vás na možnost podání žaloby k soudu o navrácení peněžního daru..."

Tato odpověď zástupkyně veřejného ochránce práv (dále jen "zástupkyně VOP") záměrně mylně informuje seniora o tom, že mu veřejný ochránce práv nemůže pomoci a odkazuje seniora oslabeného věkem a nemocemi, aby se sám soudil a tím odpovědnost státních orgánů, zjednodušeně státu, přenáší na seniora. Tímto stát nemusí činit nápravu, protože odpovědnost podáním žaloby na sebe bere senior.

Veřejný ochránce práv, záměrně zatajil seniorovi, že nápravu má zjednat dozorový orgán, který koná dozor nad výkonem přenesené a samostatné působností obce, kterým byl do 30. 6. 2006 příslušný krajský úřad a jestliže ten nezjedná nápravu tak dalším nadřízeným orgánem povinným činit dozor je Ministerstvo vnitra. Od 1. 7. 2006 je oprávněn konat dozor nad usneseními, rozhodnutími nebo jinými opatřeními orgánů obcí v samostatné působnosti Ministerstvo vnitra, takže se tímto změnilo jen to, že dozor nevykonává krajský úřad, nad nímž mělo dozor Ministerstvo vnitra, ale rovnou dozor nad samostatnou působností obce koná Ministerstvo vnitra. Místo toho, aby veřejný ochránce práv sdělil kdo je povinen zjednat nápravu a seniorovi popsal postup kam se má senior obrátit, záměrně mylně informuje veřejný ochránce práv seniory, aby se obrátili na soud, aby se sami senioři soudili a tím odpovědnost za nápravu přebírali na sebe.

Anna Šabatová, zástupkyně VOP z pověření veřejného ochránce práv záměrně mylně informuje seniora Blaho přestože již dne 17. 3. 2004 sp. zn:4404/2002/VOP/MK vypracoval Otakar Motejl, veřejný ochránce práv zprávu o šetření podnětu paní Marie Máčalíkové z Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti a Anna Šabatová, zástupkyně veřejného ochránce práv vypracovala dne 9. 11. 2004 sp. zn.:339/2004/VOP/ZG zprávu o šetření podnětu ve věci Jiřího Krejzy mladšího tedy mého podnětu. Obě zprávy o šetření se týkali nařizování vstupních poplatků do ústavů soc. péče, v případě paní Máčalíkové Penzion pro seniory v Uherském Hradišti a v případě podnětu mého Domovu důchodců v Roudnici nad Labem. Přestože veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně dobře věděli o systémovém porušování lidských práv páchaných na seniorech a vydali o tom zprávu ze dne 17. 3. 2004 a 9. 11. 2004 odpovídají seniorovi Blahovi dne 17. 3. 2005 sp. zn.: 159/2005/VOP/ZG, že odkládají jeho žádost a doporučují mu obrátit se na soud.

Protože jsem veřejného ochránce práv informoval o případu pana Pavla Blaho peticí - otevřeným dopisem ze dne 24. 11. 2005 dále peticí ze dne 13. 3. 2006 a dopisem ze dne 11. 5. 2006 a veřejný ochránce nečinně přihlížel systému masovému porušování lidských práv páchaných na seniorech do dnešního dne, žádám veřejného ochránce práv, aby v této věci narychlo nezačal vést šetření, neboť jeho neochota pomoci seniorů je důsledkem účasti na spolčení, které aktivně kryje systém masovému porušování lidských práv páchaných na seniorech a nemám já, ani senioři důvěru ve veřejného ochránce práv a jeho zástupkyně. Proto pověřili senioři mne, abych já napomohl seniorům domoci se svých zákonných práv.

Protože paní Zdeňka Hejduková, bytem Dům s pečovatelskou službou v Mostě, ul. XXXXX, Most z a ostatní poškození senioři se domluvili, že vyčkají jak bude odpovězeno panu Blahovi, aby všichni nepsali jednu a tu samou žádost z jednoho ústavu, přečetli si jak byla zástupkyní veřejného ochránce práv odložena žádost o pomoc pana Blaha a již více se nikdo na veřejného ochránce práv z Domu s pečovatelskou službou v Mostě neobrátil. Protože veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně jsou lidé vzdělaní a profesionálně vyškolení znají dobře mentalitu starších lidí, že stačí jednoho seniora záměrně mylně informovat a ostatní se to od něho lavinovitě dozvědí a to je úmyslem veřejného ochránce práv jednou lživou odpovědí poškodit ostatní seniory, kteří již více se na veřejného ochránce práv neobrátí a zároveň jsou úmyslně dezinformováni. Touto úmyslnou dezinformací seniorů je tak zamaskováno spolčení, které kryje masové porušování lidských práv páchaných na seniorech v celé republice. Paní Hejduková mi dala také plnou moc, abych jí zastupoval ve věci nařízeného vstupního poplatku do Domu s pečovatelskou službou v Mostě a ostatní senioři podepsali petici proti diskriminaci seniorů v ČR, která byla zaslána veřejnému ochránci práv v petici- otevřeném dopise ze dne 24. 11. 2005 dále v petici ze dne 13. 3. 2006 a dopisem ze dne 11. 5. 2006 do dnes bez reakce veřejného ochránce práv.

Protože veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně si uvědomili, že záměrně soustavně podváděli pana Pavla Blaho ihned, když jsem o rok později podal jménem pana Pavla Blaho žádost o pomoc odpovídá Anna Šabatová, zástupkyně veřejného ochránce práv dopisem ze dne 7. 7. 2006 sp. zn.: 339/2004/VOP/LH následující.

"V dopise ze dne 15. 5. 2006 jste poukázal na konkrétní případ pana Pavla Blaha...Jelikož jste doložil plnou moc k zastupování...Tento podnět bude zaevidován pod novou spisovou značkou. O jeho vyřizování budete průběžně informován."

Odpověď Anny Šabatové, která neváhá podvádět seniora Blaha dopisem ze dne 17. 3. 2005 sp. zn.: 159/2005/VOP/ZG a odkazuje ho na soud o rok později dopisem ze dne 7. 7. 2006 sp. zn.: 339/2004/VOP/LH ihned začíná jeho případ šetřit. Dokládá to jak narychlo se veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně snaží jakoby řešit případy, které kdysi odmítali řešit a tím společně napomáhali krýt masové porušování lidských práv páchaných na seniorech v ČR.

Jménem pana Pavla Blaha obdržím dopis od veřejného ochránce práv ze dne 9. 8. 2006 sp. zn.: 3556/2006/VOP/ZG, kde sděluje VOP, že konkrétní případ pana Pavla Blaha odkládá a dále se jim zabývat nebude.

Protože asi nikdo v České republice nemůže porozumět, co vlastně bude veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně dělat, když v roce 2005 sdělují seniorovi Blahovi, že jeho žádost o pomoc odkládají a odkazují ho, aby se soudil a v červenci 2006 mu píší, že budou jeho věc šetřit, když vzápětí v srpnu 2006 panu Blahovi píší, že se jeho podnětem dále zabývat nebudou a odkazují ho opět, aby se soudil je jednoznačné, že veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně mají ničím neomezenou moc a prostředky jak poškozovat seniory v ČR.

II.

Uvědomíme-li si, že já a můj otec, Jiří Krejza starší, jsme zdokumentovali, že k systému masového porušování lidských práv páchaných na seniorech dochází nejméně od roku 1996, kde v penzionu pro seniory v Uherském Hradišti již v roce 1996 museli platit senioři vstupní poplatky do ústavu soc. péče dary, je velmi pravděpodobné, že na veřejného ochránce práv se obracelo spousta jiných seniorů z republiky se stejnou žádostí o pomoc. Je tedy velmi nemravné a neetické, že po tak dlouhou dobu se dařilo orgánům státní správy a za spoluúčasti veřejného ochránce práv krýt a napomáhat systému masového porušování lidských práv páchaných na seniorech.

Považuji veřejného ochránce práv a jeho zástupkyni za lidi nejenže nemravné, ale především za lidi, kteří představují hrozbu pro demokracii naší společnosti, jestliže ochotně se zapojují svou neochotou a záměrným uváděním seniorů v omyl do spolčení systému masového porušování lidských práv páchaných na seniorech v České republice.

Systém masového porušování lidských práv páchaných na seniorech v České republice by pokojně za pomoci veřejného ochránce práv probíhal nerušeně dál a v tichosti, kdyby se v roce 2003 do ústavu sociální péče příspěvkové organizace města Domovu důchodců v Roudnici nad Labem (dále jen "DD") nepřihlásila moje babička Marie Krejzová, která je matkou mého otce Jiřího Krejza staršího. Až do této doby se nikde veřejně nehovořilo o systému masového porušování lidských práv páchaných na seniorech v České republice.

Po mojí babičce, Marii Krejzové, byl požadován vstupní poplatek formou daru ve výši 55.500,-Kč za přijetí do DD. Od této chvíle jsem já a můj otec se obrátili na orgány státní správy s žádostí o pomoc a od ledna roku 2004 jsem se obrátil s žádostí o pomoc na Václava Klause, prezidenta ČR, Vládu ČR, Poslaneckou sněmovnu Parlamentu ČR, Senát Parlamentu ČR, Veřejného ochránce práv, místní samosprávu, Nejvyšší kontrolní úřad, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo vnitra, Ministerstvo financí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Vládního zmocněnce pro lidská práva a další.

Já a můj otec jsme oslovili celou státní správu, od které se nám dostávalo odpovědi, že nařízení vstupního poplatku darem do ústavů soc. péče je nemravné a neetické, ale nápravu nezjednal nikdo a všichni jen nečinně přihlíželi, popřípadě vyvíjeli jen jakoby záměrně nikam nevedoucí iniciativu..

Protože se můj otec nedomohl zákonných práv u žádných z výše jmenovaných institucí, nezbylo mu nic jiného než nakonec podal žalobu sp. zn.: 9Co 392/2005 (15 C 159/2004) na příspěvkovou organizaci města Domov důchodců v Roudnici nad Labem u Okresního soudu v Litoměřicích, který žalobu mého otce podvodně zamítl v březnu roku 2005. U soudu jsem zastupoval mého otce já jako jeho zmocněnec. Od samého začátku roku 2003 jsem já a můj otec říkali, že se jedná o porušení zákona a tedy o podvod. Zejména se jedná o porušení těchto zákonů:

"Tento postup přijímání seniorů oslabených věkem a nemocemi do ústavů sociální péče je porušováním lidských práv a odporuje čl. 2 odst. 4) Ústavy České republiky, který jasně stanovuje nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Ústavy soc. péče porušili Čl. 2 odst. 3) Listiny základních práv a svobod, kde se stanoví obdobně jako v ústavě každý může činit, co není zákonem zakázáno a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon neukládá. Dále spatřuji jednání ústavů soc. péče v rozporu s čl. 3 odst 3) Listiny základních práv a svobod nikomu nesmí být způsobena újma na právech pro uplatňování základních práv a svobod a čl. 4 odst. 1) povinnosti mohou být ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod.

Do ústavů sociální péče v celé České republice, které jsou dotovány státem se nesmí jako podmínka přijetí určit žádný vstupní poplatek ani dar. Přijímání se řídí vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí České republiky č. 182/1991 Sb. , kde podle § 75 jsou do ústavů přijímáni občané, kteří potřebují vzhledem ke svým sociálním poměrům a zdravotnímu stavu ústavní sociální péči."

III.

Od Ministerstva práce a sociálních věcí (dále jen MPSV"), které je povinno kontrolovat jestli ústavy soc. péče neporušují zákony a na které jsem se několikrát obrátil mne přišla vždy odpověď, že se jedná o nemravné a neetické chování místních samospráv, když nařizují vstupní poplatky do ústavů soc. péče darem a odkazuje záměrně mylně mne a jiné seniory, aby se obrátili na soud. Přestože MPSV je povinno zjednat nápravu nikdy nápravu nezjednalo a nikdy neuvedlo, že se jedná o porušení zákona, vždy uvádělo, že jde jen o neetické a nemravné chování místních samospráv. Většinou odpovídal za MPSV ředitel odboru sociálních služeb Mgr. Martin Žárský.

Pokud se senioři obrátili na veřejného ochránce práv, ten stejným postupem jako MPSV, odpovídal seniorům, že jde pouze o neetické a nemravné chování místních samospráv a odkazoval seniory, aby se obrátili na soud. Nikdy v historii záměrně neuvedl konkrétně příslušný paragraf a zákon, který je porušen. Většinou jen uváděl, že jde pouze o neetické a nemravné chování až do doby, než byl vynesen rozsudek sp. zn.: 9Co 392/2005 (15 C 159/2004) dne 22. června 2006 odvolacím Krajským soudem v Ústí nad Labem, který zrušil podvodný rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích.

Z výše uvedeného vyplývá, že veřejný ochránce práv byl dohodnut s MPSV, jakým systémem budou napomáhat podvodům páchaných na seniorech, jelikož po dobu spousty let odpovídali shodně záměrně mylnými informacemi seniorům.

Protože by se jednoznačně ukázalo, že veřejný ochránce práv poškozoval po spousty let seniory, ihned po vynesení rozsudku dne 22. 6. 2006 komentoval on, nebo jeho zástupkyně v televizi, že nařizování platit vstupní poplatek darem je protizákonné.

V některých dopisech určených mně i seniorům se vyjímečně veřejný ochránce práv, nebo jeho zástupkyně vyjadřují, že se jedná o protizákonné nařízení platit vstupní poplatky do ústavů soc. péče, avšak nikdy o tomto protizákonném činu nepodal oznámení orgánům činným v trestním řízení.

Také nikdy záměrně nesdělil veřejný ochránce práv, které zákony a paragrafy jsou porušené stejně jako to nezdělilo účelově Ministerstvo práce a soc. věcí a ani jiné orgány státní správy a místních samospráv. Z tohoto lze usuzovat, že sám sebe veřejnosti prezentuje veřejný ochránce práv jak se zastává seniorů, ale přitom nikdy nesdělil, které ustanovení jsou konkrétně porušena a nikdy neusiloval o nápravu, ale jen vyvíjel iniciativu v podobě korespondence s různými úřady, která záměrně nikam nevede. Ostatně svědčí tomu i ten fakt, že paní Máčalíková z Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti se obrátila na veřejného ochránce práv v roce 2002 a do dnes nezjednal nápravu. Veřejný ochránce práv stejně jako orgány státní správy dobře ví, že seniorům oslabených věkem a nemocemi dojdou síly a trpělivost a, že je velmi velká naděje, že brzy zemřou a tak se o případu nikdy občané nedozvědí a náprava nebude muset být zjednána.

IV.

Jako další důkaz zapojení ve spolčení veřejného ochránce práv, které aktivně kryje systém masového porušování lidských práv páchaných na seniorech v České republice je podíváme-li se blíže na korespondenci veřejného ochránce práv, kterou záměrně uvádí v omyl nejen seniory, ale i orgány státní správy. První dopis ze dne 17. 3. 2005 sp. zn.: 159/2005/VOP/ZG, kterým záměrně veřejný ochránce práv uvádí pana Pavla Blaha z Domu s pečovatelskou službou v Mostě jsem výše popsal. Další záměrně mylné informace veřejného ochránce práv nyní popíši.

Veřejný ochránce práv přestože potvrdil v dopise adresovaném Jiřímu Krejzovi, ml. ze dne 26. 7. 2006 sp. zn.:4404/2002/VOP/KV přijetí plné moci, kterou udělila paní Marie Máčalíková, bytem Penzion pro seniory v Uherském Hradišti, ul.XXXXX, Uherské Hradiště mně Jiřímu Krejzovi, mladšímu, bytem Dr. Slavíka 1515, Roudnice nad Labem záměrně obešel mou osobu a doručil paní Máčalíkové dopis ze dne 26. 7. 2006 sp. zn.:4404/2002/VOP/KV. Přestože v plné moci se výslovně píše, aby všichni zaiteresovaní doručovali v předmětné věci korespondenci zmocněnci neváhá porušit toto upozornění s cílem obejít mojí osobu a zašle narychlo paní Máčalíkové dopis ze dne 26. 7. 2006 sp. zn.:4404/2002/VOP/KV, kterého přílohou byl dopis Ing. Marii Kostruhové, ředitelce odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ze dne 24. 7. 2006 sp. zn.:4404/2002/VOP/KV.

Nejenže cíleně se snaží veřejný ochránce práv obejít moji osobu, aby tak mohl mylně informovat paní Máčalíkovou, ale ještě navíc v jeho korespondenci píše nepravdy. Obejít moji osobu se snaží veřejný ochránce práv zejména proto, že ví, že já se nenechám obelhat jeho záměrnými mylnými informacemi, které podsouvá paní Máčalíkové a Ing. Marii Kostruhové, ředitelce odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra.

Tento úmyslný postup pana Motejla, je cíleně nasměrován, aby byla paní Máčalíková dezorientována, zejména když za pár dní na den 16. 8. 2006 bylo nařízené jednání před odvolacím soudem na Krajském soudu v Brně pobočce ve Zlíně, ul. Dlouhé díly 351, kam se paní Máčalíková odvolala a odvolací soud měl rozhodnout o protizákonnosti a vrácení vstupního poplatku paní Máčalíkové. Nejenže záměrně se snaží pan Motejl obejít mou osobu, ale nyní způsobil, že paní Máčalíková oslabená věkem a nemocemi v pokročilém věku se mylně domnívala, že se k soudu nemusí dostavit. Pan Motejl z profesního hlediska je velmi dobře vyškolen v chování a mentalitě seniorů a dobře zná jak seniory a hlavně ve který správný čas (například těsně před jednáním odvolacího soudu) je informovat mylnou informací, aby senior v důsledku euforie z dezinformace se zachoval jinak než by učinil před dezinformováním. Jeden příklad jsem již uvedl u pana Blaho z Domu s pečovatelskou službou v Mostě. Protože historicky první rozsudek o protizákonném nařizování vstupních poplatků vyhrál můj otec dne 22. 6. 2006, je jednoznačné, že všichni senioři v republice vyhrají také, což dokazuje, že paní Máčalíková také odvolací soud pro nezákonné nařízení platit vstupní poplatek do Penzionu pro seniory vyhrála dne 19. 9. 2006.

Stěžuji si na tento úmyslný postup veřejného ochránce práv a vyzývám, aby tak již více se nesnažil veřejný ochránce práv poškozovat moji osobu a především seniory, kteří právě proto dali mně plnou moc zastupování a aby se již více neopakovalo záměrné korespondování se seniory jako u paní Máčalíkové, s cílem úmyslně obejít mou osobu.

Dále popíšu jak pan Motejl uvádí záměrně v omyl ing. Marii Kostruhovou, ředitelku odboru dozoru a kontroly veřejné správy na Ministerstvu vnitra výzvou ze dne 24. 7. 2006 sp. zn.: 4404/2002/VOP/KV, 339/2004/VOP/LH. a také záměrně tím uvádí v omyl i paní Marii Máčalíkovou jelikož jí zaslal kopii výše uvedeného dopisu ředitelce ze dne 24. 7. 2006

Dopisem ze dne 24. 7. 2006 sp. zn.: 4404/2002/VOP/KV a 339/2004/VOP/LH se na paní Kostruhovou obrátil JUDr. Otakar Motejl, veřejný ochránce práv s výzvou k provedení výkonu dozoru nad samostatnou působností města Uherské Hradiště ve věci nařízeného vstupního poplatku do Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti, Kollárova 1243, 686 01 Uherské Hradiště.

Pan Motejl ředitelku a paní Máčalíkovou záměrně mylně informuje ve druhém odstavci " zatímco paní Marie Krejzová se vůči uvedenému postupu bránila soudní žalobou, paní Marie Máčalíková tak neučinila." .

Pan Motejl cíleně píše tuto první nepravdu, neboť paní Máčalíková proti nařízenému vstupnímu poplatku 70.000,-Kč do Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti podala žalobu sp. zn.: 59 Co 110/2006 a nyní je již nařízené jednání před odvolacím soudem na den 16. 8. 2006 na Krajském soudu v Brně pobočce ve Zlíně, ul. Dlouhé díly 351. Pan Motejl touto nepravdou se snaží dosáhnout, aby ještě před nařízeným odvolacím soudem ředitelka rozhodla a tím by se věc velmi zkomplikovala v neprospěch paní Máčalíkové. Ostatně mohl Ministerstvo vnitra pan Motejl vyzvat o dozor již v minulých letech, když byl nespokojený s dozorem krajského úřadu, aby MV učinilo, jako dozorový orgán krajského úřadu, dozor nad výše uvedou kauzou paní Máčalíkové a neučinil tak.

Druhá nepravda pana Motejla je také v tom, že žalobu nepodala moje babička Marie Krejzová, ale můj otec Jiří Krejza, starší, kterého jsem po celou dobu, jak okresního, tak krajského soudu zastupoval já a otec žalobu vyhrál rozsudkem z důvodu protizákonnosti nařizovat vstupní poplatek za přijetí.

Paní Máčalíková se obrátila písemně dne 15. 10. 2002 na JUDr. Otakara Motejla,veřejného ochránce práv, pro nezjednání nápravy se rozhodla bránit svá práva sama soudní cestou a nyní když již probíhá soudní řízení se narychlo pan Motejl zapojuje do řízení a snaží se mylnými informacemi ovlivnit úřady, které by na základě jeho cílených mylných informací rozhodly, čímž by zkomplikovaly soudní proces.

Ministerstvo vnitra, jako orgán státní správy podle právních předpisů nemá právo zasahovat do právě probíhajícího soudního procesu paní Máčalíkové a musí vyčkat soudního rozhodnutí.

Dále ředitelku pan Motejl záměrně uvádí v omyl potřetí tvrzením, že moje babička Marie Krejzová za umístění v Domově důchodců v Roudnici n. L. zaplatila "sponzorský dar" což je nepravda a já jsem na tuto nepravdu již několikrát pana Motejla písemně upozornil. Přesto pan Motejl neváhá tuto nepravdu používat dál a tím uvádí záměrně v omyl všechny, kteří si přečtou tuto informaci, což má za následek dezorientování seniorů i těch úředníků co na základě úmyslné nepravdy rozhodují. Za moji babičku zaplatil nařízený vstupní poplatek 55.500,-Kč do DD můj otec a nikdy žádnou darovací smlouvu nepodepsal.

Dále ředitelku pan Motejl záměrně uvádí v omyl počtvrté tvrzením, že případ mojí babičky Marie Krejzové z roku 2003 a případ paní Marie Máčalíkové z roku 1996 jsou dva odlišné případy, což je nepravda. Touto cílenou nepravdou se snaží pan Motejl zamaskovat propojenost těchto případů, které zcela zřetelně dokazují velmi dokonalý systém masového porušování lidských práv páchaných na seniorech v ČR, které jsou s odstupem sedmi let provedeny identicky stejně.

Dále ředitelku pan Motejl záměrně uvádí v omyl popáté tvrzením v první větě druhého odstavce "Problematikou vybírání vstupních poplatků v domovech důchodců a domovech - penzionech, se veřejný ochránce práv zabývá od roku 2004..." což není pravda. Paní Máčalíková se obrátila na veřejného ochránce práv již v roce 2002 a ještě spousta jiných seniorů. Pan Motejl svou nepravdou záměrně chce zkreslit, že již od roku 2002 jen přihlížel porušování lidských práv páchaných na seniorech a vyvíjel jen tolik záměrně nesprávné iniciativy, aby nedošlo ke skutečné nápravě, ale jen k jakési dlouhosahlé a nic neříkající jeho iniciativě, která seniorům nepomůže. Jen tak jeho práce nemůže být napadnutelná, že nic nedělal, protože on jakoby dělal, ale ke skutečnému efektu nápravy nevedoucí a tím záměrně napomáhal, aby systém masového porušování lidských práv páchaných na seniorech nerušeně probíhal dál.

Otázkou zůstává proč má pan Motejl tak velký zájem na tom, aby kryl dokonalý systém masového porušování lidských práv páchaných na seniorech v ČR?

V.

Další záměrné porušování zákonů veřejným ochráncem práv ve věci cíleného neposkytnutí informace.

Reaguji na dopis veřejného ochránce práv adresované Jiřímu Krejzovi, mladšímu ze dne 26. 7. 2006 sp. zn.:4404/2002/VOP/KV. Žádal jsem jménem paní Máčalíkové žádostí o informaci ze dne 13. 7. 2006 značky 006/2006/VOP veřejného ochránce práv o zaslání kopie celého spisu sp.zn.:4404/2002/VOP/ i se všema dokladama a přílohama v něm obsažených, protože jsem již v minulosti ve věci podnětu mého v souvislosti s jiným případem všechno toto obdržel. Veřejný ochránce práv mi právě na to odpovídá dne 26. 7. 2006 ve druhém odstavci následující:

"Spis včetně kopií dokumentů jsem Vám poskytl dne 17. 3. 2005 na základě...Učinil jsem tak po zralé úvaze a přesvědčení, že je to třeba k ochraně práv v běžícím soudním řízení ve věci vrácení vstupního poplatku městem Roudnice n. L."

Veřejný ochránce práv kdysi poskytl k jinému případu v Roudnici kompletní spis, ale k identicky stejnému případu v Uherském Hradišti je neochotný poskytnout spis a zatajuje protiprávně a úmyslně informace, na které má paní Máčalíková právo. Nehovořím ani o tom, že by tyto informace velmi pomohli paní Máčalíkové u nařízeného jednání před odvolacím soudem na den 16. 8. 2006 na Krajském soudu v Brně pobočce ve Zlíně, ul. Dlouhé díly 351. Ostatně stížnost na neposkytnutí informace jsem již podal dne 31. 7. 2006 značky 008-006/2006/VOP.

Stěžuji si na veřejného ochránce práv, který tak v případě protizákonného nařizování vstupních poplatků v Domově důchodců V Roudnici n. L. poskytl kopie spisu sp. zn.: 339/2004/VOP/LH a dokumentů i s přílohami a v případě paní Máčalíkové, které bylo také nařízeno zaplatit vstupní poplatek do Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti záměrně zatajuje a protiprávně odmítá vydat kopie spisu sp. zn.: 4404/2002/VOP/ a dokumentů i s přílohami.

Stěžuji si na veřejného ochránce práv, který záměrně uvádí v omyl paní Máčalíkovou a ing. Marii Kostruhovou, ředitelku odboru dozoru a kontroly veřejné správy na Ministerstvu vnitra, jak jsem výše uvedl.

VI.

Veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně záměrně dopisem ze dne 17. 3. 2005 sp. zn.: 159/2005/VOP/ZG uvedli v omyl pana Pavla Blaha z Domu s pečovatelskou službou v Mostě jak jsem výše popsal.

Stejným způsobem veřejný ochránce práv poškodil úmyslnou mylnou informací pana Jana Hráčka z Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti dopisem ze dne 2. 4. 2004 sp. zn.: 1956/2003/VOP/MK. V tomto dopise veřejný ochránce práv sděluje panu Hráčkovi následující "..Váš podnět ve smyslu ustanovení § 12 písm. d) zákona o veřejném ochránci práv ve znění pozdějších předpisů odkládám.".

Můj otec vyhrál soudní spor nad Domovem důchodců v Roudnici nad Labem rozsudkem sp. zn.: 9Co 392/2005 (15 C 159/2004) dne 22. června 2006 u odvolacího Krajského soudu v Ústí nad Labem, který zrušil podvodný rozsudek Okresního soudu v Litoměřicích, je nyní jasné, že každý kdo podá stejnou žalobu proti nařízenému vstupnímu poplatku do ústavů soc. péče zcela zaručeně také uspěje. Navíc pan Jan Hráček z Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti i s ostatními seniory podepsal a doložil v petici proti diskriminaci seniorů jak byl podveden nařízeným vstupním poplatkem a tato petice byla zaslána veřejnému ochránci práv v petici- otevřeném dopise ze dne 24. 11. 2005 dále v petici ze dne 13. 3. 2006 a dopisem ze dne 11. 5. 2006 do dnes bez reakce veřejného ochránce práv.

Veřejný ochránce práv ve snaze zamaskovat neochotu pomoci panu Janu Hráčkovi nařídil tiskové mluvčí veřejného ochránce práv, aby panu Hráčkovi zatelefonovala. V pátek dne 7. 7. 2006 telefonovala okolo 15:30 hod tisková mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv panu Janu Hráčkovi do penzionu pro seniory, s tím že by společně s veřejným ochráncem práv natočili reportáž pro televizi o tom jak panu Hráčkovi a jeho paní v roce 1997, bylo nařízeno zaplatit 100.000,-Kč, a ostatním seniorům v roce 1996 protizákonný vstupní poplatek do Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti, Kollárova 1243 a jestli by s tím pan Hráček souhlasil, že mu den natáčení upřesní v pondělí dne 10. 7. 2006.

V pondělí 10. 7. 2006 tisková mluvčí kanceláře veřejného ochránce práv panu Janu Hráčkovi telefonovala v 11:00 hod, že by tedy přijeli s televizním štábem natočit dokument, že se k případu nařízených vstupních poplatků z roku 1996, 1997 a dalších v reportáži bude vyjadřovat veřejný ochránce práv a někteří politici a úředníci i z Ministerstva práce a soc. věcí. Pan Hráček sdělil, aby se kancelář veřejného ochránce práv obrátila na Jiřího Krejzu mladšího, tedy na mne, z Roudnice nad Labem, protože jemu dal pan Hráček plnou moc, aby ho v případu protizákonného nařízeného vstupního poplatku zastupoval. Tisková mluvčí sdělila panu Hráčkovi, že pan Krejza soudní spor, kde jeho babičce Marii Krejzové byl nařízen v roce 2003 protizákonný vstupní poplatek ve výši 55.500,- Kč do Domova důchodců v Roudnici nad Labem vyhrál 22. června roku 2006 a Domov důchodců v Roudnici, který se tak neoprávněně obohatil, musí peníze vrátit. Dále tisková mluvčí sdělila, že pan Jiří Krejza mladší jede po svojí linii a kancelář veřejného ochránce práv by chtěla jet po linii svojí. Také řekla tisková mluvčí, že reportáž bude stát 30.000,- Kč, že by bylo dobré, aby pan Hráček svolil s natočením reportáže o případu starém 10 let, ale pan Hráček odkázal tiskovou mluvčí na Jiřího Krejzu mladšího. Pan Hráček sdělil, že již dvakrát natočili reportáž o povinném vstupním poplatku do Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti s panem Hráčkem a všechny důležité důkazy z reportáže byly vystřiženy a vše vyznělo tak, jako že pan Hráček je ten, který chce zadarmo žít v penzionu. Mohl se seniorů zastat pan Motejl již dříve, avšak jen nečinně přihlížel. Rozhovor trval asi půl hodiny a tisková mluvčí na všechny odpovědi pana Hráčka profesionálně reagovala, což dokládá jak dobře byla připravená na tento telefonát a chtěla stále pana Hráčka přesvědčit, aby svolil s natočením reportáže. Do dnešního dne se mně, Jiřímu Krejzovi mladšímu, kancelář veřejného ochránce práv neozvala.

Když tisková mluvčí veřejného ochránce práv neuspěla u pana Hráčka, ihned tentýž den telefonovala tisková mluvčí paní Marii Máčalíkové do Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti a také ji přesvědčovala, aby svolila s natočením reportáže s panem Motejlem. Paní Máčalíková odkázala také tiskovou mluvčí, aby nenaléhala jelikož se na pana Motejla již několikrát obrátila, avšak bezúspěšně a pan Motejl nepomohl. Nyní, že již nemá zájem o jeho pomoc. Kdyby chtěl mohl by pomoci již dříve. Nyní když pan Krejza spor vyhrál, je jednoznačné, že vyhrají spor i ostatní senioři a bez pomoci pana Motejla.

Pan Motejl jestliže odložil žádost pana Jana Hráčka a od žádosti paní Máčalíkové uplynuli čtyři roky, nechtělo se jemu telefonovat seniorům a proto jim telefonovala jeho tisková mluvčí. Jenomže tisková mluvčí neuspěla telefonátem ze dne 10. 7. 2006 u seniorů paní Máčalíkové a pana Hráčka s natočením reportáže, která by udělala velmi dobrou reklamu veřejnému ochránci práv a tak trvalo několik dní veřejnému ochránci práv než narychlo vyhotovil dopis určený paní Máčalíkové ze dne 26. 7. 2006 sp. zn.:4404/2002/VOP/KV, kterého přílohou byl dopis Ing. Marii Kostruhové, ředitelce odboru dozoru a kontroly veřejné správy Ministerstva vnitra ze dne 24. 7. 2006 sp. zn.:4404/2002/VOP/KV, které jsou nepravdivé a popsal jsem je v článku IV.

VII.

Veřejnému ochránci práv dne 01. 03. 2005 jsem napsal pochybnosti o tom, že mi záměrně zatajuje informace. Pasáž z mého dopisu ze dne 1. 3. 2005

"Na základě Vašeho telefonátu ze dne 20. 12. 2004 mi zástupkyně veřejného ochránce práv Anna Šabatová zaslala dopis ze dne 23.12.2004 sp. zn.: 339/2004/VOP/ZG, který obsahoval přílohu s názvem Zpráva o šetření ve věci podnětu Jiřího Krejzy mladšího ze dne 09.11.2004. Znamená to, že kdybych netrval na Vaší účasti u soudu, tak bych neobdržel dne 23.12.2004 zprávu o šetření ve věci podnětu Jiřího Krejzy mladšího ze dne 09.11.2004. Tímto si stěžuji, proč až na konci prosince 2004 obdržím zprávu o šetření, která byla téměř dva měsíce vypracovaná. Jak sám název říká Zpráva o šetření ve věci podnětu Jiřího Krejzy mladšího ze dne 09.11.2004, tedy já byl první a jediný iniciátor podnětu, ale zprávu o šetření obdržím až téměř po dvou měsících. Jak mám, pane Motejle, chtít zastavení vydírání a diskriminace seniorů, když Vy mi zprávu o šetření pošlete až jako poslednímu za dva měsíce po vyhotovení. Já myslel, že Vy a já se snažíme o stejnou věc zastavení vydírání a diskriminace a na místo toho dochází z Vaší strany ke zbržďování přísunu informací k mojí osobě. Zamezení přísunu a mlžení informací k mojí osobě mám ověřeno u Městského úřadu Roudnice n. L., Krajského úřadu Ústeckého kraje, Ministerstva práce a soc. věcí a hlavně u ředitele sekretariátu prezidenta republiky Ladislava Jakla, který mi odeslal zfalšovanou kopii dokumentu, ale od Vás bych to nečekal, pane Motejle.".

Znamená to, že veřejný ochránce práv úmyslně nezasílá zprávy o šetření podnětů stěžovatelů, aby tak měli co nejméně informací. Proto se domnívám, že stejně podvedena byla i paní Máčalíková, která se domnívám nikdy neobdržela zprávu o šetření podnětu paní Marie Máčalíkové z Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti ze dne 17. 3. 2004 sp. zn:4404/2002/VOP/MK, kterou vypracoval Otakar Motejl, veřejný ochránce práv.

Zástupkyně veřejného ochránce práv mne sděluje dopisem ze dne 7. 7. 2006 sp. zn.: 339/2004/VOP/LH "znovu opakuji, že Vaši věc považuji již nadále za vyřízenou. pokud tedy budete i nadále zasílat doplnění vztahující se k případu Domova důchodců v Roudnici n. L. , ... ....nebudu se jimi nadále zabývat a nebudu na ně reagovat."

Tímto zástupkyně veřejného ochránce práv v ostatních případech, kde dalších 130 seniorů bylo podvedeno, stejně jako můj otec, se nebude zabývat, věc považuje v Domově důchodců v Roudnici za uzavřenou a nebude dále reagovat na moje podněty. Takže veřejného ochránce práv nezajímá ostatních 130 seniorů, kteří byli podvedeni, přestože o tom velmi dobře ví a nechá je svou záměrnou nečinností poškozenými napořád dokud nezemřou.

VIII.

Anna Šabatová - zástupkyně veřejného ochránce práv vykonává funkci od 31. ledna 2001. Od září 1990 do konce roku 1991 působila jako poradkyně ministra práce a sociálních věcí pro styk s nevládními organizacemi. Od roku 1998 působila v oblasti sociálních služeb jako zástupkyně ředitele Městského centra sociálních služeb a prevence pražského magistrátu. V letech 1999 - 2000 byla také externí poradkyní ministra práce a sociálních věcí pro oblast sociálních služeb. Z těchto funkcí, které paní Šabatová zastávala plyne, že má přehled a velké zkušenosti v oblasti sociálních služeb, které spadají do kompetence Ministerstva práce a sociálních věcí.

Z tohoto důvodu se dá o paní Šabatové tvrdit, že je velmi kvalifikovaná a profesionálně na úrovni, co se týká sociálních služeb, dokládá to moje tvrzení, že ona s panem Motejlem, veřejným ochráncem práv jsou členy spolčení, které kryje masové porušování lidských práv páchaných na seniorech v ČR. Dokonce paní Šabatová, zástupce veřejného ochránce práv byla v letech 1996 - 1999 členem v Českém helsinském výboru a v roce 1998 jeho místopředsedkyně. Český helsinský výbor v ČR monitoruje porušování lidských práv. Dále paní Šabatová, zástupce veřejného ochránce práv členem Rady vlády České republiky pro lidská práva, jako zástupce občanské a odborné veřejnosti.

Všechno výše uvedené o paní Šabatové svědčí, že z hlediska profesního úmyslně nejednala tak, aby seniorům pomohla, ale tak, aby jejím jednáním kryla systém masového porušování lidských práv páchaný na seniorech v ČR.

Je paradoxní, že při příležitosti padesátého výročí Všeobecné deklarace lidských práv převzala dne 10. 12. 1998 Cenu Organizace spojených národů za ochranu lidských práv. Lidská práva seniorů paní Šabatová ovšem chránit nehodlá.

JUDr. Otakar Motejl vykonává funkci veřejného ochránce práv od 18. prosince 2000. V roce 1968 - 1970 byl zvolen soudcem Nejvyššího soudu v Praze. Od 23.1.1990 do 31.12.1992 byl předsedou Nejvyššího soudu ČSFR, od 25.2.1993 do 8.8.1998 předsedou Nejvyššího soudu České republiky. Od srpna 1998 do 16. října 2000 byl ministrem spravedlnosti vlády České republiky. Pan Motejl zastával tedy funkci soudce i předsedy Nejvyššího soudu v Praze i ministra spravedlnosti, takže je to člověk s velkými životními zkušenostmi. Dokonce v roce 1991 mu byla Federální asociací amerických právníků udělena stříbrná medaile American Bar Association za obranu lidských práv. V roce 1995 mu byla Jednotou českých právníků udělena stříbrná medaile Antonína Randy. V roce 2000 byl prezidentem Francouzské republiky jmenován komandérem řádu Čestné legie.

Dokládá to, že je to člověk, který zná jak pomoci lidem při jejich porušování lidských práv a přesto je ochotný záměrně svým jednáním krýt systém masového porušování lidských práv páchaný na seniorech v ČR.

Protože se na mne obrátili senioři z Domu s pečovatelskou službou v Mostě, v Penzionu pro seniory v Uherském Hradišti a Domovu důchodců v Roudnici nad Labem, chtěl jsem jménem seniorů zaslat kopie celého spisu všech seniorů, kteří se obrátili na veřejného ochránce práv s žádostí o pomoc. Senioři mně dali plnou moc abych za ně jednal, ale veřejný ochránce práv mi zaslal jen kopie asi čtyř dokumentů u jednoho seniora a ostatních i méně, přestože ve spise je dokumentů více jak třicet. Rozhodl jsem se, že pojedu přímo do Brna a sám nahlédnu do spisu, abych věděl co tam je za dokumenty. Přestože jsem se domluvil se zaměstnanci kanceláře VOP telefonicky a písemně se ohlásil, že přijedu 22. 8. 2006, čekal mne pan Motejl a sdělil mi, že nahlédnout do spisu mi neumožní, že to je jeho právo a sepsal o tom zápis. Z našeho rozhovoru jsem si s vědomím pana Motejla pořizoval zvukový záznam. Předem jsem kancelář VOP upozorňoval, aby si vše připravili a sdělili mi kdy mohu přijet, aby se nestalo, že přes celou republiku pojedu zbytečně, kdy si musím vzít dovolenou.

Pro nezákonné jednání pana Motejla, mi nezbude než podat proti jeho úmyslnému chybnému rozhodnutí správní žalobu. Jeho jednání odepřít mi informaci nahlédnout do spisu je jen úmyslné, abych ze spisu nepoznal, že vlastně pro seniory neudělal kroky, které by k nápravě vedli, ale kroky například s ročními pauzami nebo sděleními nevedoucí k pomoci seniorům. To je právě úmyslem pana Motejla, abych se k informacím vůbec nedostal, nebo se k informacím dostal za několik let kdy již budou v tu dobu bezcenné, nebo mám větší obavu, že budou již znehodnocené a neexistující. Informace, které požaduji nemají žádný tajný charakter, důležitost těchto dokumentů spatřuji pouze v tom, že je možné z korespondence pana Motejla a jeho zástupkyně vysledovat jak úmyslně mylně informoval seniory, nebo jednali nesprávným záměrně zdlouhavým postupem apod., aby se senioři nedomohli svých práv a byli neustále v nejistotě.

Důkazem je to, že mi veřejný ochránce práv ani na moji žádost o informaci nesdělil kolika seniorům v této situaci již pomohl, ani neuvedl ústav, kde takto senioři byli poškozováni. Je to jen proto, že se domnívám, žádnému seniorovi takto poškozenému veřejný ochránce práv v republice nepomohl.

Také jsem nikde nenašel, že by veřejný ochránce práv a jeho zástupkyně v souvislosti s podmínkou přijetí do ústavů soc péče a domů s pečovatelskou službou platit vstupní poplatky informovali Vládu ČR a navrhli nějaké řešení.

Z výše uvedených důvodů ještě jednou žádám, aby byli, JUDr. Otakar Motejl, veřejný ochránce práv a Mgr. Anna Šabatová, zástupkyně veřejného ochránce práv, proto ze svých funkcí odvoláni a aby byla tato jejich činnost poškozující seniory Vámi projednána.

Žádám o písemné vyrozumění.

Jiří Krejza mladší

Na vědomí: Vláda České republiky

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky

Senát Parlamentu České republiky

Podepsáno elektronicky.

Jiří Krejza mladší

nar. 27. 5. 1971

Dr. Slavíka 1515

413 01 Roudnice nad Labem

www.DUCHODCI.WEBZ.CZ